Káťa

„Je to ale smutná epocha, když je snadnější rozbít atom, než zničit předsudky.“

„K vítězství zla stačí, když dobří lidé budou sedět se založenýma rukama.“

„Kdo trpí sám, ten trpí mnohem tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž.“

„Ze všech vášní duše škodí tělu nejvíce smutek.“

„Ač láska přináší naposled jen bolest, přece všechny slzy, které jsi vyplakal, byly splaceny již prvním polibkem.“

„Humor je nejdůstojnější projev smutku.“

„Pravdivá slova nebývají příjemná. Příjemná slova nebývají pravdivá.“

„Člověk, který má pravdu nepotřebuje zvyšovat hlas.“

„Z chlapce nedělá muže ani tak láska sama, jako její ztráta.“

„Rodina není jen důležitá. Je to úplně všechno.“

„Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby nevyhynul. Protože člověk by asi nikdy dobrovolně neopustil to bezpečí vlastní rodiny, kde je o něj postaráno milujícími rodiči a rodiče by asi těžko přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě najednou odchází. Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde, rodiče to jakž takž přežijí. Co je zajímavé, že hned venku na toho nesnesitelného jedince čeká jiný nesnesitelný jedinec, ovšem opačného pohlaví, který také před chvílí někde praštil dveřmi a ti dva nesnesitelní pocítí k sobě tak neuvěřitelnou náklonnost, že spojí své životy a stanou se z nich ti báječní milující rodiče, od kterých by žádné dítě neodešlo, nebýt puberty. Je to podle mě velmi rozumné, a co příroda dělá, dobře dělá.“

„Bez rodiny se člověk chvěje zimou v nekonečném vesmíru.“

„Tragédie žen spočívá v tom, že se každá nakonec podobá své matce.“

„Jste vy, chlapci, cháska! Ne v srdcích, v očích jen je vaše láska!“

„Každý z nás dluží přírodě svoji smrt.“

„Dávejte si pozor co předstíráte, neboť se tím časem stanete.“

„Pes, kterého uzdravíš, tě nikdy nekousne. To je hlavní rozdíl mezi zvířetem a člověkem.“

„Bolest nad ztrátou druhého člověka je snesitelnější, když člověk ví, že sám už nebude dlouho žít.“

„Člověk má v srdci místa, o nichž mnohdy nemá ani potuchy. Teprve až se zaplní bolestí, doví se o jejich existenci.“