Alexandr Sommer Batěk citáty

Alexandr Sommer Batěk foto
23   3

Alexandr Sommer Batěk

Datum narození: 15. červen 1874
Datum úmrtí: 6. duben 1944

Alexandr Sommer Batěk byl středoškolský učitel chemie, autor lidových přednášek, redaktor a spisovatel, popularizátor vědy, pacifista a esperantista. Pro šíři svých aktivit byl soudobým tiskem stručně nazván „český chemik a propagátor všeho dobrého na světě“.

„Polní kurát byl stižen dokonalou kočkou a naprostou depresí. V tom okamžiku, kdo by ho slyšel, musil by být přesvědčen, že chodí na přednášky dra Alexandra Batěka „Vypovězme válku na život a na smrt démonu alkoholu, jenž nám vraždí muže nejlepší“ a že čte jeho „Sto jisker ethických.““

—  Alexandr Sommer Batěk

Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
Zdroj: [Hašek, Jaroslav, Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, 1921, 1. V zázemí, díl, 10. Švejk vojenským sluhou u polního kuráta, http://cs.wikisource.org/wiki/Osudy_dobr%C3%A9ho_voj%C3%A1ka_%C5%A0vejka_za_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky, http://cs.wikisource.org/wiki/Osudy_dobr%C3%A9ho_voj%C3%A1ka_%C5%A0vejka_za_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky/%C5%A0vejk_vojensk%C3%BDm_sluhou_u_poln%C3%ADho_kur%C3%A1ta#3]

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta. Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty. A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně. Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.“

—  Alexandr Sommer Batěk

„[Mé publikace v létech 1913–1914. …] Rok 1914. […] Národní Obzor: […] 343. Homaranismus.“

—  Alexandr Sommer Batěk

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 236, Roku 1914]

„[S]lovinský básník Herrmann mi psal esperantské překlady básní slovinských, jako můj otec národních písní českých.“

—  Alexandr Sommer Batěk

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 192, Roku 1908]

„Šlo mi o to, abych informoval své lidi o tom, jak to chodí venku mimo náš stát, mimo naši říši, jaké jsou tu snahy všesvětové, všelidské. Materialu jsem měl dost. Četl jsem cizí časopisy a předplatil jsem si sám některé. Zvláště Steadův Review of Reviews mi byl pramenem výborným.“

—  Alexandr Sommer Batěk

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 191, Roku 1908]

„Zavedl jsem si ve svých Ilustrovaných Přednáškách stálé časové hlídky, v nichž jsem uveřejňoval feuilletony, které byly současně přehledy nových myšlenek vědeckých. Psal jsem tam také jakousi esperantskou mluvnici, dle metody Berlitzovy, hlídku abstinentní, zdravotnickou a jiné podobné věci.“

—  Alexandr Sommer Batěk

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 190, Roku 1907]

Help us translate English quotes

Discover interesting quotes and translate them.

Start translating

„[Přednášky konané r. 1920. …] 331. O esperantu. 5./12. Průmyslová škola. […] 333. Dějiny esperanta. 12./12. Průmyslová škola.“

—  Alexandr Sommer Batěk

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 320, Roku 1920]

„Za naší nepřítomnosti dobře nám hlídal náš byt milý přítel můj Dr. Kamaryt, který mne zároveň ve škole zastupoval. Byli jsme již známi z Asocie esperantské, jejíž jsem býval předsedou.“

—  Alexandr Sommer Batěk

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 204–205, Roku 1909–1910]

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta.“

—  Alexandr Sommer Batěk

Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty.
A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně.
Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.

Source: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 337–338, Roku 1921]
Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924

„Esperantista profesor Cart mne dokonce při návratu z kongresu v Drážďanech na Lochotíně navštívil a tak jsem byl pojednou, díky tomuto časopisu, ve spojení s celým světem.“

—  Alexandr Sommer Batěk

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: 15.–22. srpna 1908
Zdroj: časopis Zájmy všelidské
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 192, Roku 1908]

„Mnohem nepříjemnější pro mne mělo následky, že snažil jsem se smířiti české esperantisty. Byla tu Unie, která byla seskupena kolem esperantisty K. a pak Associe družící se k esperantistovi B. Já snažil se poznati, u koho je pravda, žádal jsem letákem všechny čelné esperantisty, aby mi sdělili, proč je ten svár. Dostal jsem velký počet dopisů, jichž uveřejněním vyšlo na jevo, že pan K., jinak velmi bystrý člověk, si hraje na diktátora v Unii, odkud dává vylučovati všechny lidi jemu nepohodlné. Přímo mne urazilo, když byl vyloučen i čestný člen a zakladatel esperanta u nás, Theodor Čejka, učitel z Bystřice pod Hostýnem. Rázně jsem se ho ujal a o výsledku své ankety jsem referoval v Praze ve zvláštní schůzi, k níž byli pozváni četní esperantisté. To mi vyneslo zvolení za předsedu Associe, ale zároveň tolik nesnází a pronásledování od stoupenců pana K. mi to způsobilo, že jsem se po roce předsednictví vzdal a nechtěje si ještě více překážek v cestu klásti, než jsem jich již měl, stykům s českými esperantisty jsem se raději vyhýbal, ač mi to bylo vždy líto. Ale mé zkušenosti byly příliš smutné.“

—  Alexandr Sommer Batěk

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 193–194, Roku 1908]

„Dne 6. února 1913. přijela do Prahy velká propagátorka míru baronka Berta Suttnerová, rozená hraběnka Kinská a já byl uvědoměn z Vídně o jejím příchodu. Rozumí se, že jsem se odebral hned do jejího hotelu, kde zastal jsem ji churavou. Večer měla přednášeti spolku německých spisovatelů Concordia. Rozumí se, že jsem učinil, co bylo možné k zajištění jejího zdravotního stavu zajistiv si spisovatele lékaře Saluse, jenž byl hotov v případě potřeby jí přispěti ku pomoci. Napsal jsem o tom referát do Národního obzoru „Vzácný host v Praze.““

—  Alexandr Sommer Batěk

Tehdy jsem ji viděl po prvé a naposled. O rok později zemřela. […] Vydal jsem pohlednice s její podobiznou vedle pohlednic anglického pacifisty Steada a našeho českého Alferiho.
Dílo, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 223–224, Roku 1913]

„Za nějaký čas jsem dostal dopis od esperantisty prof. Bicknella, který mne velmi vřele zval do Bordighery v Italii. Rozhodl jsem se tam jeti a dne 11. listopadu 1909 jsem vyjel z Lošína do Terstu a odtud v noci parníkem do Benátek. […] V Bordigheře jsme se zase zařídili po svém. U Bicknellů jsem býval hostem a chodil jsem s profesorem na vycházky, na nichž mi ukazoval přírodopisné zvláštnosti. Prohlédli jsme si tam nádherné Wintrovy zahrady, v nichž se pěstují palmy pro různé církevní slavnosti v celé Evropě. Jinak se pěstují palmy k obřadům katolickým, jinak k židovským. Bicknell má v Bordigheře vlastní museum, kde má uloženy nálezy svých praehistorických písem vysoko pod ledovci jím objevených. Jeho vila jest ozdobena esperantskou hvězdou. Jest horlivý esperantista. V Bordigheře jest četná kolonie anglická, ale Bicknell, ač Angličan, mluvil s každým jen esperantsky. Také jeho sluha jinak nemluvil. Jeho zásluhou lze se v Bordigheře i v obchodech domluviti esperantem. Za mé přítomnosti uspořádal Bicknell ve svém museu sjezd esperantistů italských a francouzských, které si pozval z Nizzy a hostil je ve velkém sále svého musea. Zažili jsme veselé odpůldne a večer jsme se rozcházeli za zpěvu esperantské hymny:
„En la mondon venis nova sento,
tra la mondo iras forta voko.““

—  Alexandr Sommer Batěk

Dílo, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 202–203, Roku 1909]

„Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Etiam egestas wisi a erat. Morbi imperdiet, mauris ac auctor dictum.“

Podobní autoři

Jaroslav Putík foto
Jaroslav Putík43
český spisovatel
Jan Sobotka foto
Jan Sobotka160
český spisovatel
Patricie Holečková foto
Patricie Holečková59
česká spisovatelka
Milan Kundera foto
Milan Kundera72
český básník, dramatik a romanopisec
Carl Sagan foto
Carl Sagan20
americký astrofyzik, kosmolog a pedagog
Bohumil Hrabal foto
Bohumil Hrabal43
český romanopisec a spisovatel
Václav Klaus foto
Václav Klaus78
politik, bývalý prezident České republiky
Milan Růžička foto
Milan Růžička48
český dokumentarista a režisér
Zdeněk Hanka foto
Zdeněk Hanka75
český spisovatel
Ladislav Klíma foto
Ladislav Klíma26
český filozof a romanopisec
Dnešní výročí
Paul Cézanne foto
Paul Cézanne10
francouzský malíř 1839 - 1906
Catherine Deneuve foto
Catherine Deneuve4
francouzská herečka 1943
Joe Jenčík foto
Joe Jenčík1
český choreograf, herec, herec a tanečník 1893 - 1945
Paul Tillich foto
Paul Tillich2
německo-americký teolog a filozof 1886 - 1965
Dalších 42 dnešních výročí
Podobní autoři
Jaroslav Putík foto
Jaroslav Putík43
český spisovatel
Jan Sobotka foto
Jan Sobotka160
český spisovatel
Patricie Holečková foto
Patricie Holečková59
česká spisovatelka
Milan Kundera foto
Milan Kundera72
český básník, dramatik a romanopisec
Carl Sagan foto
Carl Sagan20
americký astrofyzik, kosmolog a pedagog