Vyhledávání

Témata

Citáty

„Člověk není hlína, kterou by vychovatel nebo moralista mohl utvářeti po své libosti; ale jest rostlinou, která majíc zláštní přirozenou sobě povahu a podobu, jím jakožto zahradníkem může býti pěstována, dospělosti dochována a přivedena k dokonalosti co možno největší. Vychovatel nikdy nezpůsobí, aby na plané jabloni rostly broskve, ovšem pak může se dodělati toho, aby nesla jablka sladká.“

Christian Garve (1742–1798) německý osvícenský filozof

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 9, česky]

„Jen nízké povahy samy na sebe zapomínají a stávají se něčím jiným. Motýl úplně zapomene, že býval housenkou, a možná že zase zapomene, že býval motýlem, a to tak dokonale, že se třeba stane i rybou. Hlubší povahy nikdy samy na sebe nezapomenou, nestanou se ničím jiným než tím, čím vždycky bývaly.“

Søren Kierkegaard (1813–1855) dánský filosof a teolog

Bázeň a chvění / Nemoc k smrti, str.38

„"Stovku písní jsme slyšeli už tolikrát." "Někdy se ti můžou zdát jiné," odpoví Ky. "Vážně?" "Budou jiné, když budeš jiná ty."“

Ally Condie (1971) americká spisovatelka

Dokonalý pár - Cassia a Ky

„Davový člověk se cítí dokonalým. Má-li se cítit dokonalým člověk vybraný, musí být ješitný; víra v osobní dokonalost s ním není podstatně sloučena, není v něm původní, ale pochází z jeho ješitnosti a i pro něho samotného má umělý, obrazný a problematický ráz. Proto ješita potřebujete ostatní lidi: hledá u nich potvrzení představy, kterou by rád o sobě měl. A tak ani v tomto nenormálním případě, je-li ,,zaslepen" ješitností, se člověk vybraný není schopen cítit opravdu úplným. Zato se nestane, aby o vlastní dokonalosti pochyboval nový Adam, průměrný člověk našich dnů. Jeho důvěra v sebe sama je stejná jako Adamova: rajská. Vrozená hermetičnost jeho duše mu znemožňuje to, co je předběžnou podmínkou k odhalení vlastní nedostatečnosti: srovnání s druhými. Porovnat se by znamenalo na okamžik vyjít ze sebe a přenést se do někoho jiného. Jenomže průměrná duše není tohoto cestování – nejvyššího sportu – schopna. Zde se setkáváme s rozdílem, který je od věčnosti mezi hlupákem a člověkem důvtipným. Důvtipný člověk často překvapí sám sebe na hranici hlouposti. Nelituje však námahy, aby hrozící hlouposti unikl. V tomto úsilí spočívá inteligence. Hlupák se naopak sám nepodezírá – má se za duvtipného – odtud i záviděníhodná klidnost, s níž se uvelebuje a hoví si ve vlastní lenosti. Jako hmyz, který nelze dostat z děr, kde žije, není možné hlupáka vylákat ze své hlouposti, ani na chvilku nemůže být vyveden ze své slepoty, aby se přinutil srovnat svůj obvyklý mdlý pohled s jemnějšími způsoby vidění. Omezenec je doživotní a neprodyšný. Proto Anatol France říkal, že hlupák je mnohem větším neštěstím než člověk zlý. Zlý člověk totiž občas odpočívá; hlupáci nikdy.“

José Ortega Y Gasset kniha The Revolt of the Masses

Zdroj: [1. vyd, Vzpoura davů, Naše vojsko, Praha, 80-206-0072-8, 978-80-206-0072-1, 158 s., 39592445, José, Ortega y Gasset, 1993, 68-69, La rebelion de las masas, VIII. Proč se davy do všeho pletou a proč vždy násilně?]

„Krása světa je krásou lidí co v tom světě žijou čemu věří, jaké hodnoty a poznatky mají a jak svět svím srdcem cítí. Lidský svět je stvořený z myšlenek a dřiny a emocí. A proto svět nemůže být dokonalí když je tak pestrý a plný života to by nebyla ta pestrost co koluje ve všem a všech to je ten život co se nedá zastavit ale je bohactvím lidského bytí.“

Kristohint

„Úspěch životní závisí od množství nejrůznějších vědomostí a zkušeností v mnohém oboru. Znáti jednu věc dokonale ze všech stran, oblíbiti si jenom ji, věřit v ni a věnovat se jí mozkem a srdcem vytrvale bez výhrad, s myšlenkou jenom na ni uléhat, s myšlenkou na ni vstávat, poznat vše, co ji podrývá půdu, co ji škodí, krátce soustřediti se – to jest cesta k úspěchu.“

Tomáš Baťa (1876–1932) český podnikatel

„Ukazuje se, že utopie jsou mnohem uskutečnitelnější, než se dříve myslelo. A tak dnes stojíme před otázkou, která nás skličuje docela jinak: jak se uvarovat jejich definitivního uskutečnění?… Utopie jsou uskutečnitelné. Život kráčí k utopiím. A začíná možné nové století, století, kdy intelektuálové a vzdělané vrstvy budou snít o tom, jak se utopií uvarovat a jak se vrátit ke společnosti neutopické, méně dokonalé, leč svobodnější.“

Nikolaj Berďajev (1874–1948) ruský filozof

„Když čelíme tomu nejhoršímu, co se může v dané situaci stát, rosteme. Nastane-li ta nejhorší možná konstelace vnějších okolností, máme šanci odhalit to nejlepší v sobě. Objevíme-li skutečný smysl těchto lekcí, dospějeme také ke šťastnému a smysluplnému životu. Životu, který nebude dokonalý, ale bude opravdový, autentický. Tehdy budeme schopni svůj život hluboce a opravdově žít.“

Elisabeth Kübler-Ross (1926–2004) americká psychiatrička

„Ale krása, opravdová krása, ta přestává tam, kde začne intelektuální výraz. Intelekt je už sám o sobě jistý druh přehnanosti a ruší harmonii každé tváře. V okamžiku, kdy si člověk sedne a začne přemýšlet, je hned samý nos nebo samé čelo nebo prostě něco děsného. Jen se podívej na lidi, kteří vynikli v kterémkoli učeném povolání! Jak jsou dokonale oškliví!“

Oscar Wilde kniha Obraz Doriana Graye

The Picture of Dorian Gray

„Navzdory obrovskému pokroku prožívá dnes lékařská péče v Evropě a Severní Americe hlubokou krizi. Rozsáhlá nespokojenost se zdravotnickými institucemi má mnoho příčin. Navíc přes obrovský nárust prostředků věnovaných během posledních tří desetiletí na zdravotnictví a přes pokračující nároky na vědeckou a technickou dokonalost lékařské profese se nezdá, že by se zdraví populace podstatně zlepšilo.“

Fritjof Capra (1939) rakouský fyzik, holista a teoretik

Zdroj: 80-7281-090-1, Vlastimil, Praha, Marek, 2002, Nová doba porodní: život před životem, porod jako zázrak, první tři minuty a jak dál: přirozený porod jako cesta ke společnosti bez násilí, Eminent, sdružení podnikatelů, 135

Tento citát čeká na kontrolu.

„Víte, i to nejkrásnější tělo jednou zchřadne a i ten nejkrásnější obličej, jednou zestárne. Vybírat si partnera podle toho, jak momentálně dokonale působí jeho dojem je otázkou povrchnosti, ale rozhodně ne lásky. K tomu člověk asi musí dozrát sám, nicméně vám přeji, aby jste byli šťastní i uvnitř, nejen zvenčí. Já na to přišla, měla jsem sama dřív partnery, jako z časopisu.. krása je a byla vždy dost pomíjivá.“

Asníková Adéla

Tento citát čeká na kontrolu.

„V hlavě hlas zněl chladně, stále dokola,
jediná myšlenka - tichá, nedokonalá.
„Kdy konečně odejdeš? Ať mám klid,“ mi lže,
a zem tě prý obejme… beze slov, beze mě.

Agónie mi dává tvář, co není jen má,
je to tvář nás všech, kterým čas utíká.
Běžíme potichu, dech už sotva stačí,
a kruh se zavírá, když světlo se ztrácí.“

Welo Writer

„V žádném jiném zápase ani činnosti na tom neproděláš, vycvičíš-li lépe své tělo. Tělo je totiž nástroj, jehož lidé užívají, ať dělají cokoli, a je velmi důležité, aby byl tento nástroj dokonale připravený, ať ho bude použito k čemukoliv. I tam, kde se zdá, že upotřebení těla je nepatrné, totiž při myšlení, i tam mnozí dělají velké chyby právě proto, že jejich tělo není zdravé.“

Xenofón (-430–-354 př. n. l.) starověký řecký historik a filozof

Vzpomínky na Sokrata

„Nejvyšší akt svobodné volby, svobodného výrazu preference, v níž je Bůh tvorem milován nade vše, v níž tvor miluje Boha víc než sám sebe, je možný pouze ve stavu bytostí na cestě, v němž je přirozená ambivalence každého svobodného tvora respektována do té míry, že tvor může buď přilnout, nebo odmítnout přilnutí k transcendentnímu Zdroji svého bytí a učinit na něm závislý svůj mravní život. Tento čin volby je pro Boha velmi cenný a nemůže být vnucen… Bůh ho očekává od svého tvora, přišel jako žebrák, aby ho o něj prosil.“

Charles Journet (1891–1975) katolický kardinál

Zdroj: [Šprunk, Karel, Svoboda jako dokonalost člověka, teologicketexty.cz, 2004, 2016-01-15, http://www.teologicketexty.cz/casopis/2004-2/Svoboda-jako-dokonalost-cloveka.html]

„Může fyzik vizualizovat elektron? Elektron je materiálně nepochopitelný a přesto je díky svým účinkům tak dokonale známý, že jej používáme k osvětlování našich měst, k vedení našich leteckých linek přes noční oblohu a k měření nejpřesnějších měření. Jaký podivný důvod vede k tomu, že někteří fyzici přijímají nepředstavitelné elektrony jako skutečné a zároveň odmítají přijmout realitu designéra na základě toho, že ho nemohou pochopit?“

Wernher von Braun (1912–1977) němec, později americký, letecký inženýr a vesmírný architekt

„Že bych měla nějaké vzory, někoho uctívala, sledovala každý jeho pořad a říkala si, že taková bych jednou chtěla být také, to nemám. Myslím, že každý přemýšlí jinak a bála bych se, že ve finále budu chtít jen někoho kopírovat. A to se vám ani nikdy nepodaří dokonale. Nakonec i výborný moderátor může zkazit rozhovor, protože třeba neměl svůj den, nebo nebyl skvěle připravený.“

Daniela Písařovicová (1978) česká moderátorka

Zdroj: [Tachecí, Barbora, Daniela Písařovicová končí v ČT. „Může být do budoucna ohrožena, teď to nevnímám,“ řekla před rokem, rozhlas, 2020-12-11, 2020-01-04, https://plus.rozhlas.cz/daniela-pisarovicova-konci-v-ct-muze-byt-do-budoucna-ohrozena-ted-nevnimam-rekla-7901043]

„Emoční závislosti jest jak ta nejtvrdší droga lidskému srdci poznaná, avšak působí jako lehká, až přijde konec zjistí naše srdce, že ztratili jste úplně vše co se zdálo oku dokonalé, přitom oko bylo celou dobu slepé a srdce zoufalé. To rozum vás smete na kolena a rozdrtí ten zbytek co ve vás ještě jest, jako už ten suchý mrtvý list pod tíhou těžkého kamene, pod který jsme si bez rozumu sami lehli.“

cizinec_z_povzdálí

„Jsem bláznivý workoholik, prostě přišel čas, kdy si to musím přiznat. Doba meditací a božského klidu je dávno pryč a tak zcela prostě a přízemně připouštím, že své sny a přání vkládám do drobné kapitalistické manufaktury vlastního těla a mozku, podřídím jim vše, ostatně tak jsem to dělala vždy, a pak na sebe výsledky nenechají dlouho čekat.“

Sylva Lauerová (1962) česká spisovatelka a básnířka

Zdroj: [Sylva Lauerová a okamžiky mezi dokonalostí, kultura21.cz, 2015-09-08, 2015-10-11, http://www.kultura21.cz/rozhovory/12928-sylva-lauerova-a-okamziky-mezi-dokonalosti]

„Jedno ze slov, které bylo nesprávným užíváním znehodnoceno, je výrazd i l e t a n t, jímž se dnes označuje člověk neodborník, konající některou činnost nebo provozující některé umění nedokonale a nezodpovědně. Co však původně znamenalo? Označovalo jedince, který svou práci koná s potěšením, který cítí rozkoš z dovednosti, jíž se dopracoval, který prožívá čistou radost z umění, k němuž dospěl. Přeji světu mnoho a mnoho diletantů.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel