hana77

„Když jsme naplněni radostí, většinou se nad ní nepozastavíme a nepřipomeneme si: "jsem šťastný" nebo "toto je radost". Obdobné myšlenky k nám přicházejí až tehdy, když jsme již vrcholu štěstí dosáhli, nebo když se obáváme, že radost pomine.“

„Klidu dosáhnete jen tehdy, když se přestanete snažit od utrpení utéct a dojde vám, že taková snaha by byla zcela marná. … Utrpení se lze zbavit jen tak, že ho vstřebáme. … Když se vzdáme boje s bolestí, tak utrpení odejde, nebo se alespoň zmírní a stane se snesitelným.“

„Otázku "Co si s tím vším počít?" si kladou jen ti, kteří problém nepochopili. Pokud je řešitelný, stačí mu porozumět a v tu chvíli známe i řešení.“

„Vesmír si prostřednictvím nás uvědomuje sám sebe.“

„Předpokládejme, že byste každou noc byli schopni snít jakýkoliv sen, který si vyberete. A že byste například měli možnost během jedné noci prosnít 75 let v čase. Nebo jakoukoli jinou dobu byste chtěli. Ze začátku tohohle dobrodružného snění byste si samozřejmě splnili všechna svá přání. Dosáhli byste všech druhů potěšení, na která byste si pomysleli. A po několika nocích 75 letých snů dokonalé radosti a štěstí, byste si řekli: „Wow, to bylo super! Ale teď, teď se nechám překvapit. Chci zažít sen, který nemám pod kontrolou. Ve kterém se mi přihodí něco, o čem nevím, co to bude.” A až byste ho dosnili a probudili se, řekli byste: „Jej, to bylo teda na hraně!” A pak byste se stávali čím dál většími dobrodruhy, měli více odvahy a podstupovali další rizika, podle toho, co byste si vysnili. Až nakonec…, nakonec byste snili přesně o tom, kde jste TEĎ. Snili byste sen života, který právě teď prožíváte. Bylo by tomu tak v rámci toho celého nekonečného počtu možností. Hraní si na to, že nejste Bůh. Protože podle této myšlenky si celá podstata Božství hraje a předstírá, že jím není. Takže dle této myšlenky je každý ve své podstatě jen ultimátní skutečností. Ne bohem v politicko-vládnoucím smyslu, ale Bohem ve smyslu vnitřního bytí. Tím hlubokým základem, esencí, podstatou, jakkoliv to nazveme. A my všichni tím jsme, jen předstíráme, že nikoliv.“

„Skutečný původ lidského zoufalství a frustrace nevězí v nevyhnutelných faktech života, mezi které patří smrt, bolest, strach či hlad. Šílenství člověka spočívá v tom, že když tyto skutečnosti naplní jeho přítomnost, snaží se z ní iluzi, které říká "Já", za každou cenu vymanit.“

„Tak moc jsme si navykli chápat přítomnost pomocí minulosti, neznámé pomocí známého a živoucí pomocí mrtvého, až se náš život stal jakousi vysušenou mumií bez duše a radosti. Když se člověk dlouho schovává před životem, stane se z něj měkkýš uzavřený v tvrdé schránce "tradice".“

„Pokud jsme schopni prožívat štěstí jen tehdy, když před sebou vidíme světlou budoucnost, tak ve skutečnosti jen pronásledujeme bludičku, která nás vede stále hlouběji do močálu smrti.“

„Osamoceni se cítíme jen kvůli tomu, že jsme rozděleni sami v sobě, protože se snažíme odloučit od našich vlastních pocitů a vjemů.“

„S mozkem je to jako se srdcem, když si jeho existenci uvědomujeme, něco s ním není v pořádku.“

„Život je hra, jejíž pravidlo zní: To není žádná hra, tady jde o život“

„Nevzdělaní lidé čtou rádi sbírky citátů.“

„Nakonec zůstává přece jen každý sám, takže vlastně hlavní problém tkví v tom, kdo je ten, s kým má člověk zůstat, zůstane-li sám.“

„Utrhl jsem květinu a zvadla mi. Chytil jsem motýla a umřel mi v dlaních. Pochopil jsem, že krásných věcí se lze dotýkat jen srdcem.“

„Největším vítězstvím je nepotřebovat žádné vítězství…“

„Často jsem přemýšlel nad tím, jak je možné, že každý člověk miluje sebe sama více než všech ostatních, ale přesto dává menší hodnotu vlastnímu názoru na sebe jako názoru ostatních.“

„Často jsem litoval svých slov, ale nikdy svého mlčení.“

„Skutečný problém nikdy nepřichází zvenčí; skutečný problém pochází vždy z vnitřního podráždění.“

„Zlo není opakem dobra, je jen jeho překážkou.“