Citáty

Henry David Thoreau foto

„Lidé se trefí jen tam, kam míří. A proto – ač se jim to právě ani trochu nedaří – měli by raději mířit vysoko.“

Zdroj: [Thoreau, Henry D., Walden aneb Život v lesích, Odeon, Praha, 1991, 80-207-0278-4, česky]

Karel Satoria foto
Henry David Thoreau foto

„Veřejné mínění je chabým tyranem proti našemu nejosobnějšímu mínění.“

Zdroj: [Thoreau, Henry D., Walden aneb Život v lesích, Odeon, Praha, 1991, 80-207-0278-4, česky]

Alfried Längle foto

„Problémem dnešní doby je, že se sebou zacházíme jako s mašinami k dosahování cílů. To nás vyprazdňuje.“

Alfried Längle (1951) rakouský lékař a psycholog

Zdroj: [Hansen Čechová, Barbara, Štěstí je výsledkem života, nikoliv výhrou v loterii, HR forum, 2016, 10, 14-16]

Karel Satoria foto

„Za ateistu nepovažuji toho, kdo nemá problém s uznáním lásky jako své jediné konstruktivní síly. Kdo se jí začne zabývat, je jakožto ateista ztracen.“

Karel Satoria (1953) český římskokatolický duchovní

Zdroj: [Satoria, Karel, Vácha, Marek, Život je sacra zajímavej, Cesta, Brno, 2013, 978-80-7295-164-2]

Karel Satoria foto

„Je užitečné udělat si jedno rozlišení pojmů. Já jsem si pracovně pojmenoval modlení a modlitba. Modlení je můj podíl na celé akci, modlitba je již řekněme společné Dílo.“

Karel Satoria (1953) český římskokatolický duchovní

Zdroj: [Satoria, Karel, Vácha, Marek, Život je sacra zajímavej, Cesta, Brno, 2013, 978-80-7295-164-2]

Hana Hegerová foto
Karel Satoria foto
Dov Lior foto

„Rabíni nikdy nepodněcovali k násilí ani k rasismu. V modlitbě říkáme: "Ty jsi nás vybral…"“

Dov Lior (1933) izraelský rabín

Myslí se tím, že máme povinnosti k celému lidstvu, abychom ho pozvedli, ukázali mu spravedlnost a přímost, a v co má smysl důvěřovat. Ale izraelský národ nikdy nebude ovládat někoho jiného, nebude krást zemi někoho jiného, nebude nikoho využívat, nebude vládnout jinému národu.
Zdroj: [Dov, Lior, Dov Lior, Lo roe badavar avera, lachen lo šitafti peula, walla.co.il, 2011-06-29, 2011-07-05, http://news.walla.co.il/?w=/1/1836036&fromAii=1838041]

Yefim Bronfman foto

„Když hrajete soudobou hudbu a vrátíte se k Beethovenovi, vnímáte ho jinak. Uvědomíte si, že Beethoven byl ve své době ještě modernější než dnešní soudobí skladatelé. Genialitu Beethovena, Mozarta a dalších si uvědomíte o to více, když interpretujete hudbu novější a potom se k nim vrátíte.“

Yefim Bronfman (1958) izraelsko-americký hudebník

Zdroj: [Vejvodová, Markéta, Yefim Bronfman: žít umělecký život opravdově znamená hudbě sloužit, muzikus.cz, 2008-12-19, 2011-02-19, http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-clanky/Yefim-Bronfman-zit-umelecky-zivot-opravdove-znamena-hudbe-slouzit~19~prosinec~2008/]

Zdeněk Srstka foto

„Pak začala éra dopingu, Maďaři, Poláci, Bulhaři, kluci, které jsem porážel o třicet kilo, najednou začali sbírat medaile. Jak to, že tolik děláš? ptal jsem se. To víš, nové metody, máme teď potravinové doplňky… Pochopil jsem, že to je v pr…“

Zdeněk Srstka (1935–2019) český herec, kaskadér, moderátor a vzpěrač

o konci vzpěračské kariéry v roce 1962
Zdroj: [Braunová, Dana, Zdeněk Srstka: Jsem kluk z ulice, který se celý život živil rukama, Novinky.cz, http://www.novinky.cz/zena/styl/322726-zdenek-srstka-jsem-kluk-z-ulice-ktery-se-cely-zivot-zivil-rukama.html, 2014-01-01, 2014-01-01]

Erich Fromm foto

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

The Art of Loving
Varianta: neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.
Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.
Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.
Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.

Alexandr Sommer Batěk foto

„Šlo mi o to, abych informoval své lidi o tom, jak to chodí venku mimo náš stát, mimo naši říši, jaké jsou tu snahy všesvětové, všelidské. Materialu jsem měl dost. Četl jsem cizí časopisy a předplatil jsem si sám některé. Zvláště Steadův Review of Reviews mi byl pramenem výborným.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 191, Roku 1908]

Alexandr Sommer Batěk foto

„V Podbrezové měl jsem celkem 26 vystoupení, z čehož bylo 8 dětských představení loutkových a besídek, 5 hodin vyučování esperantu a 13 přednášek pro dospělé. Nedosáhl-li jsem výsledku takového, jaký jsem si sliboval, dosáhl jsem aspoň toho, že na jedné straně jsem vzbudil zvědavost a rozprodav při přednáškách hojně svých spisů, mohu se nadíti, že mnohý z mých posluchačů, leckterý ten sešitek si přečte a promyslí.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 339, Roku 1921]

Alexandr Sommer Batěk foto

„Zavedl jsem si ve svých Ilustrovaných Přednáškách stálé časové hlídky, v nichž jsem uveřejňoval feuilletony, které byly současně přehledy nových myšlenek vědeckých. Psal jsem tam také jakousi esperantskou mluvnici, dle metody Berlitzovy, hlídku abstinentní, zdravotnickou a jiné podobné věci.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 190, Roku 1907]

Alexandr Sommer Batěk foto

„Koncem července jsme si vyjeli ještě k tatínkovi do Říčan, kam se právě rok před tím byl odstěhoval z Oseka a kde si koupil vilu Helenku u nádraží. Dal na ni vymalovati zelenou hvězdu, aby již z daleka bylo znáti, že tam bydlí horlivý šiřitel esperanta.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 207, Roku 1910]

Alexandr Sommer Batěk foto
Alexandr Sommer Batěk foto

„[Mé publikace v létech 1913–1914. …] Rok 1914. […] Národní Obzor: […] 343. Homaranismus.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 236, Roku 1914]

Alexandr Sommer Batěk foto

„[Přednášky konané r. 1920. …] 331. O esperantu. 5./12. Průmyslová škola. […] 333. Dějiny esperanta. 12./12. Průmyslová škola.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 320, Roku 1920]

Alexandr Sommer Batěk foto

„[S]lovinský básník Herrmann mi psal esperantské překlady básní slovinských, jako můj otec národních písní českých.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 192, Roku 1908]