„Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby nevyhynul. Protože člověk by asi nikdy dobrovolně neopustil to bezpečí vlastní rodiny, kde je o něj postaráno milujícími rodiči a rodiče by asi těžko přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě najednou odchází. Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde, rodiče to jakž takž přežijí. Co je zajímavé, že hned venku na toho nesnesitelného jedince čeká jiný nesnesitelný jedinec, ovšem opačného pohlaví, který také před chvílí někde praštil dveřmi a ti dva nesnesitelní pocítí k sobě tak neuvěřitelnou náklonnost, že spojí své životy a stanou se z nich ti báječní milující rodiče, od kterých by žádné dítě neodešlo, nebýt puberty. Je to podle mě velmi rozumné, a co příroda dělá, dobře dělá.“— Marek EbenO zlomeném srdci, o hudbě, o životě, o rodině, 68
„Buďme vděční za knížky, dokud ještě jsou. Já vím, že čtečka je modernější, levnější a skladnější. Ale knížka je každá jiná, nikdy jí nedojdou baterky a voní.“— Marek EbenO vděčnosti 11
„Jak si udržet hezké manželství - Myslím, že to chce především velkou dávku tolerance. Skoro bych řekl, že láska je dar, který dostanete a tolerance způsob, jak si ji zachovat. Je to iluzorní představa, že se vám podaří toho druhého změnit. Nezměníte ho, stejně jak nezměníte sebe. Každý z nás je v podstatě nesnesitelný, ale s tím je třeba žít. Takže jediná šance je zvyknout si na to a být rád, že se našel takový blázen, co si zvyknul na Vás. Já měl štěstí - vím, že Markéta je pro mě ta pravá a nikdy bych ji neopustil. U nás v rodině to nikdo neudělal. Ebenové se nerozvádějí.“— Marek EbenO šanci, o manželství, o životě, o lásce, 32
„Kvůli zpravodajství poslouchám Radiožurnál, ale jen do chvíle, kdy zazní první tóny hudby. Pak je bohužel nutné okamžitě přepnout. Když se veřejnoprávní rádio řídí playlistem se zoufale omezeným výběrem hudby, je to smutné.“— Marek EbenO hudbě 4
