Bohumil Hrabal citáty (53 citátů) | Citáty slavných osobností

Too Loud a Solitude
Varianta: Já když čtu, tak vlastně nečtu, já si naberu do zobáčku krásnou větu a cucám ji jako bonbón, jako bych popíjel skleničku likéru tak dlouho, až ta myšlenka se ve mně rozplývá tak jako alkohol, tak dlouho se do mne vstřebává, až je nejen v mým mozku a srdci, ale hrká mými žilami až do kořínků cév.

„Básník nutně musí projít vším, co bylo napsáno od Homéra až po nynější časy, jinak to nemá cenu. Musíte znát, co bylo před vámi, a pak, pomalu, nebo třeba současně, musíte na to jít pokorně, jako se na svou skutečnost dívali ti druzi…“

Bohumil Hrabal

„Návrat oslepených Bulharů do vlasti.“

Bohumil Hrabal

Slavnosti sněženek

„Kurva profesore…“

Bohumil Hrabal

film Něžný barbar

„Povídám si, Němci stejně jsou blázni. Nebezpeční blázni. Já jsem byl taky tak trochu blázen, ale na útrapy sebe, kdežto Němci pořád na útrapy těch druhých.“

Bohumil Hrabal kniha Ostře sledované vlaky

Ostře sledované vlaky

„Jsou skvrny které nelze vyčistit bez porušení podstaty látky.“

Bohumil Hrabal

Nedoložené

„Ženské plné koleno je druhé jméno Ducha svatého.“

Bohumil Hrabal

Nedoložené

„Minimální podněty, maximální následky.“

Bohumil Hrabal

„… potom brácha ten brovnink rozmontoval a už jsme to nedali dohromady, chtěli jsme se ze zoufalství zastřelit, ale nemohli jsme ten brovnink dát dohromady, to bylo naše štěstí, tak já jsem mohl kdykoliv přijít za slečinkama ke kostelu, vždycky jsem přišel nastrojenej, štráfový kalhoty, jak bankovní úředník a posadil jsem se na hilznu od minimaxu, jak diplomat, sluníčko svítilo a ty slečny ležely v plavkách na dekách, jako nějakej spolek 'Ctitelů slunce', bylo jich šest a ležely na znaku s rukama pod vytupírovanejma hlavinkama a dívaly se schválně do mračen, aby nechaly svoje tělička napospas mužskejm vočím, já, že jsem byl citlivej jak Mozart a ctitel evropský renesance, koukal jsem se jak krokodýl, jedním vokem do farní zahrady na pana děkana, a druhým vokem na ty nožky přehozený přes kolena, pořád ty krasavice houpaly kotníčkama a po mně lezli mravenci, komupak se to stane, aby byl s tolika krasotinkama? to jedině císař, nebo sultán, a tak jsem těm kráskám vypravoval, jak jsem měl příjemnej sen, jak se mi zdálo, že pekař sází do pece chleba a to je výhra na los, ale já los nemám, ovšem pekařství jako takové ve snách viděti, to znamená noční radovánky, ale co z radovánek?…“

Bohumil Hrabal kniha Dancing Lessons for the Advanced in Age

„Nebesa nejsou humánní, ale je asi něco víc než tato nebesa, soucit a láska, na kterou už jsem zapomenul a zapomněl.“

Bohumil Hrabal kniha Příliš hlučná samota

Too Loud a Solitude

„Psaní je obrana nejen proti nudě, ale psaním se člověk tak nějak léčí z melancholie, je to nakonec milé, když vyjde knížka, ale když nemáte děti, tak co opravdu dělat? Psát dál, aby se člověk vyléčil z tesknoty a opuštěnosti.“

Bohumil Hrabal

„Nebesa nejsou humánní a já už toho mám dost.“

Bohumil Hrabal kniha Příliš hlučná samota

Too Loud a Solitude

„Musel jsem se štípnout do ruky, abych se ujistil, že nespím. Ale i takové věci se mohou stát.“

Bohumil Hrabal

poté, kdy v roce 1995 v rádiu slyšel zprávu o své smrti
Zdroj: [Kamila, Klausová, Soud o Foglarovy miliony, Týden, 10, 5, březen, 2001, VIII., 33, 1210-9940]

„Tam jede naše naděje. Naše mládež. Bojovat za Svobodnou Evropu. A
co vy tady? Tisknete razítka na zadek telegrafistky!“

Bohumil Hrabal kniha Ostře sledované vlaky

Closely Watched Trains

„Je zajímavé, jak mladí básníci myslí na smrt, zatímco staří mrzouti na dívky.“

Bohumil Hrabal

„Měl jsem vždy štěstí v neštěstí.“

Bohumil Hrabal

„Zahození hodinek je počátek vstupu za plátno přírody.“

Bohumil Hrabal

„Okamžik je zásuvka, do které se zastrčila zdířka věčnosti.“

Bohumil Hrabal

„Neznámá místa jsou vyzývavá.“