hana77

„Neprosím o zázrak, Pane, ale o sílu pro všední život.
Nauč mě umění malých kroků.

Učiň mě hledajícím a nalézajícím,
učiň mě sebejistým v pravý čas.

Obdař mě jemnocitem,
abych dokázal odlišit prvořadé od druhořadého.

Prosím o disciplínu, abych jen tak neproklouzl životem
a rozumně si rozdělil své dny, abych neprospal záblesky světla a vrcholy
a abych aspoň tu a tam našel čas na umělecký zážitek.

Dovol mi přesvědčit se o tom,
že snít o minulosti či budoucnost mi nepomůže.

Pomoz mi co nejlépe zvládnout to, co je nejbližší,

pomoz mi pokládat právě prožívanou hodinu za nejdůležitější.

Chraň mě před naivní vírou,
že v životě musí jít všechno hladce.

Daruj mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky,
neúspěchy a zklamání jsou přirozenou součástí života,
že díky jim rosteme a dozráváme.

Připomínej mi,
že srdce se často staví proti rozumu.

Pošli mi v pravou chvíli někoho,
kdo má odvahu říci mi pravdu s láskou.

Chléb každodenní dej mi pro tělo i duši,
projev Tvé lásky, přátelské echo, a aspoň tu a tam náznak,
že budu užitečný.

Vím, že mnoho problémů se řeší neděláním.
Dej, abych dokázal čekat.

Ať vždycky nechám Tebe i ostatní dohovořit.

To nejdůležitější si člověk neříká sám,
to nejdůležitější mu bývá řečeno.

Ty víš, jak velmi potřebujeme přátelství.
Dej, abych dorostl této nejkrásnější, nejtěžší, nejriskantnější a nejněžnější záležitosti života.

Vnukni mi pravou chvíli a pravé místo,
kde mohu zanechat balíček dobra,
slovy či beze slov.

Chraň mě před strachem,
že bych mohl promarnit svůj život.

Nedávej mi to, co si přeji,
ale to, co potřebuji.

Nauč mě umění malých kroků.“

„Jsme tu, abychom maturovali z jediného předmětu: z lásky.“

„Čím temnější noc, tím jasnější hvězdy.“

„BRÁNA NEVĚDĚNÍ

Když spočineme v Nevím,
vytvoří se v závoji iluzí naší mysli skulinka,
a může námi prostoupit celý Vesmír.

Nevědění není nevědomost.
Nevědění není hloupost.
Je to zvědavost. Je to úžas.
Je to stav, ve kterém se oddělené “Já” uvolní
v přítomnosti Velkého Soucitu.

Když Nevíme, může námi prostoupit unavené slunce,
explodující do červené a oranžové;
žlutý měsíc a bilion vzdálených hvězd,
tak vzdálených a přitom tak blízkých,
tak daleko a přitom Tady.

Vědění nás k tomu nemůže dovést.
“Já” to nedovede pochopit.
Tou bránou je NeVědění.

Otevřete se Měsíci.“

„Vše, co má z duševního hlediska hodnotu, vyžaduje utrpení… Vývoj vědomí je utrpením.“

„Všechno, co člověk popírá, ho pronásleduje. To, co přijímá, ho transformuje.“

„Člověk nedosáhne osvícení imaginací světla, ale tím, že si uvědomí temnotu.“

„Láska není vztah. Láska je stav.“

„Nehledejte odpovědi, které vám nyní nemohou být dány, protože byste je nemohli žít... jde o to, abyste žili všechno. Teď žijte otázkami. Možná pak někdy v daleké budoucnosti postupně, aniž byste si toho všimli, prožijete odpověď.“

„Častěji trpíme v představách než ve skutečnosti.“

„Začnete pomalu umírat,
když necestujete, když nečtete,
když neposloucháte zvuky života,
pokud si sami sebe nevážíte.
Začnete pomalu umírat, když zabijete svou sebeúctu,
když nenecháte druhé, aby vám pomohli.
Začnete pomalu umírat, pokud se stanete otrokem svých zvyků,
kráčejíce každý den po stejné cestě…pokud nezměníte svůj stereotyp,
pokud nenosíte jiné barvy nebo nemluvíte s těmi, které neznáte.
Začnete pomalu umírat, pokud se budete vyhýbat vášni a jejím turbulentním emocím,
těm, které způsobí, že se vaše oči budou lesknout a vaše srdce bít rychleji.
Začnete pomalu umírat pokud nezměníte svůj život, když nejste spokojeni se svou prací, svou láskou nebo vaším okolím.
Pokud neriskujete co je jisté pro nejistotu,
pokud nejdete za svým snem,
pokud si alespoň jednou za život nedovolíte utéct od rozumné rady.“

„Lidé znervózní, když se změníš.“

„Lidé jsou podivní, nechtějí ani žít ani zemřít.“

„Střední věk je chvíle, kdy stanete na vrcholku žebříku a zjistíte, že byl opřený o špatnou zeď.“

„Jak je to lákavé, dát nálepku mocným vlnám, které prochází vaším nervovým systémem a promývají vaše citlivé, jemné tělo.
"Ahhh, já vím, co to je": Je to 'smutek', je to 'zlomené srdce', je to 'zuřivost', je to 'strach'. Nebo, jste-li trochu více 'duchovní' - pak je to 'kundalini', nebo 'mocné světlo Posvátného', nebo 'temná noc duše'…
Jste ochotni na chvíli připustit, že vůbec netušíte, co 'to' je? Neboť 'to' je čisté, nezkrocené, nevyřešené, a naprosto bezprecedentní. 'To' se teď objevilo úplně poprvé. Je čistým vyjádřením tvořivosti a inteligence, které vyvěrají z neznámého a neviděného, plné čisté esence moudrosti.
Najděte odvahu si přiznat, že jste se s 'touto' vlnou ještě nikdy nesetkali. Není ničím jiným než ohromnou aktivitou divoké lásky, která na sebe bere novou podobu a prohledává vaše tělo, vaše buňky, a vaše srdce jako svou nádobu nebo plavidlo. Není nepřítelem nebo překážkou, která by přicházela zvenku. Je tajemným poslem celistvosti, který je vyslán z hlubin, aby vám připomenul, na co jste možná zapomněli.
Sestupte za říši rozumu a spočiňte v prostých pocitech plných života, v posvátných informacích, kterými září vaše tělo. A přesto, že se může zdát, že máte hledat něco mimo sebe, možná, že jediné, po čem jste kdy toužili, byla vaše vlastní přítomnost.
Přijměte s úctou vše, co se ve vás pohybuje.“

„Člověku se nemůže stát nic horšího, než, když je zcela pochopen.“

„Sebevědomí je to, co máte, než pochopíte, kde je problém.“

„Moudrý muž vytvoří více příležitostí, než kolik jich objeví.“

„Milujeme-li, jsme zranitelní. Milujte cokoliv, a vaše srdce se bude určitě trápit a nejspíš bude zlomeno. Chcete-li si být jisti tím, že si je zachováte nedotčené, nesmíte je dát nikomu, dokonce ani zvířeti. Pečlivě si své srdce obalte koníčky a drobnými požitky. Vyhněte se všem závazkům. Bezpečně je uzamkněte v klenotnici nebo v rakvi svého sobectví. Ale v této klenotnici - bezpečné, temné, nehybné, bez přístupu vzduchu - se změní. Nebude zlomeno; stane se nezlomitelným, neproniknutelným, nevykupitelným. Alternativou tragédie, nebo přinejmenším toho, že budete tragédii riskovat, je zatracení. Jediným místem mimo nebe, kde můžete být dokonale bezpečni před všemi nebezpečími a zmatky lásky, je peklo.“