Eszter Kissová

„Někdy člověk najde to, co nehledá.“

„Ideologie vždy dláždí cestu ke zvěrstvu.“

„Šaman není jen nemocný člověk nebo šílenec, je to nemocný člověk, který se vyléčil.“

„Pokud něčemu věříte, je vám automaticky znemožněno věřit v opak, což znamená, že aktem této víry ztrácíte určitou část své lidské svobody.“

„Svět, který vnímáme, je nepatrným zlomkem světa, který můžeme vnímat, což je nepatrný zlomek vnímatelného světa.“

„Máme tendenci zbavovat se moci. Máme tendenci věřit, že na nás nezáleží. A tím, že si tuto myšlenku přisvojíme, odevzdáváme všechno někomu jinému, něčemu jinému.“

„Být člověkem znamená cítit se méněcenným.“

„Šílenství lásky je největším nebeským požehnáním.“

„Nejlepší přátelé jsou důležití. Jsou to nejbližší sestry, které kdy budete mít.“

„U soudu se ctižádostivost ani zdaleka nepovažuje za hřích, lidé ji považují za ctnost, a pokud se vydává za neřest, pak se považuje za neřest velkých duší a neřesti velkých duší se upřednostňují před ctnostmi prostých a malých lidí.“

„Dva lidé mohou spát v jedné posteli, a přesto být sami, když zavřou oči.“

„Demokratické a aristokratické státy nejsou ve své podstatě svobodné. Politickou svobodu lze nalézt pouze v umírněných vládách, a ani v nich ji nelze nalézt vždy. Je tam jen tehdy, když nedochází ke zneužívání moci. Stálá zkušenost nám však ukazuje, že každý člověk, který má moc, má sklon ji zneužívat; jde tak daleko, dokud nenarazí na její meze. Není zvláštní, i když pravdivé, říkat, že ctnost sama potřebuje hranice?
Aby se tomuto zneužívání zabránilo, je třeba, aby podle uspořádání věcí moc přestala být mocí. Vláda může být ustavena tak, aby nikdo nebyl nucen dělat věci, k nimž ho zákon nezavazuje, ani nucen zdržovat se věcí, které zákon dovoluje.“

„Ze všech autorů se mi nikdo nelíbí víc než kompilátoři, kteří všude hledají střípky cizích děl, jež připojují ke svým jako spoustu zeleného drnu v zahradě. Vůbec nejsou lepší než skladníci v tiskárně, kteří se zabývají sazbou, jež dohromady tvoří knihu, k níž nepřispívají ničím jiným než ruční prací. Chtěl bych, aby původní spisovatelé byli respektováni, a připadá mi jako jistý druh znesvěcení brát tyto kusy ze svatyně, v níž přebývají, a vystavovat je opovržení, které si nezaslouží. Když člověk nemá co nového říci, proč nezavře pusu? Co je nám do tohoto dvojího zaměstnání?“

„Lidé nesoudí stejně jako soudy, nevynášejí rozsudky, ale házejí blesky, neodsuzují krále, ale vrhají je zpět do prázdna, a tato spravedlnost má stejnou hodnotu jako ta soudní. Jestliže se pro svou spásu chopí zbraní proti svým utlačovatelům, jak je lze přimět k tomu, aby přijali způsob jejich trestání, který by pro ně představoval nové nebezpečí?“

„Když je národ nucen uchýlit se k právu na povstání, vrací se ve vztahu k tyranovi do přirozeného stavu. Jak se může tyran dovolávat přirozeného stavu ve vztahu k tyranovi. Jak se může tyran odvolávat na společenskou smlouvu? Vždyť jej zničil. Národ jej může stále zachovávat, pokud to uzná za vhodné, pro vše, co konzervuje vztahy mezi občany; ale důsledkem tyranie a povstání je jeho úplné rozbití, pokud jde o tyrana; uvádí je do vzájemného válečného stavu. Soudy a právní řízení jsou určeny pouze pro příslušníky téže strany.“

„Chceme zkrátka naplnit záměry přírody a osud člověka, uskutečnit sliby filozofie a zbavit prozřetelnost dlouhé vlády zločinu a tyranie. Aby se Francie, kdysi proslulá mezi zotročenými národy, zastíněním slávy všech svobodných zemí, které kdy existovaly, stala vzorem pro národy, postrachem utlačovatelů, útěchou utlačovaných, ozdobou vesmíru a abychom zpečetěním tohoto díla naší krví byli alespoň svědky úsvitu zářného dne všeobecného štěstí. To je naše ambice, - to je cíl našeho úsilí.....“

„Nejnebezpečnějším kamenem, kterého se musíme vyvarovat, není snad ani tak vřelost horlivosti, jako spíše ta ochablost, kterou vyvolává lehkost a nedůvěra ve vlastní odvahu. Proto neustále navíjejte posvátný pramen republikánské vlády, místo abyste ho nechali vyprchat. Nemusím snad dodávat, že zde neospravedlňuji žádný exces. Zásady nejposvátnější mohou být zneužity: moudrost vlády by měla řídit její operace podle okolností, měla by načasovat svá opatření, volit své prostředky; neboť způsob, jak uskutečnit velké věci, je podstatnou součástí talentu k jejich vytváření, stejně jako je moudrost podstatnou vlastností ctnosti.....“

„Potrestat utlačovatele lidskosti je milosrdenství, odpustit jim je krutost. Přísnost tyranů je založena na barbarství, republikánská vláda na dobročinnosti. Proto ať se má na pozoru ten, kdo by se odvážil ovlivňovat lidi tím terorem, který je stvořen jen pro jejich nepřátele! Ať se má na pozoru ten, kdo posuzuje nevyhnutelné chyby civilismu ve stejném světle jako promyšlené zločiny perfidie nebo pokusy spiklenců, nechává uniknout nebezpečného intrikána a pronásleduje pokojného občana! Smrt darebákovi, který se odváží zneužít posvátného jména svobody nebo mocných zbraní určených k její obraně, aby vlasteneckému srdci přinesl smutek nebo smrt...“

„Smrt není "věčný spánek"! Občané, vymažte z hrobu toto heslo, vyryté svatokrádežnýma rukama, které pokrývá celou přírodu pohřební plachtou, bere utlačované nevinnosti její oporu a uráží blahodárné rozdělení smrti! Napište na něj raději tato slova: "Smrt je počátkem nesmrtelnosti!"“