Robajz Novák

Ověřený autor @Robin1234567@seznam.cz, členem od 30. ledna 2026

Jen tak z lásky psané

Tento citát čeká na kontrolu.

„Tys mým nebem, já tvým oceánem
Láska je lékem na rány, co pálí,
i bouří, co v srdci se znenadání vzdálí.
Je divokým příbojem i tichým klidem,
tím nejčistším citem, co dán byl lidem.
Nic nežádá zpátky, jen tichou svou zář,
každý den vykouzlí úsměv na mou tvář.
Jsi jako nebe, co s oceánem splývá,
v tobě se všechna má naděje skrývá.
Jako ten oceán bez nebe nemá svůj příliv,
tak i já bez tebe byl bych jen stínem, co zbyl by.
Jsi pro mě vodou, bez níž nelze pít,
jsi mým vzduchem, abych mohl dýchat a žít.
To nejúžasnější, co život mi dal,
jsi ty – můj přístav, můj nejdražší dar.
Rozjasníš dny a prozáříš noci,
máš moje srdce v té nejhezčí moci.
Děkuji za vše, co v tobě jen mám,
celé své srdce ti na dlani dám.
Slibuji ti, dokud budu tu stát,
dokud mé srdce bude pro tebe hrát,
dokud v mém těle bude tlouct a bít,
budu tě navždy a s láskou ctít.“

Tento citát čeká na kontrolu.

„Smíchovský okamžik
Minuty vleklé, jak hodiny v písku,
stál jsem tam s obavou, srdce až v krku.
Smíchov byl tichý v tom podivném stisku,
čekal jsem na tebe, na konec hluku.
Pak přijela tramvaj a u jejích dveří,
stála jsi ty – jako blesk z čistého nebe.
Můj tep se rozběhl, kdo tomu věří?
V ten moment uviděl jsem jenom tebe.
Tvůj úsměv mě zasáhl, slova se skryla,
nebylo potřeba mluvit a ptát se.
Zázračná chemie v žilách nám zbyla,
vteřina stačila k osudné sázce.
Padli jsme do náručí, rty našly cíl,
první polibek – a svět se jen točí.
Jako bych tě už dávno v srdci svém měl,
když díval jsem se ti do tvojí očí.“

Tento citát čeká na kontrolu.

„Je mi líto, pokud tě miluji příliš,
zda je to láska, či posedlost, co v sobě nosím.
Jen se snažím dát to, co v srdci dříme,
tu lásku, kterou jsem před lety ztratil v dýmu.
Před šestnácti lety kus mé duše zhasl,
svět se stal prázdným, čas se v tichu zasekl.
Pak jsi ale přišla ty – jako náhlý třpyt,
a já díky tobě začal zase skutečně žít.
Ta mrtvá půlka mého já znovu ožila,
naději a chuť do života do žil mi nalila.
Přišla jsi ve chvíli, kdy už jsem to vzdával,
kdy jsem jen přežíval a v temnotě vyčkával.
Teď už vím, že nejsem jen stín, co v koutě stojí,
jsi lékem na rány, které se tak těžko hojí.“

Tento citát čeká na kontrolu.

„V tvých očích čtu náš svět
V tvých očích vidím štěstí jas,
ten drahý třpyt, co hřeje nás.
Jsi žena, která dává smysl dnům,
jsi něžný přístav mým i tvým snům.
Když spíš, já tiše nad tebou bdím,
jsi mým štěstím, jsi vším, co vím.
Ráno tě probudím pusou na tvář,
pohlazením rozsvítím tvou rýsující se zář.
Pak prsty tě šimrám jemně po zádech,
v té chvíli cítím, jak tají se dech.
Chci, aby tvůj start byl tím nejhezčím z ran,
jsi nejúžasnější žena, jsi můj drahý drahokam.
I když tvá ústa mlčí a slova „miluji“ v nich spí,
tvé srdce ke mně mluví, má duše to ví.
Cítím tu úctu a vím, co pro tebe znamenám,
v hloubi tvé duše tu největší lásku rozpoznám.
Děkuji ti za tvou starost a za to, kým jsi,
mou nejmilejší Valentýnkou navždy budeš ty ❤️❤️🫶🏻🫶🏻“

Tento citát čeká na kontrolu.

„Před prací čekám, čas jako by stál,
pak skočíš mi kolem krku, jak jsem si přál.
Ta sladká pusa, ten známý třpyt,
zase je to poprvé – jen s tebou chci být.
V tvé barvě růže a v očích tvých jas,
malý dárek pro radost, zastavil se čas.
Pak Šumava v pátek, les a ranní chlad,
tam pochopil jsem naplno, jak moc tě mám rád.
Dva kroky v jeden, smích a společný cíl,
osud nás propojil, v pravou chvíli nás svedl kříž našich chvil.
Jsme si souzeni, to v horách se potvrdilo nám,
že s tebou a dětmi už nikdy nebudu sám.
Budeme se podpírat, užívat si každý den,
v lásce a zábavě žít náš společný sen.
Hledat cesty k lepšímu, tvořit svět plný krás,
protože to „my“ je v nás napořád, v každý čas.“

Tento citát čeká na kontrolu.

„Dny plynou v tichu, jako klidná řeka,
už vím, co na mě doma vždycky čeká.
Žádný spěch a žádný zbytečný stres,
jen štěstí, které prožíváme dnes.
Osud nás spojil, snad pozdě, snad včas,
prošli jsme bouří, než našli jsme nás.
Všechno to zlé už je dávno pryč,
ty k mému srdci držíš ten klíč.
Děkuji ti za péči, za teplo tvých dlaní,
za to, že jsi se mnou, za ranní usmívání.
Jsi skvělá kuchařka, co láskou mě sytí,
však jako partnerka jsi sluncem v mém žití.
První jsi žena, co pro nás jen dýchá,
v našem domově zbyla jen pýcha.
Pýcha na to, kým spolu dnes jsme,
v té nejhezčí realitě, o které sníme.“