Klára Cidrychová

„Najít krásu ve smutku, naději ve ztrátě a důstojnost v prohře – v tom je skutečné umění života.“

„Muž nemá právo být amatérem v rovině fyzického tréninku. Je jeho hanbou zestárnout bez toho, aniž by poznal tu krásu a sílu, které je jeho tělo schopné.“

„Dobrý člověk se bude bránit zlému systému celou svou duší…“

„Kdo růže netrhal, neví, jak voní. Kdo lásku nepoznal, nevi, jak bolí.“

„Plakat nad minulým neštěstím, to je nejjistější prostředek, jak si přivolat další.“

„Ten, kdo nemiluje, bývá milován a ten, kdo miluje, bývá po zásluze zklamán.“

„Největším štěstím života je přesvědčení, že jsme byli milováni - milováni pro sebe, jací jsme, nebo spíše i navzdory sobě…“

„Když láska stane se příkazem, Nenávist může se stát potěšením.“

„Nemoc je nakažlivá, kéž by byla i láska.“

„Mnohem lepší je žít bez štěstí než bez lásky.“

„Láska bez dětí je lepší než děti bez lásky.“

„Míval jsem kdysi přání, abych během života ochutnal všechna vína, co jich zde roste, tak jako jsem si přál poznat všechny země, co jich ve světě naděláno. Ani jedno, ani druhé přání se mi dosud ovšem nesplnilo, ale od té doby, co jsem poznal odbornou terminologii znaků vína, mívám pokušení vymýšlet dokonce nové druhy vín.“

„Zdá se, že novou svatou trojicí jsou nyní sex, smutek a stres.“

„Učit se znamená objevovat to, co už víš.
Konat znamená demonstrovat, že to to víš.
Učit druhé znamená připomínat jim, že to vědí stejně dobře jako ty.
Všichni jste zároveň žáci, praktikanti a učitelé.“

„Radši umřu pro něco, než abych žila pro nic.“

„Tchyně je žena, která dává svou krásnou a hodnou dceru hnusnému a odpornému mužskému, aby spolu zplodili nejkrásnější děti na světě.“

„Láska nikdy nepotřebuje, nýbrž dává. Vždy strádá, nikdy neprotestuje, nikdy se za sebe nemstí.“

„Člověk není poražen, je-li sražen k zemi. Poražený bude jen když na té zemi zůstane.“

„Láska je jako droga. Nejdřív se dostaví pocit euforie, kterému se zcela oddáš. Ale uplyne den, a chceš ještě víc. Zatím jsi tomu nepropadl úplně, ale ten pocit se ti líbil a myslíš si, že ho dkokážeš ovládat. Dvě minuty myslíš na milovanou osobu a další tři hodiny na něco jiného. Ale postupně si na toho druhého zvykáš, až jsi na něm úplně závislý. Pak tři hodiny myslíš na něj a dvě minuty na něco jiného. Když s tebou není, prožíváš stejné pocity jako lidé závislí na drogách, když je nemají. V takových chvílích bys pro lásku udělal cokoliv, stejně jako narkoman, který krade a ponižuje se, jen aby dostal svoji dávku.“