Vyhledávání

„Nejvíc je stejnak se radovat se sám za sebe z okamžiku života. Než spoléhat na ostatní. Ostatní to vždycky ten okamžik můžou zničit. Ale člověk sám ze sebou sám sobě nikdy. Jiná věc když nedokáže vydržet člověk sám ze sebou a neumí žít sám ze sebou. To už se dá počítat z tím že to bude pestrý a dřina. Když žije z nikým jen proten pocit toho že není sám. Ale jak se má skutečně poznat jednotlivec když nikdy nebyl sám ze sebou. Takže logicky nemůže být zcela sám sebou. Tak je jen vnímáním celků a sociálních problematik.“

„Když zasejete semínko, vyroste z něj krásná jabloň, která jednoho dne uschne.
Když se narodí lví mládě, stane se z něj lovec, a jednoho dne padne v boji.
Když se narodí novorozenec, stane se dospělým, a jednoho dne zemře — na stáří nebo na nemoc.
I naše planeta, která drží život jen díky slunci a gravitaci, jednoho dne slunce vyhasne a gravitace přestane držet Zemi u něj — planeta bude prázdná, vyprahlá a bude sama kroužit vesmírem.
Konec není tragédie — je to přirozené. Tak se přestaňte bát smrti, jen toho, aby vám neuletěl čas.“

„Když si přeješ jistotu, život ti nevezme nic náhodou. Srazí tě na kolena, vezme ti opory, někdy i zdraví, aby ti ukázal, že všechno, co hledáš venku, se musí narodit uvnitř.
Až když o všechno přijdeš, přestaneš se držet světa a poprvé se opřeš sama o sebe.
Teprve pak přijde klid. Ne proto, že by bylo všechno ideální, ale proto, že už víš, že svět se nezastaví – a ty taky ne. Všechno se samo uspořádá ve chvíli, kdy si v sobě vybuduješ to, po čem jsi celou dobu toužila: jistotu.“

„Uvážíme-li, že móda začala fíkovým listem, jsme opět skoro na začátku.“

„Když přijdete na to, jak funguje vesmír, svým způsobem ho ovládáte.“

„Pokud se mi podařilo nějak přispět k našemu pochopení vesmíru, jsem šťastný.“

„Posunujte hranice, od toho tady jsou.“

„V nebezpečí je ten, kdo nereaguje na běh událostí.“

„Všechna posvátná místa na Zemi, kromě několika výjimek, byla naplánována vyšším vědomím pro čtyřrozměrnou úroveň a v současnosti je většina z nich propojena se svým trojrozměrným protějškem - jinými slovy se skutečnými stavbami na skutečných místech. Nicméně existují některá velmi důležitá místa, která mají pouze čtyřrozměrnou strukturu. Tyto čtyřrozměrné pyramidy především představují neutrální neboli dětskou energii Kristovy sítě. Všechny dohromady tvoří tři aspekty Kristovy sítě, která obklopuje Zemi - Matka, Otec a Dítě. Otec je v Egyptě, Matka v Peru - Yucatánu - v jižním Pacifiku a Dítě je v Tibetu.“

„Napíšu Ti toho tolik, že to nebude SMSka, ale MMSka.“

„Ten, kdo umí lhát pravdu, vyhraje válku.“

„Poznat Boha není nic jiného, než poznat, že Bůh není nic z toho, co může lidská mysl poznat.“

„Před třinácti tisíci lety jsme znali něco, co se týkalo nás samých a co jsme od té doby zcela zapomněli: geometrická energetická pole okolo našich těl mohou být zvláštním způsobem roztočena za účasti našeho dechu. Tato pole obvykle rotují rychlostí blízkou rychlosti světla. Po pádu se však tato rychlost zmenšovala a jejich pohyb se nakonec zastavil. Pokud se toto pole vrátí do svých otáček, nazývá se Mer-Ka-Ba. Její důležitost nemá v této Realitě obdoby. Poskytuje nám rozšířené vědomí o tom, kdo jsme, spojuje nás s vyššími rovinami vědomí a dokážeme si vzpomenout na nekonečné schopnosti naší bytosti.
Zdravý vír Mer-Ka-By dosahuje v průměru padesát až šedesát stop, v proporční závislosti na výšce člověka. Když použijeme vhodné přístroje, může být rotace vířící Mer-Ka-By zobrazena i na počítačovém monitoru, a její obraz bude totožný s infračerveným horkým obalem galaxie - je to tentýž základní tvar, jaký má létající talíř.
Slovo Mer-Ka-Ba se skládá ze tří slov: Mer, Ka a Ba, které pochází ze starého Egypta. V jiných kulturách se nazývá merkabah, merkaba či merkavah. Může se vyslovovat několika různými způsoby, ale nejlépe ji vyslovujte jako tři oddělené slabiky se stejným důrazem na každou z nich. Mer značí specifický druh světla, tak jak byl chápán v Egyptě pouze během osmnácté dynastie. Dívali se na něj jako na dvě proti sobě rotující pole světla, otáčející se ve stejném prostoru a vzniklá prostřednictvím určitého způsobu dýchání, Ka značí individuálního ducha a Ba interpretaci ducha v jeho konkrétní realitě. V jiných realitách, kde duch nemá tělo, to značí pojetí nebo interpretaci reality, do které se dostane.
Mer-Ka-Ba je tedy proti sobě se otáčející pole světla, jež vytváří současně duch i tělo. Je to vozítko, které může používat duch a tělo (čili jedna z interpretací reality) pro přesun z jednoho světa či dimenze do druhé. Ve skutečnosti je však Mer-Ka-Ba mnohem víc, protože kromě pohybu různými realitami může také realitu tvořit.“

„Kdo 3 řekne lež ten nepatří do světa digitálního rozvoje.“

„Ten příběh je velmi smutný. A jsou i úplně jiné smutné příběhy, kolik lidí skočí v létě do vody, neznaje terén, a jsou potom na vozíku. Kolik lidí si koupí řetězovou pilu, aniž je jakkoli poučeno. Ale to s tím velmi souvisí. Souvisí to s tím, že pokud je člověk svéprávný, tak musí bejt taky zodpovědný. A musí vědět, že když to udělá, tak mu nikdo nepomůže.Celý tento systém je založen na tom, že vlastně sociální dávky putují od státu do těch heren a vlatně ty herny na nich vydělávají. […] Ano, já se tomu bráním, já se bráním tady tomu velkému oku, já nejsem přítel sbírání těchto údajů. […] Já jsem prostě z principu proti, aby se svoboda omezovala. A tady někdo se tváří, že on ví všechno nejlépe. Člověk je především za svůj život zodpovědný sám. Každý, každý je za svůj život zodpovědný sám. Jenom některé výjimečné případy vyžadují (nedořeknuto do konce). Jestli někdo si vydělá peníze a rozhodl se je prohrát ve sportce, tak je to přece jeho problém. […] Ale přece paní Nováková když jde žádat o ty dávky, tak podepíše čestné prohlášení, protože je závislá na státu a ne na sobě, že nebude hrát. A když bude přistižena, že hraje, tak jí ta dávka bude odebrána.“

„My nebudeme přece kopírovat, že navrátíme půdu, prostě, do pronájmu rolníkům, členům JZD, pokud ty družstva fungují. A oni fungují. No tak proč bysme to měli rozdávat? Proč bysme měli tuto operaci dělat? Ano, Sovětský svaz je něco jinýho. Nefunguje to, zaostalo to, ta vesnice je zcela jiná než naše. Naše vesnice je vysoce kulturní, podobá se městu, neliší se svým životem, kulturním životem, vybavením domácností, a tak dál, vzdělaností, od města. No to je jiný přístup třeba, a ne něco kopírovat jenom. Ano, zamyslet se, kde, co a jak použít. Ano, jestli dáváme někomu malou hospodu nějakou, kde jsme měli jednoho člověka a platili jsme ze státní pokladny každý měsíc 4 tisíce ztráty na tu hospodu, tak je asi lepší dát ji jemu, i když on si tam asi vydělá daleko víc než předtím, ale nás to ty 4 tisíce nestojí! A on slouží, a slouží možná líp než ten, který tam v těch 10 hodin přišel a do těch šesti večer měl otevřeno, a v neděli, když byl fotbalovej zápas vedle, tak neotevřel a šel se dívat na ten zápas jako každej jinej. Tu jsme to v minulosti trochu přešvihli, abych tak řekl, s tou socializací. Tedy ty živnosti menší, kde pracují sami, kde nikoho nevykořisťuje, potřebujem.“

„Já si myslím, že národní umělec jako takový je titul, o kterém je těžko mluvit, protože národním umělcem může být podle mého názoru, když umřel a když součet jeho práce leží na stole, na stole národa, a národ si tý práce váží, akceptuje ji, uzná, že ten člověk něco pro ně udělal. A pak ten národ může říct ano, toto je náš národní umělec. Ale když se usnáší o národním umělectví skupina žijících spoluobčanů, ať jsou jakýkoliv, tak je to furt jenom osobní mínění té skupiny. A nemá to s národním umělectvím vůbec co dělat. A je to jenom titul, jenom metál, s kterým se dá kupčit. A proto já si myslím, že národní umělectví je spíš taková komická záležitost. (…) Zas na druhý straně uznávám, že lidi, já nerad říkám lid, protože to je taková více méně štampilka dneska, na celém světě, ale lidi to mají rádi, protože je to velice lidský. A taky by nemělo smysl se proti tomu bouřit, nebo to zesměšňovat, protože bych v první řadě zklamal ty, kterým se to líbí, který mi to přejou.“

„Filosof si nemůže dovolit jinak myslet a jinak žít. Ale protože vyrostl a žije v určité společnosti, musí také tuto svou společnost, svou zemi a svou dobu vidět nanejvýš kriticky. A tu je třeba říci, že lepší filosofové u nás vždycky měli povědomí své povinnosti mluvit do veřejných věcí. S tím je však spojen pochopitelně další problém, neboť mluví-li filosof do veřejných věcí, pak nikdy nemá smysl, jestliže říká to, co ostatní chtějí slyšet – ať už jsou s daným stavem spokojeni, nebo nejsou. V takovém případě by totiž filosof byl zbytečný, neboť všichni si docela dobře vystačí bez něho, stačí si sami. Ale když říká něco jiného, než ti druzí chtějí slyšet, anebo když dokonce říká něco, co vůbec nechtějí slyšet, tak jsou z toho konflikty. Lidem, kteří chtějí sami rozhodovat o tom, co chtějí slyšet, stačí rétoři, sofisté a ideologové. Ti sami nabízejí své služby, nejčastěji za úplatu. Na „trhu myšlenek“ se proto vždycky uplatní spíše myšlenky líbivé, než kritické“

„V tvých očích čtu náš svět
V tvých očích vidím štěstí jas,
ten drahý třpyt, co hřeje nás.
Jsi žena, která dává smysl dnům,
jsi něžný přístav mým i tvým snům.
Když spíš, já tiše nad tebou bdím,
jsi mým štěstím, jsi vším, co vím.
Ráno tě probudím pusou na tvář,
pohlazením rozsvítím tvou rýsující se zář.
Pak prsty tě šimrám jemně po zádech,
v té chvíli cítím, jak tají se dech.
Chci, aby tvůj start byl tím nejhezčím z ran,
jsi nejúžasnější žena, jsi můj drahý drahokam.
I když tvá ústa mlčí a slova „miluji“ v nich spí,
tvé srdce ke mně mluví, má duše to ví.
Cítím tu úctu a vím, co pro tebe znamenám,
v hloubi tvé duše tu největší lásku rozpoznám.
Děkuji ti za tvou starost a za to, kým jsi,
mou nejmilejší Valentýnkou navždy budeš ty ❤️❤️🫶🏻🫶🏻“