Vyhledávání

„Zastavte se. Často jsme příliš zaneprázdněni tím, že vykonáváme úkoly, které na nás padají. Člověk snadno ztratí nadhled a stane se, že rok uteče jako voda, a pak další a další. Najednou je člověk buď mrtvý, opotřebovaný, nebo se nachází v životě někde, kde vůbec nechce. Nejlepší způsob, jak se tomu vyhnout, je naplánovat si zastavení. V takové době lze udělat skvělá rozhodnutí, například opustit věci, které již nejsou vaše, nebo naopak začít dělat věci, které člověk dělat chce.“

„Předmětem našeho opravdového studia je studium lidského postavení. Kdo z nás dokáže nejlépe snášet štěstí a neštěstí tohoto života, je podle mého mínění nejlépe vychovaný; z toho vyplývá, že opravdová výchova spočívá méně v předpisech a jako ve cvičeních. Učit se začínáme, když začínáme žít; naše výchova začíná našim narozením; naší první učitelkou je kojná. Proto i slovo "chovat" mělo původně jiný smysl, jaký mu dnes my dáváme; znamenalo živit.“

„Ano, žehnám i těm, kteří jsou nejrůznějším způsobem poznamenáni výchovou, kteří z lásky nechtějí své rodiče zranit a zarmoutit a kteří dodnes poslouchají maminku na slovo a nechají ji, aby jim podle svého nejlepšího svědomí vybrala všechny dívky nebo je naopak od všech jejich nadějných vztahů beznadějně a nemilosrdně odřízla. Všichni jsme produkty své výchovy a mnozí se teprve dlouho po odstěhování a osamostatnění od vlivu rodičů probouzíme k životu, pokud tedy máme to štěstí, abychom se kdy od vlivu rodičů odpoutali.“

„Zeptej se sám sebe co si měl rád jako malý a co máš rád teť dnes. Kým jsi byl předtím a kým si dnes. Jak žiješ jak kráčíš po planetě Zemi jak se chováš k lidem. Jak se koukáš sám na sebe a na ostatní lidi a svět. Všichni žijeme tak jak nás neutí něco společenského ale proč nebýt praštěný proč nedělat to z čeho je člověk štastnej a má radost? Myslím tím přístup a kreativitu v životě nadšení pro nápady a myšlenky pro chuť skoušet nové a nepoznané?“

„O K2K2
Moje vyjádření v tomhle životě. Moje energie nepochopitelnosti a marnivosti a krutosti a ignoranství praštěnosti a citů a celková únava z existence. Mrzutá unavená znuděná mající celou svou existenci u prde.. Ale taky člověk co přemýšlí nad hodnotou smyslu toho co člověk tvoří svím myšlením a svími slovy a svím charakterem. Nejsem nic neumím nic netvořím nic jsem jen přemýšlivá a hluboce citlivá osoba co random napsala pár citátů.“

„Myšlenka nebo spíše pocit, že základ a míra všech morálních hodnot spočívá v kráse života, a nikoli v zájmu člověka, by měl v podvědomí všech lidí – nebo alespoň v podvědomí drtivé většiny – nahradit smysl pro lidskou soudržnost, sotva méně barbarský než ty nejpřežilejší podoby kmenového, ba i osobního sobectví. Pak – a jedině pak – se člověk stane dokonalou korunou tvorstva, místo aby byl jeho soupeřem, ujařmitelem a mučitelem; skutečným panským druhem.“

„Ne(moc) 🤔jakože cože. Jako že ne[moc] nad sám sebou nebo celkově. Nebo nemocnej člověk nemá šanci mít moc nad sám sebou a být mocný. Takže kdybych řekla cítím se ne mocně tak cítím že nemám žádnou moc nad svím životem a jsem chudá. Takže ne moc a chudoba je vlastně taky nemoc 😬???? Ale co je pak stát když je zadluženej. Chromej děda o holy, když je víc senilů než mladejch debilů 🤪.“

„Existují dvě skupiny lidí. Ta jedna skupina lidí si myslí, že všechno je o náhodě. Nevěří v něco vyššího, co nás přesahuje nebo v něco, co by je mohlo zachránit. Proto, když se něco stane, tak mají strach. A pak je tu ta druhá, která věří. Lidé, kteří mají naději a ví, že náhody neexistují. Vnímají a cítí, že do sebe všechno dokonale zapadá. Chápou tu velikost universa, života a všeho. Tahle skupina lidí je naše budoucnost.“

„Hlupák nemá právo na vaši odpověď, vaší reakci a vůbec na váš čas obecně. Nemáte povinnost s kýmkoliv diskutovat. Je to váš čas a váš život. Nikdo vám ten čas nevrátí. Vemte si třeba takového knížete Rohana. Když mu za zámeckou zdí začal povykovat obecní blázen, myslíte, že snad šel a snažil se s ním debatovat? Ani omylem. Nechal ho vyhodit, aby nerušil. Je dobré být knížetem Rohanem.“

„Já nevím, jestli jsem člen gestapa, ale jdu se zabít.“

„Je důležitý držet se jen názoru svého srdce a ne názoru těch tam venku, těch co neumí milovat a přát lásku ostatním“

„Než jsem potkala tebe byl čas minulý, přítomný a budoucí to jediné co jsem měla. Najednou se ručičky času zastavily když se naše cesty střetly a já pochopila,že minuty, hodiny, dny, roky jsou jen prázdný pojem a skutečná je jen a jen věčnost. Tak jako je vesmír nekonečný tak člověk sám bloudí a hledá to co zaplní prázdnotu jeho duše. Já už vím co si ta moje žádá a nyní jen bloudí temnotou a čeká na světlo aby mohla na nejbližší krizovatce blíž k tobě..“

„Láska je jako zadek, jsou k ní potřeba dvě půlky.“

„Když máš sen
A svůj cíl na dosah tak neváhej a běž
Protože druhou šanci už nemusíš dostat ✍️“

„Jediný způsob, jak nebýt v prdeli z jednoho muže, je randit s více muži.“

„Všichni jsme jen ozubenými kolečky ve stroji času který nám diktuje nás osud.“

„Jen se pozorně podívejme na všechny ideologie vytvořené velkými národy. I celé civilizace zničily samy sebe, protože Zákon - Konstanta, kterou se řídili, nebyla priorizovaná podle Zákona Stvořitele. Teď máme opět civilizaci pletoucí dohromady legislativu, různé smlouvy a tajné akce, které Zákon Stvořitele naprosto přehlížejí. Vyřadily člověka z cyklu života, protože mu zakázaly žít na Zemi svobodně, tak aby bylo zachováno naše nezávislé, úzké sepětí s přírodou, která respektuje Zákon Stvořitele. Dnešní „globální oteplování“ a veškeré znečištění lze vyřešit JEDINĚ, když začneme od základů, od samých kořenů. Nemusíme dlouze a nákladně bádat, abychom přišli na to, že životem podle Zákona Stvořitele, ZMĚNOU, veškeré znečištění přirozeně zmizí. To je právě dilema moderního vědeckého systému, že používá deduktivní postoj spolu s principy chemie a reakce. Nyní musíme dosáhnout vyšší úrovně rozlišování a uznat, že Alchymie nebo ZMĚNA je Ona konstanta a odpověď.“

„Tento život je takový, jaký si ho uděláte. Ať se děje, co se děje, občas něco pokazíš, to je univerzální pravda. Ale dobré na tom je, že se můžeš rozhodnout, jak to pokazíš. Holky budou tvé kamarádky - stejně se tak budou chovat. Ale pamatuj si, že některé přijdou, jiné odejdou. Ty, které s tebou zůstanou přes všechno - to jsou tvoje opravdové nejlepší kamarádky. Neopouštěj je. A taky si pamatuj, že sestry jsou nejlepší kamarádky na světě. Co se týče milenců, ti také přicházejí a odcházejí. A zlato, nerada to říkám, většina z nich - vlastně skoro všichni ti zlomí srdce, ale nesmíš to vzdát, protože když to vzdáš, nikdy nenajdeš spřízněnou duši. Nikdy nenajdeš tu polovičku, která tě udělá celou, a to platí pro všechno. To, že jednou selžeš, neznamená, že selžeš ve všem. Snaž se dál, vydrž a vždycky, vždycky, vždycky si věř, protože když ne ty, tak kdo, miláčku? Takže měj hlavu vztyčenou, bradu nahoře a hlavně se usmívej, protože život je krásná věc a je toho tolik, čemu se můžeš smát.“

„Pokud s časem zacházíme jako s něčím, co nám patří a co můžeme kontrolovat, zřejmě svůj život zhoršujeme ještě v dalším smyslu. Nevyhnutelně začneme být posedlí jeho "dobrým využitím" a přitom odhalíme neblahou pravdu - čím víc se zaměřujeme na to, abychom čas využívali dobře, tím víc nám bude každý den připadat jako něco, čím musíme projít na cestě k nějakému klidnějšímu, lepšímu, uspokojivějšímu bodu v budoucnosti, který ale nikdy nenastane. Problém tkví v instrumentalizaci. Využívat čas z definice znamená zacházet s ním instrumentálně, jako s prostředkem k dosažení cíle. Děláte to samozřejmě každý den - varnou konvici nedáváte z lásky k ohřívání vody, ponožky do pračky nedáváte z lásky k ovládání pračky, ale proto, že chcete šálek kávy nebo čisté ponožky. Jako zrádně snadné se však ukazuje vkládat do tohoto instrumentálního vztahu příliš a soustředit se výhradně na cíl, místo abyste se zaměřovali na to, kde jste. Výsledkem je, že mentálně žijete v budoucnosti, že "skutečnou" hodnotu svého života umisťujete do bodu, kterého jste zatím nedosáhli a ani nikdy nedosáhnete.“