Michel De Montaigne citáty

Michel De Montaigne foto

101   627

Michel De Montaigne

Datum narození: 28. únor 1533
Datum úmrtí: 23. září 1592
Další jména: Michel Eyquem de Montaigne

Michel Eyquem de Montaigne byl francouzský renesanční myslitel, humanista, skeptik. Dal vzniknout novému literárnímu žánru – eseji.

Citáty Michel De Montaigne

Michel De Montaigne foto
Michel De Montaigne101
francouzský spisovatel 1533 – 1592
„Mít ve všem pravdu je znakem hlouposti.“
Michel De Montaigne foto
Michel De Montaigne101
francouzský spisovatel 1533 – 1592
„Co vlastně víme o zvířatech? Co vlastně víme o tom, co nejsme sami, když už nevíme ani to?“
Michel De Montaigne foto
Michel De Montaigne101
francouzský spisovatel 1533 – 1592
„Dbejme, aby nám stáří neudělalo vrásky také na duši, když je dělá na tváři.“
Michel De Montaigne foto
Michel De Montaigne101
francouzský spisovatel 1533 – 1592
„Nepozoroval jsem, že by metla měla jiný účinek, než že činí duše ospalými a zbabělými, nebo záludnými či zarputilými.“
Michel De Montaigne foto
Michel De Montaigne101
francouzský spisovatel 1533 – 1592
„Jediný účinek rákosky, který jsem zpozoroval, vězí v tom, že dělá duši zbabělejší a zlomyslnější.“
Michel De Montaigne foto
Michel De Montaigne101
francouzský spisovatel 1533 – 1592
„Naše nedůvěra posiluje v nepoctivosti naše bližní.“
Michel De Montaigne foto
Michel De Montaigne101
francouzský spisovatel 1533 – 1592
„Nechybíme, následujeme-li přírodu.“
Michel De Montaigne foto
Michel De Montaigne101
francouzský spisovatel 1533 – 1592
„Přemýšlení o smrti je přemýšlením o svobodě.“
Michel De Montaigne foto
Michel De Montaigne101
francouzský spisovatel 1533 – 1592
„Je iluzí domnívat se, že po zlu musí nutně přijít dobro.“
Michel De Montaigne foto
Michel De Montaigne101
francouzský spisovatel 1533 – 1592
„Domýšlivost je naší vrozenou a prapůvodní nemocí. Nejbědnějším a nejkřehčím ze všech tvorů je člověk, i když zároveň nejnadutější... Veden marnivostí své představivosti chce se rovnat Bohu, přisuzuje si božské přídomky, drze se vyděluje z davu ostatních tvorů, vyvyšuje se nad zvířata, nad své bratry a přátele, a dle toho, jak se uráčí, uděluje jim určitou dávku schopností a sil. Avšak co mu dovoluje domnívat se, že činností svého rozumu pronikl do nitra a tajemství zvířat? Jaké srovnání mezi námi a jimi ho opravňuje k domněnce a závěru, že zvířata jsou omezená? Když si hraji s kočkou, kdo ví, nemá-li ona ze mne větší kratochvíli, než já z ní?“
Michel De Montaigne foto
Michel De Montaigne101
francouzský spisovatel 1533 – 1592
„Zdraví je vzácná věc, je to vpravdě jediná věc, která zaslouží, abychom úsilí o ni obětovali nejen čas, pot, námahu, jmění, ale i život; tím spíše, že bez něho se pro nás život stává trápením a strastí. Není-li zdraví, potemní a vyprchají i rozkoš, moudrost, učenost a ctnost.“
Michel De Montaigne foto
Michel De Montaigne101
francouzský spisovatel 1533 – 1592
„V dialogu je shoda tím nejnudnšjším činitelem.“
Michel De Montaigne foto
Michel De Montaigne101
francouzský spisovatel 1533 – 1592
„Člověk je ztělesněná nejistota a každý konečný úsudek o něm je falešný. Změna lidského charakteru, nestálost v citovém životě je přirozenou vlastností člověka. Vždyť se mění s počasím, okolnostmi, tělesnými podmínkami, jeho zájmy, schopnostmi, názory a zvyky. Člověk vidí věci různě. Je stálý ve své nestálosti a nestálý ve své stálosti, nesnáší ponurou ctnost pravidelnosti, miluje rozmanitost, je takový i onaký, ze všech stran nekonečný, můžeme o něm pronášet protikladná určení, je to ztělesněný rozpor. Jeho dnešní já je jiné než včerejší, v jeho životě není totožných okamžiků, jeho individualita není dána, je to vyvíjející se struktura, přecházející z jednoho stavu do druhého.“
Michel De Montaigne foto
Michel De Montaigne101
francouzský spisovatel 1533 – 1592
„Život není dobro ani zlo, nýbrž pouze místo pro dobro a zlo, podle toho čemu dáme přednost.“
Michel De Montaigne foto
Michel De Montaigne101
francouzský spisovatel 1533 – 1592
„K čemu je vám dobré pouštět se do hledání pravdy s někým, kdo není schopen rovného kroku ani náležitého způsobu?... Jeden potáhne na východ, druhý na západ, všichni společně ztratí ze zřetele podstatu věci a utopí ji v záplavě podružností. Hodinu budou bouřit, a pak již vlastně nebudou vědět, co vůbec hledají: jeden se k věci ještě nedostal, druhý se nad ni povznesl, třetí je kdesi vedle... Jiný zase ukapává slova a považuje je za argumenty; další uplatňuje jen výhodu silnějších plic; ještě další končí tím, že vyvrací sám sebe. A máme tu jiného, který nás ohlušuje zbytečnými úvody a odbočkami; a ještě jednoho, ten bojuje holými nadávkami a hledá chlup, aby se mohl zbavit rozprávky s vtipným soupeřem, jehož argumenty ho vhánějí do úzkých; a posledního, který z věci nechápe ani zbla, ale snaží se vás obklíčit pletivem svých dialektických úskoků a rohatkami svých zasukovatých formulí.“
Michel De Montaigne foto
Michel De Montaigne101
francouzský spisovatel 1533 – 1592
„Lidské myšlení ztrácí smysl, když nemá žádný určitý cíl.“

Podobní autoři

René Clair foto
René Clair10
francouzský filmař a spisovatel 1898 – 1981
Pascal Quignard foto
Pascal Quignard1
francouzský spisovatel 1948
Mérimée Prosper foto
Mérimée Prosper2
francouzský spisovatel, historik a překladatel 1803 – 1870
Henri Duvernois foto
Henri Duvernois2
francouzský scenárista 1875 – 1937
Hafid Aggoune foto
Hafid Aggoune1
francouzský spisovatel 1973

Sledujte nás na Facebooku.

Každý den jeden citát.

Sledovat
© 2018 Martin Svoboda
Citát se vám libí,
sdílejte ho s přáteli na.