Citáty z knihy
Utopie

Name: Utopie
Author: Thomas More

Thomas MoreOriginální název Utopia, De optimo rei publicæ statu, deque nova insula Utopia (čínsky (zjednodušeně))

Utopie je latinsky psané dílo anglického humanisty 16. století, Thomase Mora. Kniha vypráví o životě na fiktivním ostrově Utopia . Vypravěčem je námořník Rafael Hythlodaios , který na Utopii strávil mnoho času a poznal tamější státní zřízení, chod země a zvyky zdejších obyvatel. Kniha sestává ze dvou částí, první je kritikou současné evropské společnosti, druhá pojednává o Utopii.

„A tak když v duchu přehlížím a převracím všechny ty státy, které dnes všude po světě vzkvétají, nepřipadá mito - bůh mi buď milostiv - jako nic jiného než jako spiknutí boháčů; jednajících o vlastních vyhodáchpod záminkou a jménem státu. Vynalézají a vymýšlejí si všechny způsoby a úskoky, aby jimi to, cosami nepoctivě nahrabali, především udrželi beze strachu před ztrátou, za druhé (v případěztráty), aby to mohli přičiněním a prací všech chudáků co nejladněji získat zpět a mohli tohozneužívat. Jakmile se jednou boháči -jménem státu, to jest i jménem chudých - rozhodnou, že setakovéto uskoky mají zachovávat, ihned se z toho stávají zákony. A tak nejhorší lidé se svounenasytnou žádostivostí rozdělili jenom mezi sebe vše to, co by bylo dobře postačilo pro všechny.“

— Thomas More, kniha Utopie

Zdroj: MORE, Thomas (ed. Henry Morley): Utopia, s. 44. 1901 Cassell & Company Edition, 1901.

Online: Project Guttenberg, https://www.gutenberg.org/files/2130/2130-h/2130-h.htm

„Luxus se rozmáhá zarovno s chudobou a utrpením.“

— Thomas More, kniha Utopie

Originál: (en) Luxury likewise breaks in apace upon you to set forward your poverty and misery.
Zdroj: Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 91

https://www.gutenberg.org/files/2130/2130-h/2130-h.htm

„Ovšem nemyslí Utopijští, že v každé rozkoši spočívá štěstí, nýbrž jen v rozkoši dobré a počestné. K ní je totiž podle jejich přesvědčení jakožto k nejvyššímu dobru puzena naše přirozenost samou ctností, v které stoupenci opačného názoru shledávají výhradně podstatu štěstí. Utopijští totiž vymezují ctnost takto: žít podle přírody - k tomu nás totiž určil bůh -, ale jít za takovým vedením přírody, které vesměs ve vyhledávání a odmítání věcí poslouchá rozumu. Dále rozum podněcuje lidi ze všeho především k lásce a úctě vůči božské velebnosti, jíž vděčíme i za to, že jsme, i že můžeme být účastni štěstí; za druhé nás napomíná a povzbuzuje rozum, abychom vedli život, pokud lze, co nejméně strastný a co nejradostnější a abychom ve jménu společenství stejné přirozenosti dopomáhali všem ostatním k dosažení téhož cíle. Nikdy totiž nebyl nikdo tak chmurným a strohým nohsledem ctnosti a nenávistným odpůrcem rozkoše, aby ukládaje ti námahy, bdění a strádání, zároveň ti nepřikazoval ze všech sil zmirňovat bídu a škody druhých a aby ve jménu lidskosti nepokládal za hodné chvály, je-li člověk člověku záchranou a útěchou.“

— Thomas More, kniha Utopie

Zdroj: MORE, Thomas: Utopie; PDF http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Utopie-Thomas_More.pdf, str. 30

„V Utopii má každý člověk právo na všechno, všichni vědí, že pokud veřejné sklady jsou plné, nikomu nebude chybět nic. Protože mezi nimi neexistuje nerovné rozdělování, tak nikdo není chudý, nikomu nic nechybí, a přestože nikdo nemá nic, jsou všichni bohatí. Vždyť co může člověka udělat bohatším, než vést klidný a radostný život bez úzkosti.“

— Thomas More, kniha Utopie

Originál: (en) ...but in Utopia, where every man has a right to everything, they all know that if care is taken to keep the public stores full no private man can want anything; for among them there is no unequal distribution, so that no man is poor, none in necessity, and though no man has anything, yet they are all rich; for what can make a man so rich as to lead a serene and cheerful life, free from anxieties...
Zdroj: Thomas More: Utopia. In: PERNÝ, Lukáš. Utopisti, vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu. Martin : Matica slovenská, 2020, s. 81