Erich Maria Remarque citáty

„Tu však jsem náhle viděl, že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný, protože jsem u něho. Když se to takhle řekne, zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí, je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco, co člověka může úplně roztrhat a změnit. Je to láska, a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě.“

—  Erich Maria Remarque, kniha Tři kamarádi

Tři kamarádi, kapitol XVI

„Život brzo skončí a pak nám nikdo nedá nic za to, jestli jsme byli smutní nebo veselí.“

—  Erich Maria Remarque

„Žena, po které touží někdo jiný, hned stoupne v ceně.“

—  Erich Maria Remarque

„Život je nemoc a smrt začíná narozením. Každé vydechnutí a každý tep srdce je zároveň tak trochu umíráním - malým krůčkem ke konci.“

—  Erich Maria Remarque

„Jsme spolu - nakrátko či nadlouho, kdo ví? Jsme spolu a to stačí.“

—  Erich Maria Remarque

„Čím víc toho jeden o druhém ví, tím méně si rozumějí. A čím důkladněji se lidé znají, tím jsou si cizejší.“

—  Erich Maria Remarque, kniha Tři kamarádi

„Není hanba narodit se hlupákem. Je jenom hanba jako hlupák zemřít.“

—  Erich Maria Remarque, kniha Tři kamarádi

„Láska je oběť. Někdy se láskou nazývá taky spousta sobectví. Teprve ten, kdo se dokáže dobrovolně vzdát milovaného člověka, aby mu nebránil ve štěstí, miluje opravdově a naplno.“

—  Erich Maria Remarque

„Němci mají spoustu překrásných pohádek, a přesto, anebo snad právě proto, také nejkrutější koncentrační tábory světa.“

—  Erich Maria Remarque, kniha Noc v Lisabonu

„Dobro nadělá často více zkázy než prostoduchá zloba.“

—  Erich Maria Remarque, kniha Černý obelisk

„To je všechno krásné - kdo je sám, nemůže být opuštěn. Ale někdy večer se hroutí celá ta umělá stavba, život se změní ve zvlykavou, uštvanou melodii, ve vír divokých tužeb žádostí, trudnomyslnosti a touhy dostat se z té nesmyslné dospělosti, vybřednout z nesmyslného monotónního věčného kolovratu, lhostejno kam. Ach ta ubohá potřeba trochy tepla - nemohly by to být dvě ruce a laskavá tvář? A nebo i to je jen šálení a marnost a únik? Je vůbec ještě něco jiného než osamělost?“

—  Erich Maria Remarque

„Člověk hledá těžko slova, má-li opravdu co říct.“

—  Erich Maria Remarque, kniha Tři kamarádi

Varianta: Těžko hledá člověk slova, má-li opravdu co říci.

„Vy jste zvláštní lidé, vy mladí, všichni dohromady. Minulost nenávidíte, přítomností opovrhujete, budoucnost je vám lhostejná.“

—  Erich Maria Remarque, kniha Tři kamarádi

Zdroj: Tři kamarádi, kapitola VIII

„Bolest nad ztrátou druhého člověka je snesitelnější, když člověk ví, že sám už nebude dlouho žít.“

—  Erich Maria Remarque

„Jen ten, kdo se vždycky vrací ke své samotě, zná štěstí pospolitosti.“

—  Erich Maria Remarque, kniha Tři kamarádi

„Láska neví, co je to důstojnost.“

—  Erich Maria Remarque

„Starověcí Řekové měli boha vína a radosti. Zato my máme Freuda, komplex méněcennosti a psychoanalýzu.“

—  Erich Maria Remarque

„Nikdo nám nemůže být cizejší než ten, kterého jsme kdysi milovali.“

—  Erich Maria Remarque, kniha Vítězný oblouk

„Štěstí leží okolo nás. Je třeba ho jen zvednout.“

—  Erich Maria Remarque