RIFOX

„Přestože jsme svobodní přemýšlet a jednat, jsme drženi pohromadě jako hvězdy v nebeské klenbě, s vazbami neoddělitelnými.
Tyto vazby nelze vidět, ale můžeme je cítit, každý z nás je pouze částí celku.“

„Dožijete se hrůz způsobených člověkem mimo vaše chápání.“

„Člověk je jako rádio - každý fungujeme na nějaké frekvenci.“

„Nikdy nelituj toho, že ses zúčastnil nějaké cesty.“

„Žádný velký umělec nikdy nevidí věci tak, jak jsou. Pokud by to udělal, přestal by být umělcem.“

„Existují dva druhy umělců: jedni, kteří určitou věc budují na základě rozumu a systematicky ji rozvíjejí, a druzí, které zkrátka něco napadne…“

„Nemůžeš mít někde kořeny a jinde kvést.“

„Byla by moc velká škoda prožít život ve světě bláznů a nepokusit se být jedním z nich.“

„Na světě je pár takových věcí, že jenom intelektuálové jsou tak šílení, aby jim uvěřili.“

„Kdo všechno pochopí, všechno odpustí.“

„Zítra budu tím, co vybuduji dnes. Dnes jsem tím, co jsem vybudoval včera.“

„Běhat za ženami ještě nikomu neuškodilo. Nebezpečné je jen chytit ji.“

„Ponoříš-li se do studií, nepoznáš omrzelost životem, nebudeš si přát, aby už byla noc, protože ti je světlo denní protivné, sám sobě nebudeš na obtíž a ostatním lidem nebudeš překážet.“

„Jediní normální jsme tady totiž my. A víš proč? Protože my o sobě víme, že jsme blázni.“

„Básně jsou tajné vzkazy, které si posílají samotáři místem i časem si vzdálení.“

„Víte co je opravdu těžké? Mít obsedantně kompulzivní poruchu s trochou IQ. Když je okolo vás banda lidi, kteří si myslí, že to IQ nemáte a vůbec netuší co se kolem nich děje. A těžší je s touto poruchou mezi těmi lidmi vůbec fungovat, bez toho, aby jste jim to mohli říct, protože máte úplně jiné starosti a priority, než se hádat s lidma, kteří jsou zahleděný jen do sebe a nic jiného je nezajímá.“

„Školy plní stejné sociální funkce jako věznice a blázince - definují, třídí, řídí a regulují lidi.“

„Jsem rád, když moudří muži promlouvají, když mohu chápat, jak to vlastně myslí.“

„Fyzikům nezbývá nic lepšího než chodit s ustaranými tvářemi a smutně si stěžovat, že v pondělí, ve středu a v pátek musejí na světlo hledět jako na vlnu, zatímco v úterý, ve čtvrtek a v sobotu ho berou jako částici. A v neděli se prostě modlí…“