Eliška Grossová

„Měli bychom všichni začít žít, než příliš zestárneme. Strach je hloupost. Stejně jako lítost.“

„Není pravda, že drogy jsou hrozné, jak se veřejně tvrdí. Drogy jsou špatné, protože jsou fantastické.“

„Opradový milenec je takový muž, který tě dokáže vzrušit polibkem na čelo, pohledem do očí nebo klidně jen tím, že zírá do blba.“

„Slušný člověk. Otec od dvou rodin.“

„Někdy máte chuť říct velmi ostré slovo, ale raději mlčíte. Řeknete si, že moudrý člověk má své myšlenky v hlavě, ale hlupák na jazyku. Proto raději mlčím a nic neříkám s nikým moc nemluvím“

„Znej míru v lásce, ať je stálá, zmešká kdo otálí, i ten kdo příliš cválá.“

„Neplýtvej svou lásku na někom, kdo jí není hoden.“

„Pro všechny dívky, které si myslí, že jsi tlustá, protože nemáš velikost nula. Ty jsi jedinečná a krásná. To ta společnost je ošklivá.“

„Miřte na měsíc. I když jej minete, skončíte mezi hvězdami.“

„Občas si člověk přečte nějakou knížku a pocítí až fanatickou potřebu přesvědčit úplně každého, aby si ji přečetl také, protože se mu zdá, že je to jediný způsob, jak náš roztříštěný svět uvést zase do pořádku. A pak jsou knihy jako Císařský neduh, o kterých lidem vykládat nemůžete, knihy tak jedinečné, tak zvláštní a vaše, že když o své lásce k nim promluvíte, máte dojem, že je zrazujete.“

„Nesnesu pomyšlení, že můj život plyne tak rychle, až ho vlastně nežiji.“

„Tohle mi vždycky přišlo absurdní, chtít být s někým jen proto, že je hezký. To je jako vybírat si cereálie k snídani podle barvy, a ne podle chuti.“

„Čekání na smrt je horší než smrt sama.“

„Nic není skutečné.“

„Jak ošemetná věc je věřit, že nějaký člověk je víc než člověk.“

„Existence brokolice rozhodně nijak neovlivňuje chuť čokolády.“

„Ty, které ztratíme, nemůžeme učinit nesmrtelnými, když o nich píšeme. Jazyk pohřbívá, ale nekřísí z mrtvých.“

„Život si představuji jako vlnu na moři, na kterou si lehnu a jen tak se nechávám unášet.“

„Miluju tě a nehodlám si odpírat prostý potěšení říkat pravdu. Miluju tě a vím, že láska je jen výkřik do prázdna a že nevyhnutelně přijde v zapomnění, že jsme všichni odsouzení k záhubě a nastane den, kdy se všechno naše snažení obrátí v prach, a vím, že slunce pohltí jedinou zemi, kterou budeme mít, a miluju tě.“