Vyhledávání

„Kdyby se všichni snažili mít dobrou náladu a dávat ze sebe hodnotná slova byli slušní a dělali jen ty správné činy tak by na světě bylo sice dobře ale děsná nuda.“

„Nikomu nemáme závidět, neboť dobří lidé si závisti nezaslouží a zlí tím více sami sobě škodí, čím více jim štěstí přeje.“

„Dáte-li vedle sebe dokonalé a nedokonalé, poznají lidé hned rozdíl. Dáte-li jim jen nedokonalé, budou spokojeni.“

„Přes veškerou přirozenou zlobu se lidé neopováží vystoupit proti počestnosti - chtějí-li ji pronásledovat, nařknou ji z falše, nebo jí podkládají nekalé úmysly.“

„Ostrou satiru mohou psát pouze lidé naivní, plní důvěry v lidstvo. Ti protřelí, kteří lidstvu nevěří, píší naivní humorky.“

„Vy, příští lidé, jen berte z našich dílen surovinu, jež tam zbyla nevyužita a pracujte s ní dále podle své vůle. Musíte nás však dovedností předčít!“

„Marie Terezie nezavedla školní docházku kvůli tomu, aby lidé uvažovali svobodněji, ale aby mysleli jednotně, aby z nich byli dobří státní úředníci, vojáci atd.“

„Mám rád, když lidé reagují vášnivě a nahlas vyjadřují svůj názor, ale může to být silně trapné, když pár lidí ovládne prostor hlasitým bučením.“

„Dnes je největším nebezpečím pro Polsko znechucení politikou. Lidé ztrácejí zájem o věci veřejné, mají pocit, že nemohou nic ovlivnit.“

„Něco na tom chlápkovi asi bude, když ho lidé mají rádi. Chtějí, aby byl úspěšný. Samozřejmě že mu fandí, protože úspěšného prezidenta jsme už dlouhou dobu neměli…“

„Byl výstřední, a ta výstřednost vycházela z přesvědčení, že všechno je úplně jinak, než si lidé myslí, a že jen on, hrabě Lev Nikolajevič Tolstoj, má pravdu.“

„Léta ubíhají a lidé, jež pozoruji a kteří jsou mému srdci blízko trpí stále dál a zmeškávají poslední příležitost stále doufajíce v novou.“

„Lidé jsou jako mozaiková okna v kostele. Třpytí se a září, když venku svítí slunce, jak ale přijde tma, jejich krásu prozradí jedině světlo uvnitř.“

„Lidé si myslí, že sny nejsou skutečné, protože nejsou z látky, z částic. Sny jsou skutečné, ale skládají se z názorů, představ, vzpomínek, hříček a ztracených nadějí…“

„Andělé se přou, zda je dobře na Zemi.
Lidé se dohadují, zda je dobře v nebi.
A Bůh ví,
že může být dobře všude:
vnější je zrcadlem vnitřního.“

„Dějiny říší jsou dějinami utrpení. Dějiny vědy jsou dějinami lidské velikosti a lidského štěstí. Přesto však lidé vzpomínají více na své ničitele než na své dobrodince.“

„Budoucnost nám tluče na dveře a všem idejím – s výjimkou těch předsudečných – bude dána příležitost, aby se projevily, a lidé je zhodnotí. Vše zbytečné zmizí.“

„Vše co v životě chci, je dát svému životu všechno. velkým potěšením života je udělat to, o čem lidé říkají, že to nedokážete.“

„Dobře vím, jak dopadnou lidé, které pořád jen někdo zneužívá!" zakřičela, tentokrát ještě hlasitěji. "Nakonec si začnou myslet, že opravdu nejsou k ničemu!"“