mila3

„Navzdory kráse a akčnosti těch sebědomých, jsem byl ale vždy na straně těch, kterým to v životě moc nesluší, na straně nepraktických introvertů, na straně chlapců, kterým moc nešel život a ve škole byli z tohoto předmětu na propadnutí. Vždycky jsem spíš fandil dívkám, které se obvykle moc neuměly obléknout a byly si toho trapně vědomy. Byl jsem spíš na straně bojácných typů, kterým se nikdy nedařily vztahy a těžko se seznamovaly.

Mám rád především ty, co neumějí život. Žehnám všem nesebevědomým, co mají plno dobré vůle a lásky, kterou touží dát, co jsou citliví a se kterými se život zpravidla nemazlí. Žehnám úzkostným typům, kteří se nejsou s to prosadit, ne proto, že by byli zbabělí, ale zkrátka jen proto, že pro některé jemnější květiny je džungle příliš nemilosrdná. Mám moc rád nehezká děvčata a introvertní chlapce, protože v nich vidím diamanty nerozkvetlých květů.“

„Je tu 200 miliónů idiotů, kteří jsou ovládáni milionem intelektuálů.“

„Nevyhrožujte manželce rozvodem, pokud jí nechcete udělat radost.“

„Projev žárlivosti je pozdrav na rozloučenou odcházející lásky.“

„Chcete-li být šťastny s mužem, musíte mít pro něho spoustu pochopení a trošku lásky. Chcete-li být šťastni s ženou, musíte ji zahrnout spoustou lásky a vůbec se nesnažit o pochopení.“

„Lidé nenávidí smrt neprávem, je to nejjistější obrana proti mnoha nemocem a svízelům.“

„Hloupost a nespravedlnost mne popuzují k řevu. A řvu ve svém koutě na hromadu věcí, "do nichž mi nic není."“

„Ženy potřebují k sexu důvod, muži potřebují jen místo.“

„Dobrý člověk se bude bránit zlému systému celou svou duší…“

„Lidé ze Západu si obvykle myslí, že štěstí spočívá jen v hmotném blahobytu a ekonomické prosperitě.“

„Skálu drolí vláha, lidskou pospolitost pomluvy.“

„Jen zlé ženě s hlavou prázdnou
i manželské vztahy váznou.
Je-li hlava prázdná rázná
i moudrého změní v blázna.“

„Ne ze souhlasu, ale z pochybnosti se rodí pokrok.“

„V klidné ulici vyjet ze dvora nebo garáže se nikdy neobejde bez auta, který chce touto ulicí právě projet.“

„Na pasece zavoní večerní vůně, motýli uprchnou a něžný svit obestře listí a květiny. Pak zmizí i červánky nad horami, příroda utichne a nastane noc, která dýchne svěží chlad na trávu a uzavře koruny květů. Nastane bílá a tichá červencová noc, noc snů a lásky, noc průzračná jako studánka ve skalách.“

„Je člověk pouze omylem božím? Nebo bůh pouze mýlkou člověka?“

„KONEC SPIRITUALITY
Mou jógovou podložkou se stala země pod nohama.
Mým oltářem se stal kavárenský pult, vtip vyměněný s baristou, přátelský úsměv postupně vítězící nad zamrzlým obličejem, a celý svět, který má zájem.
Mým chrámem je obchodní dům, čekárna u zubaře, klidná ranní louka s jemným žlutým slunečním světlem a čerstvým vzduchem.
Mým guru je kručení v briše, melancholie večera, naděje i zoufalství nepřikrášleného bytí.
Není třeba nic přidávat.
Mým osvícením je obyčejný okamžik, světský prožitek prosáklý sladkým nektarem mé pozornosti.
Mým východiskem je dech a dech je i mým cílem.
Součástí mého rodokmenu je hladová kočka, jež mě zdraví při návratu z večerní procházky, jde kousek se mnou a přitom se otírá svým kožíškem o mou holeň. Má srst jemnou jako kašmírová přikrývka mé babičky, do které nás za chladných večerů balila. Srst se stává kůží, kočka se nonšalantními pohyby vydává prozkoumat vyhozený obal od bagety a já jdu dál.
Má spiritualita je hluboko v zemi, v její bahně, horku, v jejích útrobách, ve zvláštním i nepohodlném, ve stesku po mámě i v odvaze vstoupit do neprozkoumaných krajin mé psyché. Je v touze po domově a ve šťastně vyčerpaném návratu.
Moje blaženost nespočívá v ničem, co by mohla uchopit moje mysl, i kdyby hledala milion roků.
Má radost je prostá, jako radost těch, kteří žili život naplno a jsou připraveni zemřít.
Ulehnu na louce, batoh jako polštář, zajedu prsty do hedvábné, lepkavé trávy, a celý můj život splyne v jeden jediný okamžik, vzpomínku i momentální vjem, a i to se vzápětí rozplyne, i se mnou. Je jen louka, jemné žluté světlo, čistý osvěžující vzduch, naděje i příslib, plnost i milosrdenství.
Nehledejte mě. Nenajdete mě, a pokud ano - nepoznáte mě. Jsem neviditelný, neboť jsem se stal vším, co je viděno, vším, co je poznáno i stále nepoznáno.
Nepraktikuji spiritualitu. Rozpadl jsem se, rozložil, vykostil a znovuzrodil, znovu se stal člověkem, beztvarou formou. Povstal jsem znovu, neoddělitelný od všedního, vzkříšený smíchem ptáků sedících za úsvitu na elektrickém vedení.“

„Nemocnice jsou místa, kde se vás pokouší zabít bez udání důvodu. Chladná a odměřená krutost Americké Nemocnice není způsobována lékaři, kteří jsou přepracovaní anebo jsou na smrt zvyklí a znudění. Její příčinou jsou lékaři, KTEŘÍ DOSTÁVAJÍ MAXIMÁLNÍ PLAT ZA MINIMÁLNÍ PRÁCI a kteří sklízejí obdiv od nevzdělanců, jako kdyby to byli zdraví přinášející medicinmani - a přitom většinou nerozeznají vlastní chlupy na prdeli od zbytků celerové nati.“

„Stárnutí není nic jiného než zlozvyk, na který opravdu zaměstnaný člověk nemá čas.“