Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí citáty (strana 339)

„Já po Vás chci jen dvě věci. Abyste si byl schopen na sebe vydělat a abyste kanceláři neudělal průšvih. To jsou asi Vaše mantinely.“

Václav Láska

Advokát

„Máte jen dvě možnosti, buď chcete spravedlnost, nebo chcete být advokát.“

Václav Láska

„Možnost zajít společně na pivo neohrožena. Dik.“

Václav Láska

Advokát

„Nestačí mi však, že budete garantovat objektivnost zkoušek, protože nepotřebuji garantovat nic, na co mám i tak právo.“

Václav Láska

Advokát

Tento překlad čeká na kontrolu. Je překlad správně?

„Zjevení Skutečnosti božské s utajením jejím totožné věčně bylo a jest a utajení její zas totožné se zjevením jejím. „Zjevením Božím“ myšlen jest Strom Pravdy božské, který nikoho jiného nežli Jeho neoznačuje, a jest to právě tento Strom božský, jenž Posly pozvedával, pozvedává a pozvedávati bude a Písma zjevoval, zjevuje a vždy zjevovati bude. Od věčnosti po věčnost tento Strom Pravdy božské sloužil a vždy sloužiti bude jako trůn zjevení a utajení Boha mezi stvořeními Jeho a ve věku každém projeven jest skrze kohožkoliv, kdož Jemu se zlíbí.
V době zjevení Koránu On sílu Svou nesrovnatelnou prostřednictvím příchodu Muḥammada potvrdil a u příležitosti zjevení Bayánu moc svou svrchovanou prostřednictvím objevení se Bodu Bayánu projevil, a až Ten, Kohož Bůh projeví, zazáří, skrze Něj pravdu Víry Své uhájí, jak se Mu zlíbí, čímžkoliv se Mu zlíbí a pro cožkoliv se Mu zlíbí. On s věcmi všemi jest, leč s Ním nic není. On uvnitř věci žádné, ni nad ní, ni vedle ní není. Jakážkoliv zmínka o tom, že On na trůně usazen jest, znamená, že Zmocněnec Zjevení Jeho na stolci všepřesahující pravomoci usazen jest…
On věčně existoval a navěky nadále existovati bude. On pro lidi všechny nevyzpytatelným byl, jest a vždy bude, ježto všichni krom Něj skrze moc příkazu Jeho stvořeni vždy byli a vždy budou. On povznesen nad zmínku či chválu veškerou jest a posvěcen nad každé slovo pochvaly či srovnání každé. Žádná věc stvořená Jej nepochopí, zatímco On vpravdě věci všechny chápe. A když řečeno jest: „žádná věc stvořená Jej nepochopí“, toto vztahuje se na Zrcadlo Zjevení Jeho, tedy na Toho, Kohož Bůh projeví. Vskutku, příliš vznešený a povznesený On jest, by se o Něm kdožkoliv nepřímo zmiňovati mohl.
Báb
II, 8.
Výňatky z perského Bayánu“

Báb (1819–1850)

„Moje oblíbené postavy je SpongeBob SquarePants, Garfíld, Krteček ten stará verze,Willy Fog.Ikdyž to jsou všechno muži a jsou to pohádkové bytosti.Už od mala se mě líbilo to že ty postavy mají dokonalí charakter a hodnoty. SpongeBob je plnej života a je odanej svojí práci má jí rád a vždycky se na svět kouká vesele a s láskou je to dobrá houba. Garfild je lenoch co to má na háku chápe co může a nemusí má všechny starosti světa u prdele.Krteček byl ochránce dobra všem s láskou pomáhal a chtěl pro všechny to nejlepší a uměl se nadchnout.Willy Fog byl elegán co uměl volit slova co měl respekt a moudrost klidně se choval a taky si vážil svích přátel ikdyž ho srali občas.A ačkoliv jsem už dospělá žena. Chápu jednu věc každý má svůj vzor idol v dětství a v pubertě a co já vím.De o to že to utváří to kým sme hodnoty co buť máme nemáme nebo nám chybí to co nás pohltí co nám spůsobí radost i smutek sme jako ta bytost stvoření.Na to co je dobrý by člověk neměl zapomínat a to co miloval jako malej. Měli by sme si spomenout na tu chvíli když jsme byli malý kdy jsme měli svůj svět a ten svět okolo se nezblaznil kdy jsme byli srdeční a s láskou v duši poznávali svět. Spoměla jsem si na ty postavy protože to jaké jsou taková vlastně jsem vždycky chtěla bejt nebo jsem občas se cítila jako oni ty hodnoty a charakter mě prostě bavil.“

Chaos 🤯?

„Téměř vždy je nemožné správně zhodnotit události v době, kdy je prožíváme, pochopit jejich význam a pravděpodobné následky.“

Alexandr Isajevič Solženicyn (1918–2008) ruský spisovatel, publicista a politický činitel

Zdroj: Alexandr Solženicyn: Řeč o pravdě (edice Svědectví, Paříž 1972; str. 31)

„Člověk by měl s pozdravem šalom myslet nejenom na lidi, kteří jsou mu blízko názorově fyzicky, ale také na lidi, kteří jsou vzdálenější. Je to taková připomínka toho, že bychom měli mít otevřenou mysl.“

David Maxa (1990)

Zdroj: [Hůlková, Eva, Nejistota na nás dnes ukládá závaží. Bude výzvou, zda strach transformujeme v nenávist, anebo v soudržnost, míní rabín Maxa, plus.rozhlas, 2023-06-18, 2023-07-03, https://plus.rozhlas.cz/nejistota-na-nas-dnes-uklada-zavazi-bude-vyzvou-zda-strach-transformujeme-v-9015810]

„Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív, kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky, kdo mění víru, nemá žádnou… Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí, jenom davy můžeš vést dnes tak a zítra tak. Kdo nenávidí, měl v sobě tu nenávist vždycky, kde by se v něm tak najednou vzala! Kdo sloužil, bude sloužit dál, kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré. Ani vůle se nemění. Nedívej se do tváře, která se změnila, nikdo se nestane krásnějším tím, že změnil tvář. Tvrdá zkouška je i tvrdé poznání. Budoucí foliant našich dějin o této době bude mít jeden podtitul: Kdo byl kdo. I dobrá paměť patří k těm stálým věcem, jichž je a bude třeba.“

Karel Čapek (1890–1938) český spisovatel

„Neodsuzujme dnes jeho vrahy. Co víme o bezuzdné nenávisti, kterou k nám pociťují? Osm let žijí v uprchlických táborech v Gaze a přímo před očima mají, jak měníme půdu a vesnice, kde žili oni a jejich předkové, ve svou vlastní zemi. Měli bychom požadovat odplatu za Ro'iovu krev ne na Arabech z Gazy, ale na sobě samých, za to, že zavíráme oči nad svým krutým osudem a nad úlohou naší generace. Jsme sice generací osadníků, ale bez bojové přilby a hlavně pušky nebudeme schopni vysadit strom, ani postavit dům.
Nebojme se pohledět na zášť, provázející a stravující život stovek tisíců Arabů, kteří sedí všude kolem nás a čekají na chvíli, kdy budou moci vztáhnout ruku po naší krvi. Neodvracejme zrak, protože to by oslabilo naši ruku. Takový je osud naší generace. Máme jedinou volbu: být připraveni se zbraní v ruce, silní a rozhodní, jinak nám meč vyklouzne z ruky a naše životy budou vážně ohroženy.“

Moše Dajan (1915–1981) izraelský generál, ministr obrany

během smutečního projevu na pohřbu 21letého Ro'ie Roitberga zabitého arabskými teroristy, duben či srpen 1965
Zdroj: [Ben Ami, Šlomo, Šlomo Ben Ami, Válečné šrámy, mírové rány: izraelsko-arabská tragédie, Argo, Praha, 2010, 978-80-257-0334-2, 82, 371]
Zdroj: Izrael: Dějiny. S. 312

„Kořeny naší civilizace jsou od osvícenství a od řádění jakobínů a jejich leninských dědiců podťaty, víra ve vlastní tradici smrtelně oslabena. Nesmíme oslavovat nesporné výsledky euroamerické civilizace, vědy a kultury, která nemá ve světě obdobu. Nezbývá než zápas se všemi utopistickými -ismy. Poslední vize Evropy (šíření tzv. univerzálních lidských práv) pohasla na bojištích Afganistánu, Iráku a Libyi, zato v západní Evropě se kdysi umírněný etický humanismus, jakkoli mylný, zvrhl v divokou ideologii jednotného lidstva bez hranic. Skrývá se za ní nenávist a naprosté odmítnutí vlastní údajně rasistické civilizace, utopická představa, že smíšené obyvatelstvo všech kultur i tradic se nějak obrousí rovností před zákonem a vytvoří laskavé a mírumilovné společenství bez předsudků. Západoevropská levice zešílela a uhranutá pravice není schopna razantní odpovědi. Masová imigrace pomalu vytváří rozvrácenou společnost nesourodých loajalit.“

Alexander Tomský (1947) český nakladatel, politolog, publicista, překladatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: Tomský, Alexander. [Blíží se vydání třetího souhrnu odpovědí na otázku do naší ankety Paretova břitva. …]. In: Facebook [online]. 30. duben 2018, 10:04 [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.facebook.com/institut2080/photos/a.728798957224438.1073741829.634087193362282/1450396568398003/?type=3

„Židé ve svých bohatých dějinách hodně zkusili, ale žádné jejich utrpení nebylo tak hrozné, nesnesitelné a masové, jako je nyní. Naší generaci bylo dopřáno, aby se z hrozného osudu Židů poučila, kam vede antisemitismus … Je pravda, že se každý národ pozná podle toho, jak se chová k Židům, a my jsme se chovali slušně. … Antisemitismus je barbarství a ostuda, které zůstanou vyhrazeny Němcům jako znamení … Musíme si uvědomit, že pro nás…antisemitismus je prvním krokem k pangermanismu, který by nám při druhém kroku vrazil kudlu do zad … Židé na tom dnes jsou nejhůře. V polských ghettech je to ještě horší než v Dachau a Oranienburgu. Proto vás prosím, pomáhejte jim, jak můžete.“

Jan Masaryk (1886–1948) český politik

Londýn, 29. září 1943 na Roš ha-šana
Zdroj: [Rothkirchnenová, Livie, Schmidt-Hartmannová, Eva, Dagan, Avigdor, Osud Židů v protektorátu 1939–1945, Ústav pro soudobé dějiny, Praha, 1991, 80-900953-7-2, 136-137]

„Každému, kdo se drží historicky nepravdivé - a naprosto nemorální - doktríny, která praví, že 'násilím se nic nevyřeší', bych radil, aby vyvolal ducha Napoleona Bonaparta a vévody z Wellingtonu a nechal je to prodebatovat. Hitlerův duch by mohl soudcovat a v porotě by klidně mohli sedět ptáci dodo, alka velká a holub stěhovavý. Násilí, holá síla, vyřešilo v dějinách mnohem více než kterýkoliv jiný faktor, a opačný názor je jenom toužebné očekávání v té nejhorší podobě. Druhy, jež na tuto základní pravdu zapomněly, vždycky platily svými životy a svobodou.“

Robert Anson Heinlein kniha Hvězdná pěchota

Starship Troopers

„Nafilmovat celý svět Panny zázračnice do takové intenzivní a sugestivní síly, jakou má Tatarkův scénář, nebyl snadný úkol. Uvědomil jsem si jisté riziko, které vyplývá z ohraničených možností filmu, ale podstoupil jsem ho rád jménem krásné myšlenky: fantazie je světlo světa, způsob jak pozvednout, obveselit lidského ducha, jménem Anabell, kterou každý zná, neboť si ji vysnil, neboť přišla tehdy, když jsme ji nejvíc potřebovali, jménem našich snů a představ, naplněných takovou intenzitou touhy, že se stávají pravdou, částí našeho života.“

Štefan Uher (1930–1993) československý režisér

Originál: (sk) Nafilmovať celý svet Panny zázračnice do takej intenzívnej a sugestívnej sily, akú má Tatarkov scenár, nebola ľahká úloha. Uvedomil som si isté riziko, ktoré vyplýva z ohraničených možností filmu, ale podstúpil som ho rád v mene krásnej myšlienky: fantázia je svetlo sveta, spôsob ako pozdvihnúť, obveseliť ľudského ducha, v mene Anabelly, ktorú každý pozná, lebo si ju vysníval, lebo prišla vtedy, keď sme ju najviac potrebovali, v mene našich snov a predstáv, naplnených takou intenzitou túžby, že sa stávajú pravdou, časťou nášho života.
Zdroj: [Panna zázračnica Štefana Uhra vychádza na DVD, 24hod.sk, 2009-10-29, 2011-04-06, http://www.24hod.sk/panna-zazracnica-stefana-uhra-vychadza-na-dvd-cl93743.html]

„Zdravé hranice jsou svou povahou neodporující, a tudíž v souladu s jednotou. Zdravé hranice neznamenají ovládat počínání ostatních. Týkají se výhradně toho, jak vymezujeme sami sebe a co vidíme jako své osobní štěstí a svou osobní pravdu. Je to stav uvědomění si sebe sama, integrity a sebelásky. Žádnou s těch věcí nemůžeme mít, jestliže vyvíjíme tlak proti světu, ani když světu dovolíme, aby definoval, kdo jsme, co chceme a jak se cítíme. Zdravý obraz sebe sama slouží nejen nám, ale také univerzu. V konečném důsledku je naše štěstí štěstím všech ostatních, protože my všichni jsme jedno.“

Teal Swan (1984) americká duchovní učitelka

kniha Stíny před úsvitem

„V pracovních záležitostech se lidé měli vyrovnat horníku Alexeji Stachanovovi. Podle plánu měl Stachanov za směnu narubat 7 tun uhlí. V noci na 31. srpna 1935 se pustil do práce s takovou vervou, že místo 7 narubal 102 tuny. A tak se v zemi rozšířilo stachanovské hnutí: Stachanovovi následovníci si dali za úkol narubat za směnu desetinásobek normy. Pak dvacetinásobek. Propaganda je nazývala stachanovci, a lid stakanovci (od stakan - sklenička). Lidé věděli, že záležitost není tak čistá, jak se zdá. Po desítkách let se zjistila pravda také o tomto "hrdinském činu."“

Viktor Suvorov (1947) ruský historik

Stachanov skutečně narubal 102 tuny uhlí. Pravda však je, že na dobu této rekordní těžby všem ostatním rubačům šachty "Centralnaja-Irmino" zastavili přívod stlačeného vzduchu, aby ve Stachanovově sbíječce neklesal tlak. Aby nic nebránilo jeho pracovnímu rekordu, byl zcela ochromen pracovní rytmus celé šachty. Uhlí, které Stachanov narubal, bylo třeba odvážet z porubu, a tak všechny huntíky putovaly ke Stachonovovi a dostaly zelenou. Ostatní brigády musely počkat. Hlavní finta spočívala ve statistice. Všechno závisí na způsobu zacházení s čísly. Rubač nepracuje sám. Narubané uhlí je třeba odhrabat, naložit do huntů, odvézt, natahat výdřevu a porub zpevnit. Kdyby se narubané uhlí rozpočítalo na všechny, kdo mu pomáhali a zajišťovali jeho práci, vyšlo by to na zmíněných 7 tun na člověka. Jenže pro Stachonovovu rekordní směnu byla použita jiná, progresivnější metodika výpočtu. Všechno, co narubal, připsali jemu, všechno vyčíslili jako jeho osobní zásluhu. A všechny ostatní, kdo odhrabávali, nakládali a odváželi uhlí, všechny, kdo podpírali porub za Stachanovem, zanesli do jiné kolonky. Mezi tyto pomocné pracovníky se tuny narubaného uhlí nerozpočítaly. Tak se zrodil celosvazový rekord.
Zdroj: Viktor Suvorov: Stín vítězství. URL: http://www.portalknihy.cz/detail/1783/prave-vychazi-viktor-suvorov-stin-vitezstvi-2-ukazka/posun/1127/

„V pracovních záležitostech se lidé měli vyrovnat horníku Alexeji Stachanovovi. Podle plánu měl Stachanov za směnu narubat 7 tun uhlí. V noci na 31. srpna 1935 se pustil do práce s takovou vervou, že místo 7 narubal 102 tuny. A tak se v zemi rozšířilo stachanovské hnutí: Stachanovovi následovníci si dali za úkol narubat za směnu desetinásobek normy. Pak dvacetinásobek. Propaganda je nazývala stachanovci, a lid stakanovci (od stakan - sklenička). Lidé věděli, že záležitost není tak čistá, jak se zdá. Po desítkách let se zjistila pravda také o tomto "hrdinském činu."“

Viktor Suvorov (1947) ruský historik

Stachanov skutečně narubal 102 tuny uhlí. Pravda však je, že na dobu této rekordní těžby všem ostatním rubačům šachty "Centralnaja-Irmino" zastavili přívod stlačeného vzduchu, aby ve Stachanovově sbíječce neklesal tlak. Aby nic nebránilo jeho pracovnímu rekordu, byl zcela ochromen pracovní rytmus celé šachty. Uhlí, které Stachanov narubal, bylo třeba odvážet z porubu, a tak všechny huntíky putovaly ke Stachonovovi a dostaly zelenou. Ostatní brigády musely počkat. Hlavní finta spočívala ve statistice. Všechno závisí na způsobu zacházení s čísly. Rubač nepracuje sám. Narubané uhlí je třeba odhrabat, naložit do huntů, odvézt, natahat výdřevu a porub zpevnit. Kdyby se narubané uhlí rozpočítalo na všechny, kdo mu pomáhali a zajišťovali jeho práci, vyšlo by to na zmíněných 7 tun na člověka. Jenže pro Stachonovovu rekordní směnu byla použita jiná, progresivnější metodika výpočtu. Všechno, co narubal, připsali jemu, všechno vyčíslili jako jeho osobní zásluhu. A všechny ostatní, kdo odhrabávali, nakládali a odváželi uhlí, všechny, kdo podpírali porub za Stachanovem, zanesli do jiné kolonky. Mezi tyto pomocné pracovníky se tuny narubaného uhlí nerozpočítaly. Tak se zrodil celosvazový rekord.
Zdroj: Viktor Suvorov: Stín vítězství. URL: http://www.portalknihy.cz/detail/1783/prave-vychazi-viktor-suvorov-stin-vitezstvi-2-ukazka/posun/1127/

„V pracovních záležitostech se lidé měli vyrovnat horníku Alexeji Stachanovovi. Podle plánu měl Stachanov za směnu narubat 7 tun uhlí. V noci na 31. srpna 1935 se pustil do práce s takovou vervou, že místo 7 narubal 102 tuny. A tak se v zemi rozšířilo stachanovské hnutí: Stachanovovi následovníci si dali za úkol narubat za směnu desetinásobek normy. Pak dvacetinásobek. Propaganda je nazývala stachanovci, a lid stakanovci (od stakan - sklenička). Lidé věděli, že záležitost není tak čistá, jak se zdá. Po desítkách let se zjistila pravda také o tomto "hrdinském činu."“

Viktor Suvorov (1947) ruský historik

Stachanov skutečně narubal 102 tuny uhlí. Pravda však je, že na dobu této rekordní těžby všem ostatním rubačům šachty "Centralnaja-Irmino" zastavili přívod stlačeného vzduchu, aby ve Stachanovově sbíječce neklesal tlak. Aby nic nebránilo jeho pracovnímu rekordu, byl zcela ochromen pracovní rytmus celé šachty. Uhlí, které Stachanov narubal, bylo třeba odvážet z porubu, a tak všechny huntíky putovaly ke Stachonovovi a dostaly zelenou. Ostatní brigády musely počkat. Hlavní finta spočívala ve statistice. Všechno závisí na způsobu zacházení s čísly. Rubač nepracuje sám. Narubané uhlí je třeba odhrabat, naložit do huntů, odvézt, natahat výdřevu a porub zpevnit. Kdyby se narubané uhlí rozpočítalo na všechny, kdo mu pomáhali a zajišťovali jeho práci, vyšlo by to na zmíněných 7 tun na člověka. Jenže pro Stachonovovu rekordní směnu byla použita jiná, progresivnější metodika výpočtu. Všechno, co narubal, připsali jemu, všechno vyčíslili jako jeho osobní zásluhu. A všechny ostatní, kdo odhrabávali, nakládali a odváželi uhlí, všechny, kdo podpírali porub za Stachanovem, zanesli do jiné kolonky. Mezi tyto pomocné pracovníky se tuny narubaného uhlí nerozpočítaly. Tak se zrodil celosvazový rekord.
Zdroj: Viktor Suvorov: Stín vítězství. URL: http://www.portalknihy.cz/detail/1783/prave-vychazi-viktor-suvorov-stin-vitezstvi-2-ukazka/posun/1127/

„V pracovních záležitostech se lidé měli vyrovnat horníku Alexeji Stachanovovi. Podle plánu měl Stachanov za směnu narubat 7 tun uhlí. V noci na 31. srpna 1935 se pustil do práce s takovou vervou, že místo 7 narubal 102 tuny. A tak se v zemi rozšířilo stachanovské hnutí: Stachanovovi následovníci si dali za úkol narubat za směnu desetinásobek normy. Pak dvacetinásobek. Propaganda je nazývala stachanovci, a lid stakanovci (od stakan - sklenička). Lidé věděli, že záležitost není tak čistá, jak se zdá. Po desítkách let se zjistila pravda také o tomto "hrdinském činu."“

Viktor Suvorov (1947) ruský historik

Stachanov skutečně narubal 102 tuny uhlí. Pravda však je, že na dobu této rekordní těžby všem ostatním rubačům šachty "Centralnaja-Irmino" zastavili přívod stlačeného vzduchu, aby ve Stachanovově sbíječce neklesal tlak. Aby nic nebránilo jeho pracovnímu rekordu, byl zcela ochromen pracovní rytmus celé šachty. Uhlí, které Stachanov narubal, bylo třeba odvážet z porubu, a tak všechny huntíky putovaly ke Stachonovovi a dostaly zelenou. Ostatní brigády musely počkat. Hlavní finta spočívala ve statistice. Všechno závisí na způsobu zacházení s čísly. Rubač nepracuje sám. Narubané uhlí je třeba odhrabat, naložit do huntů, odvézt, natahat výdřevu a porub zpevnit. Kdyby se narubané uhlí rozpočítalo na všechny, kdo mu pomáhali a zajišťovali jeho práci, vyšlo by to na zmíněných 7 tun na člověka. Jenže pro Stachonovovu rekordní směnu byla použita jiná, progresivnější metodika výpočtu. Všechno, co narubal, připsali jemu, všechno vyčíslili jako jeho osobní zásluhu. A všechny ostatní, kdo odhrabávali, nakládali a odváželi uhlí, všechny, kdo podpírali porub za Stachanovem, zanesli do jiné kolonky. Mezi tyto pomocné pracovníky se tuny narubaného uhlí nerozpočítaly. Tak se zrodil celosvazový rekord.
Zdroj: Viktor Suvorov: Stín vítězství. URL: http://www.portalknihy.cz/detail/1783/prave-vychazi-viktor-suvorov-stin-vitezstvi-2-ukazka/posun/1127/

„Moc dneska vědou, pomocí vědy vládne. Dneska se žádná mocenská struktura bez vědy neobejde. Jednak se neobejde bez produktů vědy, ale ta lepší, vyšší se neobejde ani bez vědy samotné. To, že se věda nechává kupovat a dělá svou práci na objednávku, je dokladem jakési upadlosti intelektuálství do něčeho, co je pokleslé. Postmodernita začala de facto v modernitě, v té vědě, která přestala být posedlostí hledání pravdy a stala se výrobou toho, co si kdo objednal. A v tom smyslu intelektuál, který by byl podnikatelem a dodával by potřebnou intelektuální zbrojnici komukoliv, tak vlastně poklesá na úroveň „vědce.““

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Proto si myslím, že povědomí té povolanosti je strašlivě důležité, ale nelze se při tom pouze odvolávat na tradici, ale musíme analyzovat také to, co to ještě může znamenat dnes. Tedy intelektuál není ten, kdo má pravdu, ale ten, jemuž je pravda důležitější než jakákoli politika, jakákoli mocenská pozice, jakýkoli omezený zájem.
Zdroj: Intelektuálové a moc, červen 1991 http://www.hejdanek.eu/digiarchiv.php?id_detail=122

Vyhledávání

Témata

Citáty