mila3

„Naši předkové uctívali Slunce, což není tak hloupé. Má smysl uctívat Slunce a hvězdy, protože jsme jejich děti.“

„Nemá smysl vynalézat lék proti hlouposti. Hlupáci si nenechají ničit kariéru.“

„Základní příčinou potíží je to, že v moderním světě jsou hloupí sebejistí, zatímco inteligentní jsou plní pochybností.“

„Když mi bylo 5 let, matka mi neustále říkala, že štěstí je klíčem k životu. Když jsem šel do školy, ptali se mě, co chci být, až vyrostu. Napsal jsem „šťastný“. Řekli mi, že jsem úkol nepochopil, a já jim řekl, že oni nepochopili život.“

„Kdo se mílí, pokládá upřímně lež za pravdu.“

„Láskyplný člověk raději sám prožívá bolest, než by ji jiným působil.“

„Jednou z největších civilizačních pohrom je učený hlupák.“

„Nejcennějším darem, který můžeme nabídnout komukoli, je naše pozornost. Když pozorností zahrneme ty, které milujeme, rozkvetou jako květiny.“

„Smějí se mi protože jsem jiný, já se směju jim protože jsou všichni stejný.“

„Co svět světem stojí, plazí se ke kráse.
Je nad lidské síly přijímat její čaromoc jako nestoudnou lež.
Ono se těžko věří, že přitažlivý mladý muž je hovado a líbezná kráska bestie. Proti hrubostem holých faktů se v nás něco vzpírá. Cítíme se jimi uráženi a zavíráme oči.
…
Co svět světem stojí, plazí se člověk před krásou a není hlouposti, které by pro ni nebyl schopen.“

„Existuje sotva něco krásnějšího, než naslouchat mlčení hlupáka.“

„Davový člověk se cítí dokonalým. Má-li se cítit dokonalým člověk vybraný, musí být ješitný; víra v osobní dokonalost s ním není podstatně sloučena, není v něm původní, ale pochází z jeho ješitnosti a i pro něho samotného má umělý, obrazný a problematický ráz. Proto ješita potřebujete ostatní lidi: hledá u nich potvrzení představy, kterou by rád o sobě měl. A tak ani v tomto nenormálním případě, je-li ,,zaslepen" ješitností, se člověk vybraný není schopen cítit opravdu úplným. Zato se nestane, aby o vlastní dokonalosti pochyboval nový Adam, průměrný člověk našich dnů. Jeho důvěra v sebe sama je stejná jako Adamova: rajská. Vrozená hermetičnost jeho duše mu znemožňuje to, co je předběžnou podmínkou k odhalení vlastní nedostatečnosti: srovnání s druhými. Porovnat se by znamenalo na okamžik vyjít ze sebe a přenést se do někoho jiného. Jenomže průměrná duše není tohoto cestování – nejvyššího sportu – schopna. Zde se setkáváme s rozdílem, který je od věčnosti mezi hlupákem a člověkem důvtipným. Důvtipný člověk často překvapí sám sebe na hranici hlouposti. Nelituje však námahy, aby hrozící hlouposti unikl. V tomto úsilí spočívá inteligence. Hlupák se naopak sám nepodezírá – má se za duvtipného – odtud i záviděníhodná klidnost, s níž se uvelebuje a hoví si ve vlastní lenosti. Jako hmyz, který nelze dostat z děr, kde žije, není možné hlupáka vylákat ze své hlouposti, ani na chvilku nemůže být vyveden ze své slepoty, aby se přinutil srovnat svůj obvyklý mdlý pohled s jemnějšími způsoby vidění. Omezenec je doživotní a neprodyšný. Proto Anatol France říkal, že hlupák je mnohem větším neštěstím než člověk zlý. Zlý člověk totiž občas odpočívá; hlupáci nikdy.“

„Mluvit a urážet je pro jisté lidi totéž. Jsou kousaví a trpící; jejich styl je směsicí absintu a žluči; výsměch, spílání, útoky jim tekou jako sliny. Bylo by pro ně užitečnější, kdyby se narodili němí nebo jako blbci; jejich díl života a ducha jim škodí více, než by jim škodila hloupost.“

„Hlupák se nemění, neboť čas ho míjí a zkušenost se mu vyhýbá.“

„Moudré ucho neposlouchá, co hloupá huba povídá.“

„Je vlastností hlupáků vidět cizí chyby a na své vlastní zapomínat.“

„Hloupý všechno ví. Snob předstírá, že ví. Intelektuál přemýšlí, zda ví. Moudrý ví, že neví. Normální člověk žije.“

„Problém s tímto světem je ten, že inteligentní lidé jsou plni pochybností, zatímco ti hloupí jsou plní sebejistoty.“

„Rozumnější ustoupí. Smutná pravda. Na této pravdě se zakládá světovláda hlouposti.“