Veronika Kierová

„Je lepší být nenáviděn pro to, jaký jsi, než být milován pro to, co nejsi.“

„Nauč se slzami v očích smát, nauč se pohladit se zavřenou dlaní, nauč se rozdat všechno a nemít nic, pak poznáš, že stojí za to žít.“

„Existuje tisíce způsobů, jak zabít čas, ale žádný, jak ho vzkřísit.“

„Pouze dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost. U té první si tím však nejsem tak jist.“

„Jestli najdeš v životě cestu bez překážek, určitě nikam nevede.“

„Hledali jsme štěstí a našli jsme sebe.“

„Je lepší zemřít pro něco než žít pro nic.“

„Nechtěj být člověkem, který je úspěšný, ale člověkem, který za něco stojí.“

„My, ženy, potřebujeme krásu, aby nás muži milovali, a hloupost, abychom milovaly my je.“

„Říkáš: miluji déšť, když však prší, jdeš se schovat, abys nezmokl. Říkáš: miluji slunce, když však svítí, jdeš se schovat do stínu. Mám strach, že mi jednoho dne řekneš: miluji tě.“

„Lidé, staňte se už dospělými.“

„Člověk je učeň, bolest je jeho mistrem. Nic se nenaučíš bez mistra.“

„Až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována…“

„Jsem slabý člověk, ale v mé slabosti je má síla; můj smutek mne nebolí, má osamělost, to bude zároveň mé přemýšlení; mé odříkání, to bude zároveň má čistota.“

„Život je někdy velmi skoupý, uplynou dny, týdny, měsíce a roky, aniž člověk zažije něco nového. Ale pak se otevřou dveře a dovnitř se vřítí lavina. V jednu chvíli nemáte nic, a najednou máte víc, než dokážete přijmout.“

„Ač láska přináší naposled jen bolest, přece všechny slzy, které jsi vyplakal, byly splaceny již prvním polibkem.“

„Nenechte se zastrašit dlouhými slovy. Všechny skutečně důležité věci jako život, smrt, hlad, strach, den, noc i láska mají krátké názvy.“

„Představivost je důležitější než vědomosti.“

„Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná.“