Martin Svoboda

„Samozřejmě, že ti ublížím. Samozřejmě, že mi ublížíš. Samozřejmě, že si budeme ubližovat. Ale to je přece podmínkou existence. Stát se jarem znamená přijmout riziko zimy. Stát se přítomností znamená přijmout riziko nepřítomnosti.“

„Po lásce nemohu sáhnout, jako by byla kdesi v zásobě: je to především práce mého srdce.“

„Možná, že láska spočívá v tom, že tě jemně dovedu zpátky k tobě samotnému. Ne k tomu, kým tě chci mít, ale k tomu, kým opravdu jsi.“

„Viděli jsme jeho hvězdu na východě a přišli jsme se poklonit Pánu.“

„Vláda, která toleruje zloděje a tuneláře, je sama objektivně vládou zlodějů a tunelářů.“

„Jaké mám štěstí, že mám něco, s čím je velmi těžké se rozloučit.“

„Posmrtný život je pohádka pro ty, kteří se bojí tmy.“

„Mříže místo okenice jsou špatnou vzpruhou lepších podnětů.“

„Jak by jsi správně vyhláskoval slovo ‚láska‘? – zeptalo se Prasátko
Láska se nehláskuje, ale cítí.“

„Jestli je všechno medem a jestli jsem tím, co jím, musím být vytvořený z medu… A život je velice sladký!“

„Verše mají podobnou vlastnost jako zvětšovací sklo.“

„Nepokoušejte se pro ostatní vybudovat lepší svět. Pracovat na tom musí všichni, jinak vznikne jen klec.“

„Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky.“

„Žití se měří skutky, a ne dny.“

„Poznám jistého gynekologa, který denně likviduje lidské životy, ale na Vánoce není schopen zabít kapra.“

„V mých baletech je na prvním místě žena. Muž je jako partner. Bůh stvořil muže proto, aby velebil ženu. Žena není muži rovna: je lepší.“

„Ve válce rozhodnost, v porážce vzdor, ve vítězství velkorysost, v míru dobrá vůle.“

„Vždycky to začíná chlácholením
posléze strašením
a nekonečným lhaním
Končí to opět pokratectvím
aby se nedořeklo vše
Sliby a ochranou věčných hodnot
Končí to velkým přísaháním
Končí to zase lhaním“

„Tak se narovnej, blbče, a hned ti bude líp. Ale musíš se narovnat i uvnitř.“