Vyhledávání

„Rozesmáli jsme se a mně se líbilo, jak jí úsměv rozjasňuje zelené oči a jak se jí kolem nich dělají jemné vrásky. Byl jsem ještě kluk. Věděl jsem, že ji miluju, ale nevěděl jsem, co to znamená.“

„Řeku nikdy doopravdy nezabiješ. Nic, co se pohybuje a mění, doopravdy zabít nemůžeš.“

„Tohle není radost - radost je opak vězení. Otvírá srdce, nezamyká je. Radost je svoboda, jež osvobozuje od smutku, hořkosti, nenávisti.“

„Existuje ještě jeden další rozdíl mezi logikou zjevného a skrytého vyprávění. Ve zjevném vyprávění existuje logická kauzální souvislost mezi vnějšími událostmi. Jonáš chce plout přes moře, protože chce utéci před Bohem, usne, protože je unaven, je vržen přes palubu, protože je považován za příčinu bouře a je pozřen rybou, protože se v moři vyskytují dravé ryby. Jedna událost vyplývá z předcházející. (Poslední část příběhu je sice nerealistická, ale nikoliv nelogická.) Ve skrytém příběhu naproti tomu vládne jiný druh logiky. Různé události jsou asociací spojeny se stejným vnitřním zážitkem. To, co se jeví jako kauzální posloupnost vnějších událostí, vlastně zastupuje spojení zážitků propojených jako události vnitřní. Je to právě tak logické, jako je logický zjevný příběh, ale jede tu o jiný druh logiky.“

„Masochista má - i když nevědomé - přání nehody, nemoci, ponížení. U masochistické perverze - kdy je toto přání sexuálně zabarveno a pro osobu méně nebezpečné - je toto masochistické přání dokonce vědomé.“

„Musíme rozlišovat mezi obsahy myšlenkového procesu a logickými kategoriemi použitými myšlením. Zatímco se obsahy našeho bdělého myšlení nepodřizují omezením prostoru a času, mají kategorie logického myšlení prostorově-časovou povahu. Tak například mohu myslet na svého otce a zjistit, že jeho postoj v určité situaci je totožný s mým. Toto zjištění je logicky správné. Jesliže však tvrdím: "Já jsem svým otcem," pak je toto tvrzení "nelogické", protože neodpovídá pojmům fyzikálního světa. Z hlediska prožívání je však ta věta logická, neboť jí vyjadřuji své prožitky totožnosti se svým otcem. Logické myšlenky v bdělém stavu jsou podřízeny logickým kategorím, založeným na speciální formě existence, ve které přistupujeme k realitě v jednání. Ve spící existenci, která se vyznačuje nepřítomností dokonce i potenciálního jednání, se používají kategorie, které se vztahují k prožívání sebe sama. To platí i pro cítění. Jestliže se můj ci v bdělm stavu týká člověka, kterého jsem dvacet let neviděl, jsem si stále vědom faktu, že dotyčný není přítomen. Když o něm však sním, pak ho cítím tak, jako kdyby přítomen byl. Jestliže však říkám "jako kdyby přítomen byl", vyjadřuji tím svůj pocit v pojmech, které odpovídají "bdělému životu". Pro spící existenci neexistuje žádné "jako by"; příslušná osoba je přítomna.“

„Co kdybyste usnuli
A co kdyby
Se vám ve spánku
Něco zdálo
A co kdybyste
Snili o nebi
A tam utrhli zvláštní a krásnou květinu
A co kdybyste
Až se probudíte
Drželi tu květinu v ruce
Ach, co pak?“

„Proč je tato mírová smlouva tak důležitá? Jde o vůbec první mírovou smlouvu, kterou Izrael podepsal, první mírovou smlouvu po pěti válkách, během nichž jsme ztratili 12 tisíc našich lidí. Naším cílem, naší touhou a naším snem je rozbít tuto spirálu nenávisti. Musíme tuto smlouvu podepsat, protože je lidským činem nejvyššího stupně.</ref“

„Na pasece zavoní večerní vůně, motýli uprchnou a něžný svit obestře listí a květiny. Pak zmizí i červánky nad horami, příroda utichne a nastane noc, která dýchne svěží chlad na trávu a uzavře koruny květů. Nastane bílá a tichá červencová noc, noc snů a lásky, noc průzračná jako studánka ve skalách.“

„Ale nejraději snili o tom, že se znávali v elementárních plynných podobách, které se navzájem pronikají, zaplétají se do sebe a opět se rozplétají jako závity snu nebo dýmu: jistě se znávali jako bílá oblaka splývající spolu vysoko pod nebeskou klenbou, jako hravé vlnky, jako déšť padající na zem, jako rosa v trávě nebo jako semena z pampelišek, volně plujících vzduchem.“

„Já jsem královna říše snů a ty jsi veselý blázen v mojí duši. Vesmire jenom ty víš jakou fantazí svět lidí ovládá svět. A jak by byl prázdný a smutný bez života bez radosti bez emocí by to přeci nebylo ono. Bez snů si nemůžeš vysnit krásnou budoucnost. Představivost fantazie pozitivní vesela laskava hodná milá kreativita z hodným klidným nadšeným
vděčným vroucim srdečným způsobem přeci nemůže být ta realita zlá. A pokud nevěříš tak už nikdy neuvěříš.Život může být dřina ale tak je to spravně. Můžeš se být jako lev ale i lev sám má svojí strategií ví že je silnej ví že může kousnout uvědomuje si že je sám mocný a nepochybuje o sobě protože v přírodě pochybností neexistujou. Pro zvíře je jenom teť a tady a budoucnost zna z treninku života. Užívá z moudrostí si života a i za svojí krátkou dobu na světě stihne být víc samo sebou víc než někteří lidě kteří příklady z přírody necítí a neznají.Život bez představivosti snů barev a radostí lásky naděje viry v sebe a něco ze sebe představ a spoustu dalšího. Nicota prázdnota svět bez představ barev predstavivosti a reálných radostí tak to je mi sakra svět plný blbosti.“

„Když mě líbá a kouše do mých rtů, jakoby říkala ‚‚chci tě‘‘.
Je jako anděl s duší démona, její doteky mě pálí a zároveň hojí mé jizvy.
V jejím objetí cítím hřejivý pocit který říká ‚‚děkuji‘‘.
Jejím krásným úsměvem, mi zlepšuje náladu ve špatných dnech.
A ten krásný smích? Jako bych byl ve snu ze kterého se nechci probudit…“

„Musí se zabít, musí se žít, ruce jsou zbraně, srdce štít.“

„Jsem bláznivý workoholik, prostě přišel čas, kdy si to musím přiznat. Doba meditací a božského klidu je dávno pryč a tak zcela prostě a přízemně připouštím, že své sny a přání vkládám do drobné kapitalistické manufaktury vlastního těla a mozku, podřídím jim vše, ostatně tak jsem to dělala vždy, a pak na sebe výsledky nenechají dlouho čekat.“

„Sen – cosi stejně intimního jako láska nebo přátelství. Takže i o něm by se mělo spíše mlčet anebo používat znakovou řeč hluchoněmých. Převyprávět nelze, stejně jako nelze převyprávět lásku. Slova jsou buď slabá, anebo příliš silná. Snový příběh je záhadný, plný úskoků a kliček. Nikdy není doslovný – a jeho smysl je věčná záhada, navzdory doktoru Freudovi.“

„Potřeboval bych se dožít 15. července 2015, kdy sonda New Horizons One proletí ve vzdálenosti 15 tisíc kilometrů od Pluta a pořídí jeho snímky i snímky čtyř jeho měsíců. A taky bych se chtěl dožít pilotovaného letu na některý z asteroidů. Avšak můj největší sen je naprosto nerealizovatelný: Prožít celé to půlstoletí kosmonautiky ještě jednou, ale mít k tomu internet.“

„Napil se a pohlédl na mne obrovskýma modrýma očima, které seděly v jeho obličeji jako kus nebe. „Nikdy toho nechtěj moc vědět! Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným – ale nešťastným. Pojď, napij se se mnou na naivnost, hloupost a na to, co k tomu patří – na lásku, na víru v budoucnost, na sny o štěstí – na nádhernou hloupost, na ztracený ráj –““

„Kraďte ze všeho, co srší inspirací nebo probouzí vaši představivost. Hltejte staré filmy, nové filmy, hudbu, knížky, obrazy, fotky, básně, sny, náhodné rozhovory, architekturu, mosty, cedule, stromy, mraky, řeky a jezera, světlo a stíny. Vyberte si ke svým loupežím pouze to, co vám promlouvá přímo do duše. Držte se mé rady a vaše díla i vaše krádeže budou autentické.“

„Příroda miluje odvahu. Vy se odhodláte a příroda na tento závazek zareaguje odstraněním nemožných překážek. Sněte nesplnitelný sen a svět vás nesemele, ale pozvedne. V tom je ten trik. Tohle pochopili všichni ti učitelé a filozofové, na kterých skutečně záleželo, kteří se skutečně dotkli alchymistického zlata. To je šamanský tanec ve vodopádu. Tak se dělá magie. Tím, že se vrhnete do propasti a zjistíte, že je to peřina.“