Natálie Holubová

„Samota oblažuje, osamocenost bolí.“

„Nemůžu říct, že nenávidím ženy - jen mě prostě občas přivádějí k šílenství.“

„Někde hluboko uvnitř mě je slušný člověk, jen prostě není k nalezení.“

„Trp a doufej, svět se změní, bez bolesti život není..“

„Zákaz kouření v barech a restauracích? Je to podobné, jako by vám na záchodě zakázali prdět!“

„Správně. Je třeba žádat od každého to, co může dát, autorita je založená především na rozumu.“

„Ostatně není mým úkolem učinit lidstvo lepším, nýbrž využít jeho slabostí.“

„Moje jediná cesta v životě byla být rapper.“

„Ty, které ztratíme, nemůžeme učinit nesmrtelnými, když o nich píšeme. Jazyk pohřbívá, ale nekřísí z mrtvých.“

„Od zabití zvířete k zabití člověka je jen krok a tím také od mučení zvířete k mučení člověka.“

„Nemám takové deprese, jaké jsem míval. Prozac funguje.“

„Vlašťovky na podzim odlétají. Zůstanou vrány, přetížené zodpovědností.“

„Pokud chceš duhu, musíš se smířit s deštěm.“

„Naděje.
Je to jako kapka medu, jako pole tulipánů, které na jaře rozkvete. Jako ranní déšť, jako pošeptaný slib, jako bezmračná obloha, jako dokonalá tečka na konci věty.“

„Člověk není ani anděl, ani zvíře, a je osudné, že z toho, kdo chce být andělem, stane se zvíře.“

„Člověk, který klopí oči, není upřímný.“

„Bez bolesti by člověk nepoznal radost“

„Kdokoliv se může obléknout a zazářit. Ale to, jak se lidé oblékají ve svých dnech volna, je nejzajímavější.“

„Odjakživa jsem hledala sílu a důvěru mimo sebe. Ale ony přicházejí zevnitř. Vždycky tam jsou.“