Citáty z knihy
Utopie

Name: Utopie
Author: Thomas More

Thomas MoreOriginální název Utopia, De optimo rei publicæ statu, deque nova insula Utopia (čínsky (zjednodušeně))

Utopie je latinsky psané dílo anglického humanisty 16. století, Thomase Mora. Kniha vypráví o životě na fiktivním ostrově Utopia . Vypravěčem je námořník Rafael Hythlodaios , který na Utopii strávil mnoho času a poznal tamější státní zřízení, chod země a zvyky zdejších obyvatel. Kniha sestává ze dvou částí, první je kritikou současné evropské společnosti, druhá pojednává o Utopii.

„Luxus se rozmáhá zarovno s chudobou a utrpením.
Luxury likewise breaks in apace upon you to set forward your poverty and misery.“

— Thomas More, kniha Utopie

Zdroj: Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 91
Zdroj: MORE, Thomas (ed. Henry Morley): Utopia. 1901 Cassell & Company Edition, 1901. Online: Project Guttenberg, https://www.gutenberg.org/files/2130/2130-h/2130-h.htm

„A tak když v duchu přehlížím a převracím všechny ty státy, které dnes všude po světě vzkvétají, nepřipadá mito - bůh mi buď milostiv - jako nic jiného než jako spiknutí boháčů; jednajících o vlastních vyhodáchpod záminkou a jménem státu. Vynalézají a vymýšlejí si všechny způsoby a úskoky, aby jimi to, cosami nepoctivě nahrabali, především udrželi beze strachu před ztrátou, za druhé (v případěztráty), aby to mohli přičiněním a prací všech chudáků co nejladněji získat zpět a mohli tohozneužívat. Jakmile se jednou boháči -jménem státu, to jest i jménem chudých - rozhodnou, že setakovéto uskoky mají zachovávat, ihned se z toho stávají zákony. A tak nejhorší lidé se svounenasytnou žádostivostí rozdělili jenom mezi sebe vše to, co by bylo dobře postačilo pro všechny.“

— Thomas More, kniha Utopie

Originál: (en) Therefore I must say that, as I hope for mercy, I can have no other notion of all the other governments that I see or know, than that they are a conspiracy of the rich, who, on pretence of managing the public, only pursue their private ends, and devise all the ways and arts they can find out; first, that they may, without danger, preserve all that they have so ill-acquired, and then, that they may engage the poor to toil and labour for them at as low rates as possible, and oppress them as much as they please; and if they can but prevail to get these contrivances established by the show of public authority, which is considered as the representative of the whole people, then they are accounted laws, yet these wicked men, after they have, by a most insatiable covetousness, divided that among themselves with which all the rest might have been well supplied.
Zdroj: MORE, Thomas (ed. Henry Morley): Utopia, s. 44. 1901 Cassell & Company Edition, 1901.

Online: Project Guttenberg, https://www.gutenberg.org/files/2130/2130-h/2130-h.htm

„Luxus se rozmáhá zarovno s chudobou a utrpením.“

— Thomas More, kniha Utopie

Originál: (en) Luxury likewise breaks in apace upon you to set forward your poverty and misery.
Zdroj: Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 91

https://www.gutenberg.org/files/2130/2130-h/2130-h.htm

„Nikdo by se neměl vydat za štěstím tak dychtivě, aby omezoval ostatních.“

— Thomas More, kniha Utopie

Zdroj: Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 88

„Lidská duše je nesmrtelná adobrotivý Bůh ji stvořil tak, aby byla šťastná.“

— Thomas More, kniha Utopie

Zdroj: Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 87

„Konáním dobrých skutků si člověk pojistí štěstí, které přijde po smrti.“

— Thomas More, kniha Utopie

Zdroj: Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 87

„V Utopii má každý člověk právo na všechno, všichni vědí, že pokud veřejné sklady jsou plné, nikomu nebude chybět nic. Protože mezi nimi neexistuje nerovné rozdělování, tak nikdo není chudý, nikomu nic nechybí, a přestože nikdo nemá nic, jsou všichni bohatí. Vždyť co může člověka udělat bohatším, než vést klidný a radostný život bez úzkosti.“

— Thomas More, kniha Utopie

Originál: (en) ...but in Utopia, where every man has a right to everything, they all know that if care is taken to keep the public stores full no private man can want anything; for among them there is no unequal distribution, so that no man is poor, none in necessity, and though no man has anything, yet they are all rich; for what can make a man so rich as to lead a serene and cheerful life, free from anxieties...
Zdroj: Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 81

„Dokud je tu vlastnictví a dokud peníze budou mírou všeho, nemyslím si, že národ možná vést ať spravedlivě, nebo šťastně: ne spravedlivě, protože nejlepší věci dostávají nejhorší lidé; ani šťastně, protože vše se přerozděluje jen hrstce (a dokonce ani ta neni v každém ohledu šťastná), zatímco zbytek žije v absolutní bídě. ... cesta k veřejnému blahu je totiž prohlášení majetkové rovnosti. ... ať už jde o jakýkoliv velký národ, bohatství se vždy dělí jen mezi pár vyvolených, zatímco ostatním zůstává bída. Takže zde budou dvě vrstvy lidí, ti, kteří si zaslouží, aby se jejich osud změnil -to jsou ti zbyteční, zlomyslní a zlí ... a pak jsou tu ti, kteří slouží více veřejnosti než sobě, upřímní a dobří lidi.“

— Thomas More, kniha Utopie

Zdroj: Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 76

„Rozum podněcuje lidi ze všeho především k lásce a úctě vůči božské velebnosti, jíž vděčíme i za to, že jsme, i že můžeme být účastni štěstí.“

— Thomas More, kniha Utopie

Zdroj: MORE, Thomas: Utopie; PDF http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Utopie-Thomas_More.pdf, str. 30

„Ale ze všech první a základní spor je o to, v čem, zda v jediném, či ve více věcech spočívá lidské štěstí. V tomto problému jsou, jak se zdá, více než je spravedlivo, nakloněni na stranu, která je stoupenkyní rozkoše, kterou vymezují buď celé lidské štěstí, nebo aspoň hlavní jeho část. Ba - a to budí ještě větší podiv - i od náboženství, které je vážné, přísné, takřka chmurné a stroze chladné, požadují, aby přispívalo k podpoře tohoto tak choulostivého názoru. Nikdy totiž nerokují o štěstí, aby s racionální filozofií nespojovali některé principy vzaté z náboženství, a soudí, že bez nich je rozum sám o soběkusý a nedostačující k vypátrání pravého štěstí. Ty principy jsou takovéto: duše lidská je nesmrtelná a dobrodiním božím zrozená ke štěstí; našim ctnostem a dobrým činům jsou po skončení vezdejšího života určeny odměny, mrzkostem tresty. Třebaže jsou tato tvrzení vzata z oboru náboženství, přece myslí Utopijští, že lze rozumovou cestou dospět k nutnosti uvěřit v ně a přiznat jejich platnost.“

— Thomas More, kniha Utopie

Zdroj: MORE, Thomas: Utopie; PDF http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Utopie-Thomas_More.pdf, str. 30

„Ovšem nemyslí Utopijští, že v každé rozkoši spočívá štěstí, nýbrž jen v rozkoši dobré a počestné. K ní je totiž podle jejich přesvědčení jakožto k nejvyššímu dobru puzena naše přirozenost samou ctností, v které stoupenci opačného názoru shledávají výhradně podstatu štěstí. Utopijští totiž vymezují ctnost takto: žít podle přírody - k tomu nás totiž určil bůh -, ale jít za takovým vedením přírody, které vesměs ve vyhledávání a odmítání věcí poslouchá rozumu. Dále rozum podněcuje lidi ze všeho především k lásce a úctě vůči božské velebnosti, jíž vděčíme i za to, že jsme, i že můžeme být účastni štěstí; za druhé nás napomíná a povzbuzuje rozum, abychom vedli život, pokud lze, co nejméně strastný a co nejradostnější a abychom ve jménu společenství stejné přirozenosti dopomáhali všem ostatním k dosažení téhož cíle. Nikdy totiž nebyl nikdo tak chmurným a strohým nohsledem ctnosti a nenávistným odpůrcem rozkoše, aby ukládaje ti námahy, bdění a strádání, zároveň ti nepřikazoval ze všech sil zmirňovat bídu a škody druhých a aby ve jménu lidskosti nepokládal za hodné chvály, je-li člověk člověku záchranou a útěchou.“

— Thomas More, kniha Utopie

Zdroj: MORE, Thomas: Utopie; PDF http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Utopie-Thomas_More.pdf, str. 30