synder

„Věřím, že fantazie je silnější než vědění. Že mýty mají větší moc než historie. Že sny jsou mocnější než skutečnost. Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností. Že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt.“

„Bankéř je člověk, který vám zapůjčí deštník, když svítí slunko, a chce jej zpátky, když začne pršet.“

„Pomocí energie, bdělosti, sebekontroly a sebeovládání si moudrý člověk vytvoří ostrov, který ani povodeň nedokáže smést.“

„Budete-li se snažit porozumět celému vesmíru, nepochopíte vůbec nic. Jestliže se pokusíte porozumět sobě, pochopíte celý vesmír.“

„Vítězství plodí nenávist, protože ten, kdo je poražený, je nešťastný.“

„Bolest je nevyhnutelná. Utrpení je volitelné.“

„Udržovat v sobě zlost je jako chytit rozpálený uhlík s tím, že ho chcete po někom hodit, spálíte se jenom Vy.“

„Tři věci dlouho neutajíš: Slunce, měsíc a pravdu.“

„Umění je jako slunce, které se taky nikomu nevtírá. Když zatáhne záclony a zavřete okenice, tak vám slunce do bytu neleze, jenomže je to vaše chyba, pane, že chcete žít potmě.“

„Přichází čas, kdy mlčení je zradou.“

„Děkuji za tragédii. Potřebuju ji pro své umění.“

„Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby nevyhynul. Protože člověk by asi nikdy dobrovolně neopustil to bezpečí vlastní rodiny, kde je o něj postaráno milujícími rodiči a rodiče by asi těžko přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě najednou odchází. Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde, rodiče to jakž takž přežijí. Co je zajímavé, že hned venku na toho nesnesitelného jedince čeká jiný nesnesitelný jedinec, ovšem opačného pohlaví, který také před chvílí někde praštil dveřmi a ti dva nesnesitelní pocítí k sobě tak neuvěřitelnou náklonnost, že spojí své životy a stanou se z nich ti báječní milující rodiče, od kterých by žádné dítě neodešlo, nebýt puberty. Je to podle mě velmi rozumné, a co příroda dělá, dobře dělá.“

„Smoljak mě naučil na spisovatelství to nejpodstatnější: umění škrtat. Dnes škrtám s radostí. A píšu s vědomím, že dobré to bude, teprve až to radikálně seškrtám.“

„Můžeš podlézt, ale pak se musíš zase narovnat.“

„Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá.“

„Je třeba celých věků lásky, abychom zvířatům splatili jejich služby.“

„Zvířata jsou mí přátelé a já svoje přátele nejím.“

„Člověk, to je pýcha, krutost, zrada, podlost, násilí. Sešlé lidské tělo, to je smutek, stud, strach, výčitka a naděje.“

„Na životě miluju zejména tu rozmanitost - každý den mne nasere někdo jiný.“