Smysl života citáty (strana 400) | Citáty slavných osobností

„Jsi něco jako můj starší, větší bratr, ve kterého mám naprostou důvěru a od kterého občas přijmu i nějaké ty nadávky.“

Claude Debussy (1862–1918) claud Debussy

k Ernestu Chaussonovi
Zdroj: [Schonberg, Harold C., 2006, Životy velkých skladatelů, BB/art, Praha, 1, 436, čeština, 80-7341-905-X]

„Esperantista profesor Cart mne dokonce při návratu z kongresu v Drážďanech na Lochotíně navštívil a tak jsem byl pojednou, díky tomuto časopisu, ve spojení s celým světem.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: 15.–22. srpna 1908
Zdroj: časopis Zájmy všelidské
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 192, Roku 1908]

„Bojím se kamery a vůbec neumím hrát. Je mnoho talentovaných herců a hereček, ale já mezi ně nepatřím. Radši si zaplatím lístek do kina. A když zůstanu doma a na něco se podívám, prospěju tím kinematografii mnohem víc.“

Concha Buika (1972) španělská zpěvačka

Zdroj: [Buika: Za své životy zodpovídáme sami, novinky.cz, 2015-09-29, 2015-09-30, http://www.novinky.cz/kultura/381879-buika-za-sve-zivoty-zodpovidame-sami.html]

„Naši politici uznávají jen politické strany, parlament a vládu. Tento přístup k občanským strukturám nám tu zůstal z dob minulých, stejně jako to, že si to lidé nechávají líbit. Dříve jsme se učili, že máme stranu a vládu. My teď máme strany a vládu.“

Karel Schwarzenberg (1937) český kandidát na prezidenta (2013), ministr zahraničních věcí ČR, místopředseda vlády ČR, člen českého Parlamen…

Zdroj: Karel Jan Schwarzenberg: Knížecí život - Rozhovor s Karlem Hvížďalou. Nakladatelství Portál, Praha 2008, ISBN 978-80-7367-459-5, str. 155

„Odchodem Židů a Němců se náš pohled ohromně zúžil. Už se díváme jen na vlastní pupek. Ještě před pár lety jsme se mohli dívat až na Michalovce. Teď už se díváme jen do Břeclavi. A to je samozřejmě další omezení. A protože s nikým nekomunikujeme, tak podle toho to u nás vypadá.“

Karel Schwarzenberg (1937) český kandidát na prezidenta (2013), ministr zahraničních věcí ČR, místopředseda vlády ČR, člen českého Parlamen…

Zdroj: Karel Jan Schwarzenberg: Knížecí život - Rozhovor s Karlem Hvížďalou. Nakladatelství Portál, Praha 2008, ISBN 978-80-7367-459-5, str. 148

„Divadlo je běh – abychom zůstali u té sportovní terminologie – na střední trati, tak na šest, deset let. Pak by se měl soubor rozpustit a přijít nový šéf. A každý šéf by měl mít možnost přivést si s sebou své herce a s nimi i novou poetiku. A pak, když se vyčerpají, měli by odejít a nabídnout čistý stůl. Takový je divadelní koloběh, a tak by to mělo být i na Národním.“

David Prachař (1959) český dabér a herec

Zdroj: [David Prachař: Skutečný život vedeme ve snu, Divadelní noviny, 2008-12-21, 2014-06-21, http://host.divadlo.cz/noviny/clanek.asp?id=18079]

„U nás ve střední Evropě jsme úplně promíchaní, a to nejen s národy, které známe dnes, ale v nás koluje také keltská krev a kdo ví, co ještě předtím tady pobíhalo. K tomu je třeba počítat příležitostná znásilnění Tatary či Francouzi nebo Švédy.“

Karel Schwarzenberg (1937) český kandidát na prezidenta (2013), ministr zahraničních věcí ČR, místopředseda vlády ČR, člen českého Parlamen…

Zdroj: Karel Jan Schwarzenberg: Knížecí život - Rozhovor s Karlem Hvížďalou. Nakladatelství Portál, Praha 2008, ISBN 978-80-7367-459-5, str. 59

„Snad jen Čech je schopen ze sebe vypustit větu, kterou slýchával jak můj otec, tak i já při různých příležitostech a zněla: „Ale to je krásné, že se za nás nestydíte.““

Karel Schwarzenberg (1937) český kandidát na prezidenta (2013), ministr zahraničních věcí ČR, místopředseda vlády ČR, člen českého Parlamen…

Zdroj: Karel Jan Schwarzenberg: Knížecí život - Rozhovor s Karlem Hvížďalou. Nakladatelství Portál, Praha 2008, ISBN 978-80-7367-459-5, str. 131

„Musíte přejít veškeré hranice a pak žít s následky svého činu. Být spisovatelem znamená být ochoten psát o čemkoli a absolutně upřímně.“

Tomas Espedal (1961) norský spisovatel

Zdroj: [Tomas Espedal: Jaká radost, že život je vážný, rozhlas.cz, 2015-01-25, 2015-06-04, http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/1445610]

„Berlín je nepřehledný, ať děláte cokoli, vždycky vám toho hodně uteče. Proto nikde nesedím tak klidně doma jako v Berlíně.“

Ingo Schulze (1962) německý spisovatel

Zdroj: Ingo Schulze na pwf.cz http://www.pwf.cz/archivy/texty/rozhovory/proc-neni-po-roce-1989-nas-zivot-lepsi-pta-se-nemecky-spisovatel-ingo-schulze_2418.html

„Jsem ateista, zaplať pánbůh.“

Luis Buñuel (1900–1983) filmový režisér

Zdroj: [Koukolík, František, O lidech a životě, Editor nakladatelství Lubomír Houdek, 1, Galén, Praha, 2018, Makropulos, Ateisté, 32, 978-80-7492-368-5]

„O historickém románu dalo by se mnoho povídati a disputovati. /…/ Než tolik myslím, pokud historický román vyhoví modernímu pokroku ve vědách a umění, pokud především bude šetřiti plné pravdy a pravdivosti, ovšem na umění nezapomínaje, potud bude vždycky oprávněn a udrží se přese všechny útoky, tak jako že pravá historická malba nedá se zapuditi a zničiti třeba sebe věrnějším malováním všední a sprosté přítomnosti. A pak /…/ nám jmenovitě je nezbytně třeba živého připomínání naší minulosti. To nás sílí, osvěžuje, vzpružuje. Litujeme sice, že tu tam se někdo při tom nudí; ale sta srdcí se při tom zahřeje a rozehřeje.“

Alois Jirásek (1851–1930) český spisovatel

/.../ Je pravda, najdeme mnoho tendence – /.../ Ale nejen u nás, jinde také. A také pravda, že jí začasté umění trpí. Ale jsme v zápase, a bojujeme o život. A život národa nade všecko. Pro něj musí všecko zápasit, i umění.
Zdroj: Tato slova vložil Jirásek do úst hrdinovi románu Janu Hodovalovi → JIRÁSEK, Alois. Na ostrově. V Praze: Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých, 1888. 183 s. [Citovaný text je na str. 17.]

„Necháme-li stranou otázku, že chtění už samo o sobě nemůže býti podstatou, že k podstatě nějaké nepatří už svým charakterem něco měnit, že vůle k moci, neb vůle ke svobodě nepatří k substanci, vidíme, že to, co mělo odůvodňovati in determinismus je vlastně kritikou, neboť člověk má ctnost, víru, krásu právě proto, že chce a nemá usiluje tedy o to, aby svobodu měl: kdyby totiž svobodu měl, neměl by ani umění, ani morálky lidské, ani víry své pýchy. Člověk učinil s přírodou smlouvu státi se člověkem, a už to ho determinuje; musí tuto smlouvu plniti do písmene. A uměním, vírou, věděním a ctnostmi chce se od plnění smlouvy osvobozovati: býti ve všem indeterminován. Člověk začal jako člověk a patrně - není to ještě jisté, zda se nerozhodne býti více něčím jiným - patrně skončí jako člověk. Nezačal opicí a neskončí bohem, ale dle zákona,, vývinu a pokroku“ – zákona života a růstu skončí úpadkem člověčenství: všeobecnou dekadencí nebo šílenstvím.“

Emil Filla (1882–1953) český malíř a sochař

Zdroj: O svobodě - 1947

„Klid v hlavě je když nemyslíš a pouze vnímáš prostor okolí kolem sebe, myšlenky si někde plují v dáli. A ty jen cítíš tu orosenou trávu jak chladí ti nohy. O kousek dál za plotem motýli sosají šťávu ze spadlích hrušek jsou tam i vosy včely to je zvuků posloucháš hmyz. A v dáli zlatavé pole uzrálé pšenice vlní se od věru. teplý vzduch léta sluneční paprsky prohřívaji tělo. Ve větvích stromů šumí listy jak je vítr profoukává. Taky ptáčci vesele švitoří. Najednou si tou energií života co je všude nevnímáš čas ani sebe ego pouze přírodu v sadu. Klid a jsi pohlcen okolím kolem sebe a všechny starosti házíš za hlavu. Si klid soulad jako ta příroda cítíš jí svíma smyslama Čichem, ušima, očima, hmatem když se dotkneš kůry stromů nebo zrajícího ovoce cítíš vůmi chuť šťavnatost ovoce. Smysli tě najednou ovládají víc než myšlenky tehdy jsi klid.“

Chaos 🌌

Tento citát čeká na kontrolu.

„Tys mým nebem, já tvým oceánem
Láska je lékem na rány, co pálí,
i bouří, co v srdci se znenadání vzdálí.
Je divokým příbojem i tichým klidem,
tím nejčistším citem, co dán byl lidem.
Nic nežádá zpátky, jen tichou svou zář,
každý den vykouzlí úsměv na mou tvář.
Jsi jako nebe, co s oceánem splývá,
v tobě se všechna má naděje skrývá.
Jako ten oceán bez nebe nemá svůj příliv,
tak i já bez tebe byl bych jen stínem, co zbyl by.
Jsi pro mě vodou, bez níž nelze pít,
jsi mým vzduchem, abych mohl dýchat a žít.
To nejúžasnější, co život mi dal,
jsi ty – můj přístav, můj nejdražší dar.
Rozjasníš dny a prozáříš noci,
máš moje srdce v té nejhezčí moci.
Děkuji za vše, co v tobě jen mám,
celé své srdce ti na dlani dám.
Slibuji ti, dokud budu tu stát,
dokud mé srdce bude pro tebe hrát,
dokud v mém těle bude tlouct a bít,
budu tě navždy a s láskou ctít.“

Robajz Novák

„Umění fotografie se podobá hraní na housle. Musíte denně cvičit, abyste dosáhli virtuozity, a pokud svůj nástroj odložíte a vracíte se k němu jen někdy, ztrácí se jiskra. Je to jako trénink vrcholového sportovce.“

Jindřich Štreit (1946) český fotograf a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Stavrev, Michael, Jindřich Štreit: Obyčejný život byl, je a bude, literarky.cz, 2010-07-12, 2011-06-10, http://www.literarky.cz/rozhovory/2650-jindich-treit-obyejny-ivot-byl-je-a-bude]

„Člověk, který ví, co se má jak dělat, bude mít vždy práci. Člověk, který ví, proč se to musí dělat, bude vždy jeho šéfem.“

Ralph Waldo Emerson (1803–1882) americký filozof, esejista a básník

Zdroj: [Kasparov, Garri, Jak život napodobuje šachy, Argo a Dokořán, Praha, 2008, 978-80-7203-996-8, 978-80-7363-210-6, 1, 32]

„Cílem křesťanské askeze není pouze konat dobré skutky, nýbrž vytvořit krásnou osobu.“

Pavel Florenskij (1882–1937) ruský pravoslavný teolog, kněz, filozof, matematik, fyzik, elektrotechnik a vynálezce

Zdroj: [Balík, Jan, Máš na víc: život je umění, kterému se učíme od mládí, Paulínky, Praha, 2006, 1, 103, Katecheze a formace, 80-86949-14-1, 5]

„V souvislosti s potřebou omezovat státní výdaje se cudně mlčí o problému, který nás jednou v budoucnosti zavalí. (…) Přímo hrůzná čísla nabízejí každý rok statistiky nedonošených dětí a naši lékaři se ještě chlubí, že v zachraňování postižených nedochůdčat jsou nejlepší na světě. Zároveň tvrdí, že na ně nemají nemocnice dost peněz. (…) Inkubátory totiž plní také děti, které se stěží vejdou do dlaně, a to nejen proto, že máme stále lepší technické vymoženosti, ale i proto, že stále více žen otěhotní díky umělému oplodnění. (…) Lékaři sice dobře vědí v jakém období předčasného porodu a při jaké váze se nevyléčitelných dětí rodí nejvíc, ale to je nezajímá. A tak za ně samovolně „rozhoduje“ stále dokonalejší a dražší technologie. Rok co rok platí pojišťovny nemocnicím na záchranu dětí zhruba o sto miliónů víc, takže se jejich počet neustále zvyšuje. Vedlejší obětí téhle “záchrany” jsou k celoživotnímu živoření odsouzené matky ležících dětí, jež v 70 procent opustí jejich partneři, a proto musí zoufale bojovat o přežití s pojišťovnou a s úřady sociální pomoci. (…) Stará chudá společnost bývala pragmatická. Když viděla porodní bába, že je to hodně zlé, otevřela okno a rodičky se neptala. Nevím jak si poradila s křesťanským svědomím a principem nedotknutelnosti života, možná věřila, že na onom světě bude o dítě postaráno lépe. Dnešní Hippokratova víra současných lékařů je však absolutní. A ptát se matky okamžitě po porodu, znamená znát výsledek předem. (…) Že doktoři nechtějí rozhodovat o životě a smrti (a nařčení z infanticidy či eutanázie se brání) naprosto chápu, znamená to snad, že mají aktivně podporovat produkci beznadějných případů? (…) Morálka hlásá: nezabiješ! Nikoli: udržuj na živu za každou cenu. Jedno je přinejmenším z ekonomického pohledu jisté. Právo na umělé oplodnění by existovat vůbec nemělo (máme adopci) a na stále dražší moderní technologie také ne. (…) Jinak nás čeká zoufalý bezbariérový svět, kde bude stále menší počet zdravých lidí rukojmím postižených.“

Alexander Tomský (1947) český nakladatel, politolog, publicista, překladatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Tomský, Alexander, Postižená společnost, Lidovky.cz, rubrika Čtvrtek Alexandra Tomského, 2010-11-18, 2019-04-03, https://www.lidovky.cz/noviny/postizena-spolecnost.A101118_000069_ln_noviny_sko]
Zdroj: [Tomský, Alexander, Postižená společnost, Aktuálně.cz, Blogy, 2019-11-19, 2019-04-03, http://blog.aktualne.cz/blogy/alexander-tomsky.php?itemid=11322]

„KONEC SPIRITUALITY
Mou jógovou podložkou se stala země pod nohama.
Mým oltářem se stal kavárenský pult, vtip vyměněný s baristou, přátelský úsměv postupně vítězící nad zamrzlým obličejem, a celý svět, který má zájem.
Mým chrámem je obchodní dům, čekárna u zubaře, klidná ranní louka s jemným žlutým slunečním světlem a čerstvým vzduchem.
Mým guru je kručení v briše, melancholie večera, naděje i zoufalství nepřikrášleného bytí.
Není třeba nic přidávat.
Mým osvícením je obyčejný okamžik, světský prožitek prosáklý sladkým nektarem mé pozornosti.
Mým východiskem je dech a dech je i mým cílem.
Součástí mého rodokmenu je hladová kočka, jež mě zdraví při návratu z večerní procházky, jde kousek se mnou a přitom se otírá svým kožíškem o mou holeň. Má srst jemnou jako kašmírová přikrývka mé babičky, do které nás za chladných večerů balila. Srst se stává kůží, kočka se nonšalantními pohyby vydává prozkoumat vyhozený obal od bagety a já jdu dál.
Má spiritualita je hluboko v zemi, v její bahně, horku, v jejích útrobách, ve zvláštním i nepohodlném, ve stesku po mámě i v odvaze vstoupit do neprozkoumaných krajin mé psyché. Je v touze po domově a ve šťastně vyčerpaném návratu.
Moje blaženost nespočívá v ničem, co by mohla uchopit moje mysl, i kdyby hledala milion roků.
Má radost je prostá, jako radost těch, kteří žili život naplno a jsou připraveni zemřít.
Ulehnu na louce, batoh jako polštář, zajedu prsty do hedvábné, lepkavé trávy, a celý můj život splyne v jeden jediný okamžik, vzpomínku i momentální vjem, a i to se vzápětí rozplyne, i se mnou. Je jen louka, jemné žluté světlo, čistý osvěžující vzduch, naděje i příslib, plnost i milosrdenství.
Nehledejte mě. Nenajdete mě, a pokud ano - nepoznáte mě. Jsem neviditelný, neboť jsem se stal vším, co je viděno, vším, co je poznáno i stále nepoznáno.
Nepraktikuji spiritualitu. Rozpadl jsem se, rozložil, vykostil a znovuzrodil, znovu se stal člověkem, beztvarou formou. Povstal jsem znovu, neoddělitelný od všedního, vzkříšený smíchem ptáků sedících za úsvitu na elektrickém vedení.“

Jeff Foster (1980)

Překlad: Kateřina Grofová
Zdroj: https://www.facebook.com/LifeWithoutACentre/posts/the-end-of-spiritualitymy-yoga-mat-has-disappeared-into-the-ground-under-my-feet/2917818988315690/

Vyhledávání

Témata

Citáty