hana77

Ověřený autor @hana77, členem od 18. února 2020

„Milovat znamená uzavřít smlouvu a nemít záruku jejího dodržení, rozdávat se celý v naději, že nebude zneužito naší důvěřivosti a dostaneme vráceno stejné množství dobrodiní.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

„Sobeckost a sebeláska zdaleka nejsou totéž, naopak jsou to protiklady. Sobecký člověk se nemiluje příliš, nýbrž příliš málo. Ve skutečnosti se nenávidí.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

„Člověk je jediným zvířetem, které se může nudit, pociťovat nespokojenost a cítit se vyhnaným z ráje.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

„Člověk je sám, současně však neexistuje mimo vztahy.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

„Mnoho lidí se mě ptá: "Jak můžu druhé milovat bezpodmínečně? Jak můžu milovat ty, kteří mě zraňují?" Ale ta otázka je už špatně položená. Bezpodmínečná láska není něco, co byste dělali. Je to o tom, kým jste a jak tím jste, stačí si to jen uvědomit.
Bezpodmínečná láska začíná tehdy, když se nejdříve naučíme bezpodmínečně milovat sami sebe. Jste-li jako většina lidí, pak jste na sebe pravděpodobně velmi tvrdí a vůči sobě hluboce kritičtí.
Jenže dokud se nenaučíme sami sebe milovat bezpodmínečně, nemůže se stát bezpodmínečnou láskou. Vše začíná u nás samých, neboť jsme všichni propojeni a jsme součástí jednoho vědomí. Proto když začnete milovat bezpodmínečně sami sebe, prostě se tou láskou stanete, vyzařujete tuto lásku na ostatní kolem vás, aniž byste se o to museli snažit.
Ostatní kolem vás ji cítí, dotýká se jich a na hluboké úrovni je proměňuje. Zároveň, když milujete sami sebe, nedovolíte ostatním, aby s vámi zacházeli jako s rohožkou přede dveřmi, nebo aby vás ovládali, stejně jako vy sami nemáte potřebu ovládat je.
Bytím ve vaší přítomnosti se druzí učí, jak se k vám chovat, pokud chtějí být skutečně s vámi. Také se tím učí, jak by oni sami chtěli, aby se k nim chovali druzí. My všichni přivádíme sami sebe do všech našich vztahů. Pokud se štítíte sami sebe, pak přesně takové přivádíte sami sebe kamkoliv jdete, včetně vašich vztahů.
Pamatujte: vždy to začíná u vás a není to o KONÁNÍ lásky. Je to o BYTÍ láskou.“

Anita Moorjani (1959)

„Člověk necítí lásku, člověk JE láskou.“

Osho (1931–1990) indický mystik

Zdroj: Přepis promluv THE GUEST

„Láska začíná tím, že člověk se cítí sám, a končí tím, že po tom člověk touží.“

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910) ruský spisovatel

Varianta: Láska začíná tím, že se člověk cítí sám, a končí tím, že po tom člověk touží.

„Láska není vztah.“

Osho (1931–1990) indický mystik

„Za každý velký objev vděčíme nějakému omylu.“

Murphyho zákon

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

Erich Fromm kniha Umění milovat

The Art of Loving
Varianta: neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.
Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.
Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.
Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.