Martin Svoboda

„Jestliže se člověk hádá s blbcem víc, jak půl minuty, hádají se už dva blbci.“

„Je lepší být nenáviděn pro to, jaký jsi, než být milován pro to, co nejsi.“

„Nevěnuji pozornost ničemu, co jiní chválí nebo shazují. Jednoduše sleduji své vlastní pocity.“

„Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl.“

„Opravdu mohla Sněhurka už napořád šťastně žít, jestliže princ věděl, že nějakou dobu sdílela domácnost se sedmi velmi malými muži? Ani náhodou. Při každé rodinné hádce by jí to určitě připomněl.“

„Čím jsem starší, tím méně si všímám, co lidé říkají, myslí si a v co doufají. Všímám si toho, co dělají, jak žijí a o co usilují.“

„V životě je možné potkat se tisíckrát a nenajít… a potkat se jednou a najít se navždy.“

„Ač láska přináší naposled jen bolest, přece všechny slzy, které jsi vyplakal, byly splaceny již prvním polibkem.“

„Opravdová láska je umění najít ve světě někoho, s kým si rozumíš lépe než se sebou samým.“

„Láska má svoje iluze a každá iluze má svůj zítřek. Proto se už tolik milenců rozešlo, protože věřili, že jsou spojení navždy. Skutečnou zkouškou je bolest a štěstí. Když dvě bytosti přestáli tuto dvojitou zkoušku života, odhalili svoje chyby a svoje přednosti, mohou si být jisti, že až do skonání života, budou se držet za ruce.“

„Až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována…“

„Nepřišel jsem na tento svět, abych ho učinil tím nejlepším místem pro život, ale abych v něm žil v dobrém nebo špatném. Každému je souzeno dělat jenom něco, protože nikdo nemůže dělat všechno. Důležité je, aby nikdo nedělal nic zlého.“

„Nezáleží na tom, na co se díváš, ale na tom, co vidíš.“

„Tajemstvím života je sedmkrát padnout a osmkrát vstát.“

„Svůj úspěch hodnoťte podle toho, čeho všeho jste se pro něj vzdali.“

„Vždy mě dojme příklad malého hmyzu, například včel. Přírodní zákony nařizují, aby včely pracovaly společně, mají-li přežít. Výsledkem je jejich instinktivní smysl pro společnou odpovědnost. Nemají žádnou ústavu, policii, náboženství ani morální výcvik, ale díky své přirozenosti pracují věrně pospolu. Občas možná bojují, ale většinou žije celá kolonie ve vztahu spolupráce. Lidé na druhé straně mají ústavy, rozsáhlé právní systémy a policejní síly. Máme náboženství, pozoruhodnou inteligenci a srdce schopné milovat. Přesto však v praxi naše vynikající vlastnosti za tímto malým hmyzem zaostávají. V určitých směrech cítím, že jsem ubožejší než včely.“

„Když mi bylo 5 let, matka mi neustále říkala, že štěstí je klíčem k životu. Když jsem šel do školy, ptali se mě, co chci být, až vyrostu. Napsal jsem „šťastný“. Řekli mi, že jsem úkol nepochopil, a já jim řekl, že oni nepochopili život.“

„Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.“

„Vzdělávání mysli bez vzdělávání srdce není žádné vzdělávání.“