Martin Svoboda

„Děkuji za slabost,
Jež pokoře mne učí,
Pokoře, pokoře pro radost,
Pokoře bez područí,
Děkuji, za slzy děkuji:
Ty naučí mne citu,
K živým, jež, k živým, jež žalují
A křičí po soucitu.“

„Politikům se nevěří, politikové se kontrolují. Věří se v Boha, věří se v přírodu, věří se v krásu, věří se v myšlenku, ideu. V politika se nevěří, a kdo v něho věří, je idiot!“

„Ustřihneme-li ptáku křídla, přestane létat. Ale nikdy nezapomene, že létal.“

„Pokud s časem zacházíme jako s něčím, co nám patří a co můžeme kontrolovat, zřejmě svůj život zhoršujeme ještě v dalším smyslu. Nevyhnutelně začneme být posedlí jeho "dobrým využitím" a přitom odhalíme neblahou pravdu - čím víc se zaměřujeme na to, abychom čas využívali dobře, tím víc nám bude každý den připadat jako něco, čím musíme projít na cestě k nějakému klidnějšímu, lepšímu, uspokojivějšímu bodu v budoucnosti, který ale nikdy nenastane. Problém tkví v instrumentalizaci. Využívat čas z definice znamená zacházet s ním instrumentálně, jako s prostředkem k dosažení cíle. Děláte to samozřejmě každý den - varnou konvici nedáváte z lásky k ohřívání vody, ponožky do pračky nedáváte z lásky k ovládání pračky, ale proto, že chcete šálek kávy nebo čisté ponožky. Jako zrádně snadné se však ukazuje vkládat do tohoto instrumentálního vztahu příliš a soustředit se výhradně na cíl, místo abyste se zaměřovali na to, kde jste. Výsledkem je, že mentálně žijete v budoucnosti, že "skutečnou" hodnotu svého života umisťujete do bodu, kterého jste zatím nedosáhli a ani nikdy nedosáhnete.“

„Jenom krize - ať už skutečná, nebo domnělá - vede k opravdové změně. A když krize nastane, lidé konají podle toho, jaké nápady zrovna mají po ruce. Jsem přesvědčený, že to je náš hlavní úděl: vytvářet alternativy k existujícím politickým řešením, udržovat je naživu, aby byly dostupné ve chvíli, kdy se politicky nemožné promění v politicky nevyhnutelné.“

„Miluju tě a nehodlám si odpírat prostý potěšení říkat pravdu. Miluju tě a vím, že láska je jen výkřik do prázdna a že nevyhnutelně přijde v zapomnění, že jsme všichni odsouzení k záhubě a nastane den, kdy se všechno naše snažení obrátí v prach, a vím, že slunce pohltí jedinou zemi, kterou budeme mít, a miluju tě.“

„Bolest vás nezmění. Odhalí vás.“

„Když změníte způsob, jakým se na věci díváte, tak se věci, na které se díváte, změní.“

„Nic nám nečiní tak dobře jako to, co děláme od srdce. Každý krok může být správný, i kdyby vedl k chybě. Poučení z chyb a pokora jsou předpokladem schopnosti objektivně posoudit situaci, vyvážit optimismus s nejtvrdší realitou, a přesto věřit, že navzdory těžkostem dosáhneme svých cílů.“

„Zajímalo by mě, na kolik lidí jsem se celý život díval, aniž bych je opravdu viděl.“

„Jsem sobecká, netrpělivá a trochu nejistá. Dělám chyby, jsem neovladatelná a někdy je těžké mě snést. Ale jestli mě nezvládneš v mých nejhorších chvílích, tak si mě rozhodně nezasloužíš v těch nejlepších.“

„Zítřek patří všem, kteří ho slyší přicházet.“

„Jestli se oženíš nebo ne, obojího budeš litovat. Směj se hlouposti světa. Budeš toho litovat. Pobreč si nad tím, taky toho budeš litovat. Směj se hlouposti světa, nebo si nad ním pobreč… Obojího budeš litovat. I když se budeš smát hlouposti světa, nebo si nad ním pobrečíš, obojího budeš litovat. Oběs se, budeš toho litovat. Neoběs se, budeš toho litovat. Oběs se nebo ne, obojího budeš litovat. Jestli se oběsíš nebo ne, budeš toho litovat. Tohle je, můj drahý džentlmene, jádro lidské moudrosti.“

„Cokoli, co lze vyřešit penězi, je laciné.“

„Věřím, že smích je nejlepší spalovač kalorií.“

„Jedinečnou léčebnou, která umí vyléčit všechny charakterové vlastnosti, je krematorium.“

„Jestliže se člověk hádá s blbcem víc, jak půl minuty, hádají se už dva blbci.“

„Vy všichni potřebujete lásku.“

„Láska je odpověď a to ty jistě víš
Láska je květina, nech jí růst“