Jenda Š.

„Když jsem viděl „karikatury“ časopisu Charlie Hebdo, silně připomínající znevažující obrázky Židů v antisemitském tisku, vnímal jsem je nejen jako urážku posvátných symbolů tu islámu, tu křesťanství, nýbrž také jako porušení zásadní hodnoty naší kultury – úcty k druhým.“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

„Milovat Boha znamená být hluboce vděčný za dar života a projevovat tuto vděčnost svým životem, přisvědčovat svému osudu i tam, kde se vymyká mým plánům a očekáváním.“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

„Jak vzniká blízkost? Tato otázka je jen jinou variantou té, kterou farizeové pokládali Ježíšovi: Kdo je můj bližní? Odpověď je táž: Ty se učiň bližním!“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

„Žijeme v kultuře netrpělivosti.“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

„Kultura je způsob, jakým lidé reagují na smysl života.“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

„Kdykoliv pustím rukopis definitivně z rukou, zmocní se mě trýznivý pocit, že jsem k tématu ještě mnohé nedopověděl. Němci tomu říkají Treppenweisheit, "schodištní moudroust" - myšlenky, které tě napadají až dodatečně, když už se vracíš po schodech zpátky domů."“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

„V lásce jsme nejvíce sami sebou. V lásce jsme lidští, nejvíce lidští.“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

„Krize nejsou signálem k rezignaci, dokonce ani ne k pasivnímu "přetrpění", nýbrž výzvou k tvořivé reakci, nabídkou sestoupit hlouběji.“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

„Víra není zastávání určitých názorů a „jistot“, nýbrž odvaha vkročit do prostoru tajemství.“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

„Velkým úkolem teologie i pastoračního duchovního doprovázení dnes je odmítnutí banálního boha (kterého fundamentalismus hlásá a ateismus vyvrací) a hledat živého Boha Bible a mystiků, Boha paradoxů.“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

„Lidé, kterým chybí radost, používají zábavu jako náhradní drogu. Skutečná radost je ale duchovní kvalita, k té se spíš promeditujete v poustevně než protleskáte na stadionu.“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

„Odvaž se milovat skutečnost ne takovou, jakou ji chceš mít a vidět, nýbrž takovou, jaká je.“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

„Jak si máte věřit v nové práci, když jste nikdy předtím nic podobného nedělali? Jak si věřit ve společnosti, když jste byli celý život neoblíbení? Jak si věřit v současném vztahu, když ty předchozí skončily fiaskem? … Paradox sebedůvěry nevyřešíte tím, že si budete namlouvat, že vám nic nechybí a že máte vše, o čem jste vždy snili. Řešením je naučit se cítit se dobře i přesto, že něco potenciálně postrádáte:
Sebevědomí podnikatelé jsou sebevědomí, protože dovedou zvládat neúspěch.
Muži věřící ve své svůdnické dovednosti jsou sebevědomí, protože dovedou zvládat odmítnutí.
Lidé sebevědomí v otázce vztahů se smířili s tím, že čas od času je někdo může zranit.“

Mark Manson (1984)

„Ty skutečně beznadějné oběti duševní nemoci najdete mezi těmi, kdo se jeví jako nejnormálnější. Mnozí z nich jsou normální proto, že se natolik dobře přizpůsobili našemu způsobu existence a jejich lidský hlas byl tak záhy po vstupu na svět umlčen, že už ani nebojují, netrpí ani nemají symptomy neurotika. Jsou normální nikoli v tom, co lze považovat za absolutní význam toho slova; jsou normální pouze ve vztahu k těžce nenormální společnosti. Jejich dokonalé přizpůsobení se této nenormální společnosti je měřítkem jejich duševní choroby. Milióny abnormálně normálních lidí, žijících bezstarostně ve společnosti, které by – pokud by to byly plně lidské bytosti – nikdy neměli být přizpůsobeni.“

Aldous Huxley (1894–1963) anglický spisovatel

„Navzdory kráse a akčnosti těch sebědomých, jsem byl ale vždy na straně těch, kterým to v životě moc nesluší, na straně nepraktických introvertů, na straně chlapců, kterým moc nešel život a ve škole byli z tohoto předmětu na propadnutí. Vždycky jsem spíš fandil dívkám, které se obvykle moc neuměly obléknout a byly si toho trapně vědomy. Byl jsem spíš na straně bojácných typů, kterým se nikdy nedařily vztahy a těžko se seznamovaly.

Mám rád především ty, co neumějí život. Žehnám všem nesebevědomým, co mají plno dobré vůle a lásky, kterou touží dát, co jsou citliví a se kterými se život zpravidla nemazlí. Žehnám úzkostným typům, kteří se nejsou s to prosadit, ne proto, že by byli zbabělí, ale zkrátka jen proto, že pro některé jemnější květiny je džungle příliš nemilosrdná. Mám moc rád nehezká děvčata a introvertní chlapce, protože v nich vidím diamanty nerozkvetlých květů.“

Marek Vácha (1966) český evoluční biolog, vědecký spisovatel a římskokatolický duchovní

„Úspěch mi přinesl milióny a slávu po celém světě, ale ne to, co všichni potřebujeme - vztah plný lásky.“

Freddie Mercury (1946–1991) britský muzikant, zpěvák a skladatel

„Pravím, že je špatným novinářem a špatným spisovatelem novin, kdo uzavírá sebe sama v jakousi uzoučkou duchovní specializaci. Být v novinách a psát pro noviny, to znamená mít především vztah ke všemu, co jest, nalézt živý, přímý, demokratický zájem o celou skutečnost bez intelektuálního fouňovství.“

Karel Čapek (1890–1938) český spisovatel

„Sexualita je důležitou součástí vztahu mezi mužem a ženou, ale to v žádném případě není jediný nebo nejdůležitější způsob, jak projevit svou lásku k partnerovi.“

Leo Buscaglia (1924–1998) motivační řečník, spisovatel

„Většina milostných vztahů není více než pouhý projev žárlivosti, doprovázený sebeláskou.“

Matthew Arnold (1822–1888) anglický básník a kulturní kritik, který pracoval jako inspektor škol