synder

„Nejsme zodpovědní jen za to, co děláme, nýbrž i za to, co neděláme.“

„Nemá-li člověk to, co miluje, musí milovat to, co má.“

„Šel jsem sbírat pár osobních věcí, které… jsem považoval za neocenitelné: moji kočku, moje odhodlání cestovat a moji samotu.“

„Když už žereš, aspoň nemlaskej.“

„Co náš rozum nevyřeší, to vyřeší čas.“

„Mládí se živí sněním, stáří vzpomínkami.“

„Člověk je tak jako tak vždycky trošku vinen.“

„Jen myšlenkám dovolme, aby nás napadaly, kdykoli je to napadne.“

„Strach, to je výmluva, co používali vždycky všichni!“

„Jak se kdy dostanu z tohohle labyrintu?“

„Svatá pravda – ať je zima, ať je šero, ať je koneckonců trošku smutno, ale jen když je veselo.“

„Bolest znamená, že slabost opouští tělo.“

„Knihy považuji za nejlepší výzbroj pro cestu životem a lituji všech inteligentních lidí, kteří je nemají.“

„Vyjadřuji se hudbou, je to můj způsob, jak se vyrovnávám s emocemi.“

„Podstatou lásky je dítě.“

„Když jsem byl mladý, byl jsem posedlý vlastnictvím reklamních předmětů, aut, oblečení, hloupostí. Teď, když to všechno mám, rozumím tomu, že vás tyto věci mohou proměnit ve velkého idiota. Ve východním Německu byla spousta věcí, ale bylo zde také vědomí solidarity, které již není. Nyní jsme po krk v rozhazování, vlastním egu a individualismu. Teď je obchodování před přátelstvím.“

„Od zabití zvířete k zabití člověka je jen krok a tím také od mučení zvířete k mučení člověka.“

„Na přáních je nejhorší, že se někdy splní.“

„Jsem jako divoké zvíře za mřížemi. Potřebuju vzduch, potřebuju prostor.“