Martin Svoboda

„Kdo ale za vás vytáhne bouřkovou plachtu na stěžeň?“

„Na barikádě je každý z nás vydán napospas větru.“

„Psát básně a dát jim pevný tvar, například podobu sonetu, je velmi obtížné a málokdo to dnes umí. A ti, co to bravurně zvládnou, se tím zase nechlubí. Ale napsat a sdělit něco krásného volným rýmem je ještě o stupínek těžší.“

„Vlastní tvůrčí činnost je de facto jen solitérní, asi tomu nikdy nebylo jinak.“

„Vážím si vydělaných peněz a bojím se těch, které padají samy z nebe.“

„Nelze si naplánovat své sny.“

„Člověk nemůže milovat všechny ženy. Stačí, když se to občas podaří s tou, po které touží. A nejsilnější touha je ta nenaplněná. Ta je zdrojem poezie a krásy. Je účelné ji trochu pěstovat. Rozkoš nebo touha? Věčné dilema.“

„Umění není řemeslo, je to způsob, jakým se řemeslo dělá.“

„Věřím vzpomínkám – já otrok vzpomínání – čím víc mi unikají, tím jsou krásnější“

„Chybí mi pohlazení,
o které se poraním,
abych byl silnějším!“

„Koupil jsem si Ráj, kde budeme žalovat na své touhy.“

„Láska neumírá ve smrti, láska září jako planety na nebeské tapiserii.“

„Láskou zářící slova, která vyplují ústy a něžně se otřou o hrany ticha, těm je krásné naslouchat.“

„Stojím otočen myšlenkami ke své šťastné hvězdě.“

„Jsou to jen lidé, jejichž celá duše spočívá na obřadech a kteří po léta ve dne v noci neusilují o nic jiného, než jak by se při tabuli dosta-li o židličku výš!“

„Jednou se přijde na to, že člověk zašel už moc daleko.“

„Nenechal si od nikoho nic líbit. Všechno si působil sám.“

„V neskutečné době je ledasco považováno za zázrak.“

„Zastavit se nebo couvnout je někdy větší výkon než jít se všemi vpřed.“