Eszter Kissová

„Proč nejsem tam, kde jsi ty?“

„A jaký smysl má změna, když jsem spokojený takový, jaký jsem?“

„Možná je to nějaká bestie... možná jsme to jen my.“

„Kdo miluje víc, je podmaněn a musí trpět.“

„Věřím, že to, čím se staneme, závisí na tom, co nás naši otcové naučí ve chvílích, kdy se nás nesnaží nic naučit. Formují nás malé střípky moudrosti.“

„Červeného vína, knih ani munice není nikdy dost.“

„Pro mě je zrada horší než smrt. Dokážu si totiž představit smrt, ale nedokážu si představit zradu.“

„Vzpomínka měla vyplnit čas, ale udělala z času díru, kterou bylo třeba zaplnit.“

„Ráda chodila po ulici s knihou v ruce. Tím se odlišovala od ostatních.“

„Vše kromě štěstí bude ztraceno.“

„Nevím, jestli nemůžu usnout, protože se snažím vzpomenout si na nějaké věci, nebo proto, že si na ně nemůžu vzpomenout.“

„Dokážu ti odpustit, že jsi odešel, ale ne, že ses vrátil.“

„Co tvrdím, popírám, zpochybňuji, mohu v tuto chvíli ještě udělat.“

„Mé včerejšky jdou se mnou. Drží krok, jsou to šedé tváře, které mi koukají zpoza zad.“

„Jediný způsob, jak poznat člověka, je beznadějně ho milovat.“

„Víru nelze dát člověku. Víra v člověku vzniká a roste.“

„Ti, kteří se neradi společensky angažují, jsou zamilovaní do své samoty, a ti, kteří se cítí osamělí ve své vlastní společnosti, jsou opravdoví milovníci společenské akceptace. Ať tak či onak, život musí balancovat mezi láskou a nenávistí.“

„Nezáleží na tom, jak rychle lež běží, pravda ji jednou předstihne.“

„Čím více něco používáte, tím více tím vytváříte; čím více o něčem mluvíte, tím méně tomu rozumíte.“