mila3

@mila3, členem od 24. října 2017

„Je-li štěstí žít, snad také není bez užitku sáhnout si na svou smrt.“

Jaroslav Seifert (1901–1986) československý básník a nositel Nobelovy ceny

„Smrt na koronavirus není prezentována jako přirozená, i když taková samozřejmě je.“

Peter Pöthe

Zdroj: Časopis Reflex č. 19 2020, str. 41-44

„Smrt není zánikem světla; je zhašením lampy, protože svítá.“

Rabíndranáth Thákur (1861–1941) bengálský básník, prozaik, dramatik, hudební skladatel, malíř a filosof

„Nehledej smrt, ale pokud dojdeš na rozcestí, neváhej ji zvolit.“

Neznámý autor

„Kdo ví, zda toto žití není mrtev být a smrt zda není žití?“

Euripidés (-480–-406 př. n. l.) starověký aténský dramatik

„Smrt je tak asi ten největší odpočinek, co člověk může mít.“

Graham Greene (1904–1991) anglický spisovatel, dramatik a literární kritik

„Dnes mě čeká smrt: je jako uzdravení, jako procházka v zahradě po nemoci.
Dnes mě čeká smrt: je jako vůně myrhy, jako posezení pod plachtou dobrého větru.
Dnes mě čeká smrt: je jako běh potůčku, jako návrat otroka z galejí.
Dnes mě čeká smrt: je jako domov, jejž člověk touží spatřit po rocích v zajetí.“

Neil Gaiman (1960) anglický spisovatel fantazie

„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Duše moderního člověka

„Nyní jsme za vůdcova vedení obsadili v Evropě nesmírný prostor. Je lhostejné, jaká bude forma vztahů těchto zemí k nám, ale je to pouto definitivní… Bude nutno rozeznávat tři velké skupiny. Především země s germánským obyvatelstvem. To jsou lidé, mající naši krev a tím i naši povahu. Je jasné, že s těmi to lidmi musíme jednat jinak, než s přislušníky jiné rasy, národy slovanskými.
Druhá skupina jsou východní prostory, osídlené částečně Slovany. Tam je třeba vědět, že dobrota bude chápána jen jako slabost; sám Slovan vůbec nechce, aby se s ním zacházelo jako s člověkem rovnoprávným, a je zvyklý, že si pán s ním nezadává.
Jsou to prostory, jejichž obyvatelé, mám-li to říci docela drasticky, nám musí sloužit jako otroci… Základní linie musí platit: tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady už nemá koneckonců co pohledávat!“

Reinhard Heydrich (1904–1942) německý nacistický úředník během druhé světové války

z tajného nástupního projevu 2. 10. 1941

„Dnes není nejhorší nemocí lepra nebo tuberkulóza - dnes je to pocit, že jsem zbytečný, nemilovaný, pohrdaný, nežádoucí, všemi opuštěný. A nejtěžším hříchem je proto nedostatek lásky, ta hrozná lhostejnost k bližnímu, který je vystaven vykořisťování, korupci, bídě, nemoci.(…) Nejde vždy o krajíc chleba, nejde jen o kus oblečení. Po lásce hladovějí lidé i v bohatých zemích světa. A tam je ten hlad nejmučivější: vědomí, že nikdo mě nemá rád, že o mne nikdo nestojí, že jsem zbytečný, nežádoucí. Že jsem sám.“

Matka Tereza (1910–1997) římsko-katolická jeptiška

Zdroj: Duchovní texty Matky Terezy z Kalkaty, Samizdat 1977 http://www.pastorace.cz/Tematicke-texty/Hlad-po-lasce-Matka-Tereza.html, cit. dle Pastorace.cz

„To je všechno krásné - kdo je sám, nemůže být opuštěn. Ale někdy večer se hroutí celá ta umělá stavba, život se změní ve zvlykavou, uštvanou melodii, ve vír divokých tužeb žádostí, trudnomyslnosti a touhy dostat se z té nesmyslné dospělosti, vybřednout z nesmyslného monotónního věčného kolovratu, lhostejno kam. Ach ta ubohá potřeba trochy tepla - nemohly by to být dvě ruce a laskavá tvář? A nebo i to je jen šálení a marnost a únik? Je vůbec ještě něco jiného než osamělost?“

Erich Maria Remarque (1898–1970) německý spisovatel

„Kulturní marxismus politické korektnosti, stejně jako ekonomický marximus, zjednodušuje celý historický vývoj jen na jedno hledisko. Ekonomický marximus tvrdí, že veškeré dějiny určuje vlastnictví výrobních prostředků. Kulturní marxismus neboli politická korektnost tvrdí, že veškeré dějiny určuje moc, pomocí níž různé skupiny definované na základě rasy, pohlaví apod. ovládají ostatní skupiny. Všechno ostatní je lhostejné.“

William Lind (1947)

Zdroj: BROWNE, Anthony. Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii. 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s (PNK ; sv. 3) ISBN 978-80-7363-240-3. str. 31

„Bylo by iluzí si myslet, že se na Husa lze dívat jinak než očima naší doby. Jako byl pro liberály bojovníkem za svobodu, pro nacionalisty zastáncem práv národa a pro socialisty revolucionářem, najde si i dnešní doba svého Husa. Je možné, že bude oproti Husům minulých staletí jaksi nemasný neslaný, jako je současnost lhostejná k většině ideálů, které vzrušovaly naše předchůdce. Bude-li se však o Husovi psát věcným, nevzrušeným tónem, tím lépe.“

Pavel Soukup (1976) český historik

Zdroj: [Hus podle Pospíšila, Duky, Kejře a Soukupa, getsemany.cz, červen 2015, 2015-06-05, http://www.getsemany.cz/node/3236]

„Krutost ke zvířatům a lhostejnost k jejich utrpení je nejhorší hřích člověka. To je základ lidské zkaženosti. Nikdy jsem nedokázal myslet na tato miliony trpěná a snášená muka, aniž by mě to nestísňovalo. Když je člověk původcem tolikého utrpení, jaké má právo si stěžovat, když se sám souží?“

Romain Rolland (1866–1944) francouzský autor

„Nezajímat se o politiku může jen lhostejný člověk nebo obyvatel země zcela bezpečné. O naší se to nedá říct, i když bych moc chtěl, aby to vnoučata, pravnoučata mohla říci.“

Oleg Basilašvili (1934) ruský herec

Originál: (ru) Не интересоваться политикой может только равнодушный или житель вполне благополучной страны. О нашей такого не скажешь, хотя очень хочется, чтобы хоть внуки, правнуки могли так сказать.
Zdroj: [КАНТОР, Юлия, Олег Басилашвили: "Культура делает людей народом, izvestia.ru, 2002-05-05, 2017-01-23, http://izvestia.ru/news/261510]