nýmand606

„Kdo vítězí nad lidmi, je mocný. Kdo vítězí nad sebou, je nejmocnější.“

„Neodpoutávej se nikdy od svých snů! Když zmizí, budeš dál existovat, ale přestaneš žít.“

„[Když se ptali Dalajlámy, co ho na lidech a lidskosti nejvíc překvapuje, odpověděl:]
Lidé. Protože obětují zdraví, aby vydělali peníze, potom obětují peníze, aby znovu získali zdraví, potom se tak znepokojují minulostí a budoucností, že si neužívají přítomnosti, a.. tak nežijí ani v přítomnosti, ani v budoucnosti. A žijí tak, jakoby neměli nikdy zemřít, a potom zemřou bez toho, aby předtím žili.“

„Představivost je důležitější než vědomosti.“

„Vykonávat věc, které se bojíme, je první krok k úspěchu.“

„Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.“

„Celé lidstvo žije v otroctví. Každá víra je otroctví; každé náboženství, každý kostel, každá synagoga, každý chrám není nic jiného než vězení s otevřenými dveřmi. Dveře jsou záměrně otevřené, aby ve vás vyvolaly iluzi, že nejste ve vězení.“

„Učitel ti může otevřít dveře, ale vstoupit do nich musíš ty sám.“

„Inovace je ten nejdůležitější produkt kreativního mozku muže. Ultimátním cílem je kompletní ovládnutí mysli našeho materiálního světa, a spojování lidské přirozenosti a lidských potřeb.“

„Jediná omezení, která v lidských životech existují si klademe my sami.“

„Šampióni nevznikají v posilovnách. Šampióni vznikají z něčeho, co mají hluboko v sobě - z touhy, snu a vize.“

„Nikdy nedovol, aby strach rozhodoval o Tvé budoucnosti.“

„Lidé se nad tím musí vážně zamyslet. Duchovní svět nelze přesně popsat, je to naprosto jiný svět, odlišný od toho materiálního. Ale duchovní svět je možné reálně procítit, budeme-li se věnovat duchovním praktikám, vítězit nad svým egocentrismem a otevírat v sobě cestu do Věčného světa.
Je zapotřebí, aby se lidé naučili být pány svého duchovního osudu, aby nečekali, že za ně někdo udělá tu životně důležitou duchovní práci, ale se sami zdokonalovali, pracovali sami se sebou, rozšiřovali svůj obzor poznání světa. Neměli by čekat na dobrodiní velekněží a politiků, neměli by podporovat iluze a nechat se sebou manipulovat. Je zapotřebí být zralejší Osobností, společensky aktivním a duchovně zodpovědným Člověkem.“