Vyhledávání

„Kritický, nezávislý a investigativní tisk je životní mízou každé demokracie. Tisk musí být bez státního zasahování. Musí mít ekonomickou sílu postavit se pochlebování vládních úředníků. Musí mít dostatečnou nezávislost, aby mohl být troufalý a zvídavý beze strachu či zaujatosti. Musí být pod ochranou ústavy, aby mohl ochraňovat naše práva jako občanů.“

„Šťastní lidé žijí podle své vnitřní integrity. Vnímají štěstí jako vnitřní smlouvu se sebou samými. Používají tuto vnitřní smlouvu jako vodítko, které jim zaručuje, že nikdy neztratí ze zřetele své pravé já. Být k sobě upřímný znamená vynést věci z podvědomí do vědomí. Čili odkrýt své nejhlubší strachy, nejistoty, myšlenky, pocity a přání.“

„Když už se pro něco rozhodneš, tak v žádném případě už nic neanalyzuj! – Měj víru. Důvěřuj svému rozhodnutí. Protože, Když něčemu věříš automaticky to zablokuje tvoje strachy a obavy, že by snad situace neměla vyjít nebo nedopadla dobře. Neříkej si, že něco nevyjde, protože to minule nevyšlo. Začni se dívat na věci z jiné strany– z té lepší.“

„Dopadají na nás různé situace z vnějšího světa a já své svěřence učím, jak by měli subjektivně zareagovat. Při zápasu nebo soutěži je sportovec většinou sám, kouč nemůže být stále s ním.“

„Miluj život a chtěj od něj co nejvíc.“

„Já říkám, že lehce se motivuje hladová lvice. Motivovat přežranou lvici moc nejde.“

„Musíme mít na paměti, že každý den vedle amerických vojáků umírá nebo zůstává trvale postižených několik desítek místních obyvatel. O tom se dostatečně výrazně v médiích nemluví. Podmínky každodenního života jsou velmi těžké: Chybí voda a světlo, panuje všeobecný strach a nejvyšší cenu za to všechno platí irácké rodiny.“

„Tomu, kdo podporuje cokoliv nového, v zásadě jednou dojdou důkazy a bude muset přesvědčit ostatní, že to, co ještě není, je lepší než to stávající. Proto mají konzervativci lehčí život než novátoři. Mohou se opřít o zaběhlé myšlenkové vzory a zažité zvyklosti a novoty mohou oslabit bezobsažnými pochybnostmi a mohou živit strach a nejistotu v postoji vůči novému.“

„Můžeš mít deprese a stejně mít radost. Můžeš přemýšlet nad sebevraždou a stejně mít radost. Všichni přestáváme myslet a všichni přestáváme mluvit a všichni se přestáváme dělit a všichni přestáváme tvořit, protože děláním toho všeho si rychle uvědomíme, jak hrozně nešťastní ve skutečnosti jsme. Ale to je v pořádku. Je to normální. Nenechte strach z neštěstí ochromit snahu najít to, v co věříte.“

„Víra, stejně jako strach nebo láska jsou síly, na které musíme pohlížet podobně, jako nahlížíme na teorii relativity a princip neurčitosti. Jedná se o síly které určují směry našich životů. Tyto síly které často přetvářejí čas a prostor a dokáží změnit náš pohled na to, kým jsme, zde existovaly dávno před naším narozením a existují dál po naší smrti.“

„Vyhoštěna do pouště byla, kolem ní jen duny plynou,
osiřelá se strachem bloudí krajinou tak cizí, jinou.
Jedinou blízkostí jí vítr - sotva slyšně pískající,
jako hlas, jenž šeptá ticho, stále někam unikající.

Rty se chvěly žízní dlouhou, světlo v dálce tiše hasnulo,
každý krok byl těžší, pomalý - jak by srdce uvadlo.
Písek studil, tělo sláblo, barvy zvolna bledly v prach,
duny náhle rozvlnily se, jako sen, co láme strach.

Vítr umlkl. Svět se ztišil.
Krajina se v šeru zlomí -
až jí došlo v prázdném tichu,
že ta poušť je jen v ní samé.

Nebyly to vzdálené písky,
nebe, které k zemi padá -
jen krev řídla v tichém těle
a poušť s ní se rozpadá.“

„Šéf své podřízené řídí, vůdce je vede. Šéf je závislý na autoritě, vůdce na dobré vůli. Šéf vzbuzuje strach, vůdce nadšení. Šéf říká "já", vůdce říká "my". Šéf se soustřeďuje na viníka při selhání, vůdce na samotné selhání. Šéf ví, jak se má co udělat, vůdce ukazuje, jak to má být. Šéf říká "Jděte!", vůdce říká "Pojďme!"“

„Od dětství nás učili zacházet s technikou. Definovat své pocity. Spoléhat se na tým. Racionálně řešit veškeré problémy. Nikdo nám neřekl, že nejlepší způsob, jak osušit slzy, je slíbat je, že nejjistější metoda, jak se zbavit strachu, je prožít ho, že jediná možnost, jak se dostat dál, je vydat se na cestu. Naučili jsme se klást otázky. Zapomněli jsme hledat odpovědi.“

„Už někoho z vás napadlo, že přibližně v době, kdy se z povědomí lidí vytratil pojem zvaný DUŠE, se objevil Freud a představil místo něj EGO? Tomu říkám načasování! Copak se ten nesvéprávný trouba neobtěžoval chvíli zapřemýšlet? Osobně se domnívám, že lidé toho tolik nažvaní o svém egu jen a jen ze strachu, že nemají žádnou duši!“

„Kladením si malých, citlivých otázek udržujeme odpověď útěk nebo útok v poloze vypnuto. Otázky kaizen jako "Jaký nejmenší krok musím udělat, abych byl výkonnější? nebo "Co mohu dělat pět minut denně, abych snížil dluh na své kreditní kartě?" nám umožňují vyřadit strach. Umožňují mozku soustředit se na řešení problému a případně i na akci.“

„Děti chtějí být u matky a nechtějí být váženy, myty, baleny, dávány do inkubátorů, píchany do patiček, obřezávány. Přechod z bezpečí lůna do studeného prostředí, kde je vše tvrdé, bolestivé, cizí a traumatizující, je příliš rychlý. V »krabici«, jak děti nazývají inkubátor, se cítí jako ve vyhnanství působícím psychické problémy – pocity osamění, frustraci, strach, odpor, depresi.“

„Každý řetěz je silný jen tak, jak je silný jeho nejslabší článek.“

„Postupně jsem začínal křesťanskou školu nesnášet a pochybovat o všem, co se mi tam snažili vsugerovat. Začínalo být jasné, že utrpení, kterého se pokoušeli zbavit modlením, je utrpení, jímž mučí sami sebe a teď i nás. Šelma, jíž se tolik báli, byli ve skutečnosti oni sami: byl to člověk, nikoli mytologický démon, kdo měl nakonec zničit člověka. A ta šelma se zrodila z jejich strachu.“

„Je jednoduché hrát jako stroj, a když někdo jako stroj hraje, jde z toho strach. Ztrácíte v tom veškerý cit. Můžeme obdivovat, jak důkladně dotyčný zkouší a studuje a pravděpodobně se obětoval hrají basketbalu a chození za holkama, ale stejně se nezbavím pocitu, že ve většině případů je chyba v tom, že ten člověk vůbec neoslovuje. A v tom hudba právě je. On hraje čistě. Ale jeho hudba je bez výrazu.“