Michail Jurjevič Lermontov citáty

„Dvacetkrát vydám v sázku svůj život, dokonce i čest… ale svobodu neprodám!“

—  Michail Jurjevič Lermontov

„Stesk – toť krutý vládce.“

—  Michail Jurjevič Lermontov

„Ráně v srdci se říká láska.“

—  Michail Jurjevič Lermontov

„Miluji nepřátele, i když ne po křesťansku.“

—  Michail Jurjevič Lermontov, kniha Hrdina naší doby

„Úcta má své hranice, kdežto láska nemá žádné.“

—  Michail Jurjevič Lermontov

„Láska je jako oheň: pokud na něj nepřikládáš, vyhasne.“

—  Michail Jurjevič Lermontov

„Vždyť se nepřihodí nic horšího než smrt, a smrt nás nemine.“

—  Michail Jurjevič Lermontov, kniha Hrdina naší doby

„Kdo se domnívá, že prohlédá cizí srdce nebo, že do všech podrobností zná život svého nejlepšího přítele, krutě se mýlí. Každým srdcem, každým životem prochvěl cit, proletěla událost, jež nikdo nikomu nesvěří, a právě ony jsou to nejzávaznější, právě ony dávají tajný směr citům a skutkům.“

—  Michail Jurjevič Lermontov

„Rád se projíždím na bujném koni ve vysoké trávě proti stepnímu větru. Dychtivě hltám voňavý vzduch, upírám oči do modré dálky a usilovně lovím mlhavé obrysy předmětů.“

—  Michail Jurjevič Lermontov, kniha Hrdina naší doby

„Když umřít, tak umřít. Malá ztráta pro svět.“

—  Michail Jurjevič Lermontov, kniha Hrdina naší doby

„Je strašné pomyslet, že jednou přijde den, kdy již nebudu moci povědět: já.“

—  Michail Jurjevič Lermontov

v osmnácti

„K jakému cíli jsem se narodil! Jistě nějaký byl a jistě jsem měl vykonat něco velkého, protože cítím, že mám nesmírnou duševní sílu… Jenomže jsem svůj úkol nenašel a dal jsem se strhnout nástrahami prázdných a zvrácených vášní. Z jejich výhně jsem vyšel tvrdý a chladný jako ocel, ale ztratil jsem navždy nejkrásnější květ života, ušlechtilé nadšení.“

—  Michail Jurjevič Lermontov, kniha Hrdina naší doby

„Soudit o duši a rozumu ženy, když jste si s ní zatancovali mazurku, je totéž, jako soudit o názorech a citech novináře, když jste si přečetli jeden jeho článek.“

—  Michail Jurjevič Lermontov

„Ženy! Ženy! Kdo je pochopí? Jejich úsměvy odporují jejich pohledům, jejich slova slibují i vábí a zvuk jejich hlasu odrazuje. Někdy ve vteřině postihnou a uhodnou naši nejtajnější myšlenku a hned zase nechápou nejjasnější narážky.“

—  Michail Jurjevič Lermontov

„Žít jinak nežli ty mě děsí, a bez tebe žít hrozné je.“

—  Michail Jurjevič Lermontov

„Člověk! Jak ubohý to tvor!… Co chce? Všem zbývá místa dosti zde, pod čistými nebesy. Proč jediný, pln msty a zlosti, vždy nové krve přeje si?“

—  Michail Jurjevič Lermontov

„Ten, kdo je prázdný, je naplněn sám sebou.“

—  Michail Jurjevič Lermontov

„Ženy! Ženy! Kdo vám porozumí? Úsměvy jejich odporují pohledům, slova jejich slibují a lákají, a zvuk hlasu odstrašuje. Jednou postihnou i uhodnou naši myšlenku okamžitě, jindy nerozumějí nejjasnějším pokynům.“

—  Michail Jurjevič Lermontov

Женщины! женщины! кто их поймет? Их улыбки противоречат их взорам, их слова обещают и манят, а звук их голоса отталкивает… То они в минуту постигают и угадывают самую потаенную нашу мысль, то не понимают самых ясных намеков…

Gruščinský v románu Hrdina naší doby

„Co žena neudělá na zlost své sokyni. Vzpomínám si, že mi jedna žena věnovala svou lásku proto, že jsem miloval jinou.“

—  Michail Jurjevič Lermontov