Vyhledávání

„Život je nejkrásnější, a nejvzácnější, co v tomto vesmíru každý má. Nechť je vám tím vzácným a dokonalým průvodcem po cestách po kterých se budete rozhodovat kráčet vstříc svému štěstí a lásce.“

„Jsou tady ti, kteří vidí lásku jako život a jsou tady ti, kteří ji vidí jako lež. Oba mají pravdu. První potkal svou spřízněnou duši a druhý ji ztratil.“

„Poznal jsem v životě dvě největší lásky, jichž je schopen člověk a jež činí člověka vyšším a čistším tvorem božím. Je to láska k Vlasti a Láska mateřská.“

„Pokud se budete každý den znepokojovat, ztratíte pár let života. Když se něco pokazí, snažte se to opravit a naučte se nedělat si starosti: starosti ničemu nepomohou.“

„Jediným vztahem, který může udělat oběma partnerům radost, je vztah, ve kterém sentimentálnost nemá místo a žádný z partnerů se nedomáhá práva na život a svobodu druhého.“

„Život je jako rulička od toaleťáku. Buď ho zahodíš, nebo nějak kreativně využiješ. A nebo ho necháš válet v koutě a čekáš, že s ním něco udělá někdo jiný.“

„Život začíná jeho početím a těhotenství by mělo být dobou radostného očekávání pro matku i pro otce, neboť již tehdy se formuje vztah rodičů k dítěti a dítěte k nim.“

„V těch osmdesáti člověk vidí svět, který do té doby neviděl. Bez ctižádosti, bez touhy vyniknout, bez zlodějství, bez zlejch úmyslů, a najednou máte ten život jakoby sladkej.“

„V životě lidí jsou chvíle, kdy slova mají moc změnit fakta, kdy se s ohromením konstatuje, že slovní balast nahrazuje vědeckou pravdu.“

„Před mýma unavenýma očima se promítl celý můj mizerný život a já si uvědomil, že ať děláš cokoli, nakonec to bude ztráta času, takže se můžeš rovnou zbláznit.“

„Každému člověku - bez výjimky, život vystaví závěrečný účet.
A všechna jeho výchovná sdělení - ať už je vnímáme či přijímáme jakkoliv - jsou toho jasným důkazem a zřejmou připomínkou.“

„Kdo kdy nikdy nic neztratil nikdy nelitoval a nikdy zcela nežil.Kdo stratil a našel ten poklad má ve svojí duší.Něco se vrátí, něco co né, tak to je život tak to ber.“

„Ach ty živote, ráno se připomínáš dětem — a dospělí tě v noci hledají jako útěchu. Děti se mezitím schovají do dalšího dne, který jim připadá samozřejmý.“

„Mužovu hodnotu neurčuje, zda je manželem nebo otcem, ale síla, s níž žije svou cestu – ať už sdílí život s druhými, nebo objevuje klid uvnitř sebe.“

„Když ostatní mluví o tvém životě, aniž bys cokoli sdělil, poznáváš, že největší tajemství nejsou to, co skrýváme, ale co ostatní dokážou vyčíst z tvé existence.“

„Vděčnost nás zbavuje negativity, zklamání, záště i hněvu. A když tyto emoce odezní, vytvoří se prostor pro lásku – k Bohu, k životu i k sobě samému – silnější než kdy jindy.“

„Ženy a muži žijí na jedné zemi, a přece každý ponechán sám sobě, bez pomoci! Je tohle lidstvo? Kdo se je odvažoval definovat jedním slovem? Žena, až do dnešní doby otrokyně, zůstávala stále naprosto neznámá a všechny domýšlivé psychologické studie dokazovaly jenom lichost vývodů, které sloužily ničím nepodloženým výmyslům spisovatelů a moralistů. A muž, ani ten nechápal sám sebe; zbaven opory ženy, jež by ho doplňovala, byl nucen sám se probíjet životem, sám se radovat a sám bojovat; zbytečně se zřeknuv spontánního úsměvu, který by mu mohl odkrýt smysl krásy celého vesmíru, zůstával slabý nebo krutý, vždy nedokonalý. Žena i muž, oba dva byli každý jiným způsobem hodni politování.“

„Sen – cosi stejně intimního jako láska nebo přátelství. Takže i o něm by se mělo spíše mlčet anebo používat znakovou řeč hluchoněmých. Převyprávět nelze, stejně jako nelze převyprávět lásku. Slova jsou buď slabá, anebo příliš silná. Snový příběh je záhadný, plný úskoků a kliček. Nikdy není doslovný – a jeho smysl je věčná záhada, navzdory doktoru Freudovi.“

„Pro Aristotela, který se zabýval klasifikováním, pořádáním a analyzováním světa na jeho neredukovatelné a nejzazší kategorie, objekty, příčiny a atributy, se představa neklasifikovatelné prázdnoty, všech vlastností zbavené díry v přirozené stavbě bytí, izolované od příčiny a následku a odloučené od všeho, co je přístupné smyslům, musela jevit jako nebezpečná choroba, bohaprázdné šílenství, které nechává člověka napospas nevykořenitelnému horroru vacui.“