Káťa

„Bez rodiny se člověk chvěje zimou v nekonečném vesmíru.“

„Bolest nad ztrátou druhého člověka je snesitelnější, když člověk ví, že sám už nebude dlouho žít.“

„Ty pláčeš? Ale proč?
Vždyť i v slze je síla.
Tak jdi a žij!“

„Člověk má v srdci místa, o nichž mnohdy nemá ani potuchy. Teprve až se zaplní bolestí, doví se o jejich existenci.“

„Nejbolestnější je vedle někoho sedět, jen tak se ho letmo dotýkat, plakat pro něj po nocích, ale vědět, že ho nikdy nemužeme mít…“

„Každý z nás dluží přírodě svoji smrt.“

„Láskyplný člověk raději sám prožívá bolest, než by ji jiným působil.“

„Láska je jedno z těch utrpení, jež není možno skrývat. Stačí jí jedno slovo, jeden nepatrný pohled, ba dokonce i mlčení k tomu, aby se projevila v plném rozsahu.“

„Nemluv, pokud tvá slova nejsou lepší než ticho.“

„Nauč se slzami v očích smát, nauč se pohladit se zavřenou dlaní, nauč se rozdat všechno a nemít nic, pak poznáš, že stojí za to žít.“

„Je mnohem lepší zapomenout, než neustále vzpomínat a trápit se.“

„Je to ale smutná epocha, když je snadnější rozbít atom, než zničit předsudky.“

„Smutek má svoji hloubku; štěstí je mělké.“

„V celé lidské historii platí zvláštní zákon, že lidé mají neustále snahu podceňovat své okolí, podceňovat své štěstí, podceňovat sebe.“

„Zklamání je jako zmrzlá ruka, může se vyléčit, ale pořád bolí.“

„Vědět málo je nebezpečné. Vědět mnoho, také.“

„Opravdový přítel je ten, který první přijde, když celý svět odejde.“

„Místo šavlí máme dnes tanky a lidi nedají pokoj a nedají pokoj a nedají pokoj.“

„Jak je smutné utěšovat se myšlenkou, že jiní jsou na tom hůř.“