Natálie Holubová

„Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.“

„Příroda je krutá, tak proč bychom my nebyli.“

„Květiny nesmíte nikdy poslouchat. Musíme se na ně dívat a vdechovat jejich vůni. Moje květina naplňovala vůní celou planetu, ale nedovedl jsem se z toho těšit.“

„Svoboda koneckonců znamená, že dokážeme žit s důsledky svých rozhodnutí.“

„Cíl bez plánu je pouze přání.“

„Člověk se nemusí bát žádné krize; měl by se obávat jen toho, aby ho v krizi neoslepilo zoufalství, ztráta naděje.“

„… lidi nás opouštějí, nebo nás nemilují, nebo nás nechápou, nebo my nechápeme je, a ztrácíme a zklamáváme a zraňujeme jeden druhého.“

„Svět není továrna na splněná přání.“

„Teď, když jsem pochopil, že jsem narkoman. Rozhodně mám se svou matkou soucit.“

„Kouření je jediný čestný způsob sebevraždy.“

„Naučila jsem se, že cesta pokroku není rychlá ani snadná.“

„Milovat lidi je ztráta času. I když je láska sebevětší, je vždy spojena s takovými překážkami, že více unaví než rozradostní.“

„Dávno mrtvá věštkyně mi řekla, že jsem se narodil s darem deště. Už vím, jak to myslela. Její slová nebyla kletba, nebyla to ani slova požehnání. Stejně jako déšť jsem vnesl do života mnoha lidí tragédii, častěji však déšť přináší úlevu, čistotu a obnovu. Smývá naši bolest a připravuje nás na další den, a dokonce i na další život.“

„Nikdy nejsme spokojeni, tam kde jsme.“

„Láska je touha po ztracené půli nás samých.“

„Netoužíme po věčnosti, ale nechceme se dočkat chvíle, kdy naše činy a věci náhle úplně ztratí smysl. V takové chvíli se ukáže prázdnota, jež nás obklopuje…“

„Ovšem my, kteří chápeme život, nestaráme se vůbec o čísla.“

„Důkazem, že malý princ skutečně existoval je to, že byl rozkošný, že se smál a že chtěl beránka. Chce-li někdo beránka, je to důkaz, že žije.“

„Styl je způsob, jak říct, kdo jste, aniž byste museli mluvit.“