Michel De Montaigne citáty

„Jakmile se láska změní v přátelství, vyprchává a mizí.“

—  Michel De Montaigne

„Není vášně, která by do té míry rovnováhu našeho úsudku narušovala, jako hněv.“

—  Michel De Montaigne

„Kdo nevidí, že na výchově dětí a péči o ně závisí ve státu všechno? A přece jsou bez nejmenšího uvážení ponechávány na pospas rodičům, byť i sebepošetilejším a zlým.“

—  Michel De Montaigne

„K čemu je vám dobré pouštět se do hledání pravdy s někým, kdo není schopen rovného kroku ani náležitého způsobu?… Jeden potáhne na východ, druhý na západ, všichni společně ztratí ze zřetele podstatu věci a utopí ji v záplavě podružností. Hodinu budou bouřit, a pak již vlastně nebudou vědět, co vůbec hledají: jeden se k věci ještě nedostal, druhý se nad ni povznesl, třetí je kdesi vedle… Jiný zase ukapává slova a považuje je za argumenty; další uplatňuje jen výhodu silnějších plic; ještě další končí tím, že vyvrací sám sebe. A máme tu jiného, který nás ohlušuje zbytečnými úvody a odbočkami; a ještě jednoho, ten bojuje holými nadávkami a hledá chlup, aby se mohl zbavit rozprávky s vtipným soupeřem, jehož argumenty ho vhánějí do úzkých; a posledního, který z věci nechápe ani zbla, ale snaží se vás obklíčit pletivem svých dialektických úskoků a rohatkami svých zasukovatých formulí.“

—  Michel De Montaigne

„Vynaložil jsem všechno své úsilí na tvorbu svého života, v tom je mé povolání a mé dílo.“

—  Michel De Montaigne

„Člověk není od přirozenosti dobrý, ani špatný, je schopen velkých činů, ohromného sebeobětování, i překvapivé podlosti.“

—  Michel De Montaigne

„Nikdo druhým nerozdává své peníze. Ale svůj čas a svůj život rozdává každý.“

—  Michel De Montaigne

„Hledám jen poznání sebe sama, toho, co mne naučí dobře zemřít a dobře žít.“

—  Michel De Montaigne

„Mít ve všem pravdu je spolehlivý znak hlouposti.“

—  Michel De Montaigne

Varianta: Mít ve všem pravdu je znakem hlouposti.

„Člověk je tvor nesmyslný. Nedokázal by vytvořit ani roztoče, ale bohy vyrábí po tuctech.“

—  Michel De Montaigne

„Abychom utužili ducha, je třeba utužit svaly.“

—  Michel De Montaigne

„Domýšlivost je naší vrozenou a prapůvodní nemocí. Nejbědnějším a nejkřehčím ze všech tvorů je člověk, i když zároveň nejnadutější… Veden marnivostí své představivosti chce se rovnat Bohu, přisuzuje si božské přídomky, drze se vyděluje z davu ostatních tvorů, vyvyšuje se nad zvířata, nad své bratry a přátele, a dle toho, jak se uráčí, uděluje jim určitou dávku schopností a sil. Avšak co mu dovoluje domnívat se, že činností svého rozumu pronikl do nitra a tajemství zvířat? Jaké srovnání mezi námi a jimi ho opravňuje k domněnce a závěru, že zvířata jsou omezená? Když si hraji s kočkou, kdo ví, nemá-li ona ze mne větší kratochvíli, než já z ní?“

—  Michel De Montaigne

„Je iluzí domnívat se, že po zlu musí nutně přijít dobro.“

—  Michel De Montaigne

„Rozum je jedinný dar, který příroda rozdělila spravedlivě, protože si nikdo nestěžuje, že ho má málo.“

—  Michel De Montaigne

„Největší věcí na světě je, když muž umí být sám sebou.“

—  Michel De Montaigne

Varianta: Největší věc na světě je vědět, jak být sám sebou.

„Hry dětí nejsou žádné hry a dlužno je posuzovat jako nejvážnější dětské konání.“

—  Michel De Montaigne

„Psaní nepřináší člověku utrpení, ono se z utrpení rodí.“

—  Michel De Montaigne

„Život není dobro ani zlo, nýbrž pouze místo pro dobro a zlo, podle toho čemu dáme přednost.“

—  Michel De Montaigne

„Kdo se bojí utrpení, trpí už tím, že se bojí.“

—  Michel De Montaigne