Marek Vácha citáty
12 15
Marek Vácha
Datum narození: 14. září 1966
Řadit citáty:
„Hřích není to, když se zapomenu pomodlit před jídlem, hřích je to, když se před jídlem na chvíli, na vteřinku nezastavím, neotevřu oči a nepoděkuji za nádheru života, za přátelství, za vzduch, za vodu a za jídlo, které podobně jako ptáci v povětří dostávám, za křišťálově čisté dny života.“
„Máme někdy dojem, že když nejednáme podle své přirozenosti a musíme se do věci nutit vůlí, je někde něco špatně. Vyčítáme si pak, že nežijeme v harmonii se sebou samým, velmi často své modlitby naprázdno odříkáme a pak jdeme spát, s otázkou, zda to vše má smysl. A právě že má. Jsem velkým přítelem oddrmolených modliteb a bezmyšlenkově prožitých mší svatých a velmi si vážím všech modliteb, do kterých se člověk musí nutit.“
„Nejde možná ani tak o to, abychom se zbavili svých hříchů, ale abychom následovali Krista, a to jsou dvě dosti rozdílné věci.“
„Nejde o to, jak mnoho nebo jak málo jsem dostal hřiven, jako spíše o to, kolikrát jsem je dokázal znásobit.“
„Těžko, přetěžko je být na Zemi ateistou.“
„Učím se každý den vysát každou vteřinu. Každý okamžik, který prožívám, prožít, jako by to bylo poprvé. Každé ráno a každou snídani. Jak mimozemšťan, který si zaplatil nákladnou a krátkou dovolenou na Zemi a teď obdivuje mraky a zelené stromy.“
„Pokud chcete uhrát celibát alespoň na remízu a nejste přitom zavřená někde za zdí, tak to jsou rány, ze kterých dennodenně teče krev.“
„... tak jako máme fast food, zkoušíme i fast religion, co nejsilnější duchovní zážitek s co nejmenším úsilím...“
„Nevyrostu, pokud se budu pořád ptát po Boží vůli. Mnohé dobré věci, pokud je neudělám já, nebudou vůbec.“
„Věřím, že láska je pro Boha tak důležitá věc, že kvůli dvěma lidem může stvořit celý vesmír s galaxiemi a kvasary a hvězdokupami, a že když láska nás lidí pomine, tak že jej může srolovat jako plány, pozhasínat hvězdy a jít domů, neboť důvodem stvoření je láska.“
„Jsem přesvědčen (málo naplat, jsem věřící křesťan) že Bůh je schopen stvořit svět ve vteřině, během sedmi dnů nebo, jestli chcete, během evoluce. Čas vnímám tak, že se v určitém slova smyslu nacházíme v šesti dnech stvoření. Připomíná mi to nějakou fugu, choreografii. Neustále vznikají nové druhy.“
„Ke zpovědi chodíme léta se stále stejnými hříchy a rok za rokem pokulháváme stále za svým ideálem, jak vyčerpaný maratonec, který ať dělá, co dělá, pořád se nemůže dotáhnout na vedoucího závodníka.“
