Vyhledávání

Témata

Citáty

„My nemůžeme žít jen maďarský život, my z naší pozice pozorujeme svět. A obraz světa skrze nás objasňuje maďarský celek a v nás se sceluje do příkazu doby: měnit se, změnit. Změnit se tak, abychom se dotýkali evropských změn lidstva.“

Zoltán Fábry (1897–1970)

Zdroj: [Görözdi, Judit, Hledání menšinové literatury, vesmir.cz, 2020-01-06, 2020-04-20, https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-1/hledani-mensinove-literatury.html]

„Ve středu 16. konfiskováno bylo zase číslo 50. Slovana a to sice jak každý vidí na základu prý §. 52 tiskového zákona, kdežto přece tiskový zákon jenom 44 paragrafů obsahuje!! - Pravdě nepodobno, ale přece pravda, úřední dopis vlastní rukou úřadujícího p. komisaře Rudolfa podepsaný a zde vytištěný to dokazuje. Co asi obsahuje tento posud jen snad p. podkrajskému komisaři Rudolfovi známý §. 52. tiskového zákona? Konfiskace Slovana děje se nyní najednou vždy s asistencí dvou c. k. žandarmů, příčinu toho jakož i mnoho jiného povíme čtenářstvu někdy při lepší příležitosti. Ve středu tedy odpoledne strávili jsme s pouhou konfiskací.“

Karel Havlíček Borovský (1821–1856) český básník, literární kritik, novinář, politický spisovatel, satirik a spisovatel

„Nepřijde s tím, že máme přestat s financováním klimatického výzkumu. Rozhodně věří, že se planeta otepluje a že oxid uhličitý k tomuto procesu přispívá.“

Kelvin Droegemeier (1958) americký meteorolog

o Jimu Bridenstinovi

Source: [Vrtiška, Ondřej, Kdo povede NASA?, vesmir.cz, 2017-10-02, 2020-04-17, https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2017/cislo-10/kdo-povede-nasa.html]

„Nejedná se o výslovnou herezi nebo osobní exkomunikaci, ale o teologické výroky, které ohrožují víru katolické církve.“

Prosper Grech (1925–2019) maltézský kardinál

o vyjádření Kongregace pro nauku víry k Sobrinovým knihám
Zdroj: [Regner, Jan, Notifikace k Sobrinově teologii, www.jesuit.cz, 2007, 2012-05-02, http://www.jesuit.cz/bulletin/?rok=2007&cislo=2&clanek=svet]

„Heslo doby zní: Rychle. Smysl doby je: proměna. Taková je metoda i cíl.“

Josef Hora (1891–1945) český básník, literární teoretik, politický spisovatel a překladatel

1919

Source: [Říhová, Zuzana, Avantgarda: metoda a cíl, vesmir.cz, 2019-11-11, 2020-04-10, https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2019/cislo-11/avantgarda-metoda-cil.html]

„Z teoretického hlediska jsou mimořádně zajímavé, ale nezdá se, že by měly nějaké praktické využití.“

Louis Eugène Félix Néel (1904–2000) francouzský fyzik

o antiferomagnetech

Source: [Vrtiška, Ondřej, Krotíme skryté magnety, vesmir.cz, 2016-11-03, 2020-04-10, https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2016/cislo-11/krotime-skryte-magnety.html]

„Nového vzduchu, nových obzorů, nevyčtených z knih, potřebuje také naše spisovatelstvo. Ministerstvo školství a národní osvěty je povoláno, aby […] prospělo rozvoji skutečných talentů a posílilo naši literární tvorbu. A spisovatelstvo má nárok na takovou výpomoc přede vším jiným, neboť ono vytváří to nejvyšší, co zůstává po každém národě, totiž jeho duchovní kulturu.“

František Serafínský Procházka (1861–1939) český básník

1920

Source: [Sládková, Lenka, Republika si cení svých spisovatelů, vesmir.cz, 2019-10-07, 2020-04-20, https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2019/cislo-10/republika-si-ceni-svych-spisovatelu.html]

„Tak už se přestaňme dívat na organismus jako na pouhý molekulární stroj. Strojová metafora nám jistě umožňuje mnohé pochopit, ovšem za tu cenu, že přehlížíme větší část podstaty biologie jako takové.“

Carl Woese (1928–2012) americký mikrobiolog

Zdroj: [Lhotský, Josef, O tajemstvích, na která je nutno přicházet postupně, vesmir.cz, 2014-03-13, 2020-04-10, https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2014/cislo-3/o-tajemstvich-ktera-je-nutno-prichazet-postupne.html]

„Jestliže skutečně hovoří přírodní věda, pak rádi a jako žáci posloucháme. Ale ne vždy, když hovoří přírodovědci, hovoří přírodní věda.“

Edmund Husserl (1859–1938) německý filozof, známý jako otec fenomenologie

Zdroj: [Petr Urban: Být věrný prožívané zkušenosti, vesmir, 2015-10-01, 2018-05-08, https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2015/cislo-10/petr-urban-byt-verny-prozivane-zkusenosti.html]

„Nejlepší překladatel je ten, který přeloží z autora jenom titul, hlavně je-li populární, a ostatní mu dodělá. Přitom je si počínat s hadí opatrností a holubičí prostotou.“

Bohumil Mathesius (1888–1952) český básník, literární historik a překladatel

Zdroj: [Vimr, Ondřej, Hledání kvality překladu a role překladatele, vesmir.cz, 2019-12-09, 2020-04-20, https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2019/cislo-12/hledani-kvality-prekladu-role-prekladatele.html]

„V celé republice není pořádného německého nakladatele, kam tedy mají jíti a má to nějaký vliv na hodnotu knihy? Copak takový Max Brod, Franz Werfel, Ernest Weiss by si nezasloužili této ceny? A nebylo by v tom trochu i chytré politiky?“

Jan Grmela (1895–1957) spisovatel

o státní ceně

Source: [Sládková, Lenka, Republika si cení svých spisovatelů, vesmir.cz, 2019-10-07, 2020-04-20, https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2019/cislo-10/republika-si-ceni-svych-spisovatelu.html]

„Jde o otevřený systém, kam se lidé budou chtít rozšířit. Nepochybně není mezinárodní síly, která by takovouto expanzi zastavila. Můžeme ale přispět k tomu, aby to byla expanze rozumná.“

Josef Elster (1958) fykolog a hydrobiolog, polárník, zakladatel české polární stanice v Arktidě, přednáší na PřF JU,specializuje se …

o Arktidě
Zdroj: [Vrtiška, Ondřej, Josef Elster spolurozhoduje o budoucnosti Arktidy, vesmir.cz, 2019-10-07, 2020-04-17, https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2019/cislo-10/josef-elster-spolurozhoduje-budoucnosti-arktidy.html]

„Pane vrchní, já bych si dala něco malinkého.
– Ano, paní Gollová, plněnou papričku, plněné rajčátko?
– Víte co, dejte mi malou vodku.“

Nataša Gollová (1912–1988) česká herečka

vzpomínka Vladimíra Drhy, jak po natáčení odpočívali v restauraci
Zdroj: [Taussig, Pavel, Nataša Gollová – Co su? Já su víla!, Xantypa, 2012, březen, 17, 03, 60, http://www.xantypa.cz/archiv/cislo-3-12/1835-3/vyroci-natasa-gollova, 1211-7587]

„Život je termín na neurčito. Nikdy nevíš přesná čísla kdy život skončí. A proto je tak důležitý být veselý protože samotnej život má nás na háku. A má nás za bandu čůrá**. Samotnej vesmír nás ignoruje jenom všechno se mu podmiňuje. A věda to odkrývá za zády se nám posmívá.Chytří světu dominujou hlupáci se u piva smějou.Chudáci dřinu žijou a pro svět hodně sebe obětujou.A skuteční boháči těško nad něčím zapláčí.Maji všeho dosti až je jim to k marnivosti.Ten kdo nic nemá ten je v prdeli a už ani nemá tu naději.Bez ostatních by byl v prdeli kazdej sme zavyslej na snaze jiných lidí toho co sami nesvedeme .Obzvlašť ten systém v jakým žije jeho duši zahlcuje dokonalostí která se stává závislostí.Ale né praktičností nýbrž hloupostí ne jasností a radostí ale nezaživností doby.Málo sporů v názoru vášně pro život nikdo nechce být problémový a jedinečný.A raději mít klid a nehadat se diplomatické žádný povyk žádné emoce vášnivá predstavivost nadšení pro budoucnost.Drží to v sobě a jinak žít už ani nedokážou.No jo ale když jsou všichni myši kde je predátor.?“

Žádné

„Vidím-li muže péci lívanečky a ženu píšící filosofický aforismus, shledávám to oboje zcela přirozeným.“

Božena Viková-Kunětická (1862–1934) česká poslankyně Českého zemského sněmu, československá politička, feministka, spisovatelka a dramatička

Až k zoufalství nepřirozeným zdá se mně však býti, chce-li si žena pochutnati na lívanečkách mužových a hledá-li on v aforismu jejím některý problém společenský nebo světový vážně rozřešený. <br class="br">Zdroj: Příspěvek Vikové-Kunětické do jubilejního čísla Světozoru. Viz Světozor, roč. 20, č. 39, str. 623. Dostupné online v archivu ÚČL AV ČR. http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/20.1886/39/623.png

Tento citát čeká na kontrolu.

„Jesli není touha žít a motivace existovat pak žádné diktování společnosti nezabrání jedinci aby uvažoval hodně tvrdě negativně. Hrozná je společnost neopravdová necitlivá nechápaváco neautentická co si myslí že může spasit jednotlivce. Ale přitom to mentalní strance uvažování a duševní pohodě klidu a zdraví a harmonické mezilidské vztahy nemá v pohodě. Dnešní společnost a její problemi jako celku jsou ubožejší víc než kdy jindy protože jídlo je snadno ke koupání v obchodech člověk nemusí lovit pěstovat nic si vyrabět sám velkobchody zabijí kreativitu a prohlubujou lenost a ještě víc špiní svět a to že všecho se dá snadno koupit snadno vyhodit snadno recyklovat snadno odvést na skládky. Rozmazlenost lidstva mít spoustu věcí místo přemýšlet o tom jak to udělat tak aby to nebylo zapotřebí to potřebovat. Nelibí se mě ten svět ve kterým žijeme protože v něm nevyhrává opravdovost a laskavost upřímnost slušnost ochota dobrá vůle lechkost života spojený z přírodou. A tím že život není samozdřejmost a ani nic co v tom životě co žijeme se nikdy skutečně nedá počitat v číslech podle toho jakou praci děláme. Já bych řekla spíš nakolik máme sebe natolik máme ten čas co si dáme pro život když ho máme. Podle toho jaké okamžiky jsme prožili a jak jsme se k nim postavili a jak jsme se zachovali ve chvilich kdy věci nebyli snadné to pro nás má tu hodnotu největší. A né peníze které jsou jen výsledek uvažování a snahy okolností.“

Žádné

„V projevu před Valným shromážděním OSN, 5. prosince 1956“

Golda Meirová (1898–1978) premiérka Izraele

Izrael šel do pouště nebo osazoval kamenité stráně, aby založil nové vesnice, vybudoval silnice, domy, školy a nemocnice, zatímco arabští teroristé přicházející z Egypta a Jordánska byli posíláni, aby zabíjeli a ničili. Izraelci kopali studny, rozváděli vodu na dlouhé vzdálenosti; Egypt vysílal fedajíny, aby vyhazovali studny a vodovody do vzduchu. Židé z Jemenu přivezli nemocné, podvyživené děti a mysleli, že dvě z každých pěti zemřou; my jsme toto číslo snížili na jedno dítě z pětadvaceti. Zatímco Izrael krmil tyto děti a léčil jejich nemoci, fedajíni byli posíláni, aby házeli bomby na děti v synagogách a granáty na dětské jesle.
Zdroj: Izrael:Dějiny. s. 328

„V pracovních záležitostech se lidé měli vyrovnat horníku Alexeji Stachanovovi. Podle plánu měl Stachanov za směnu narubat 7 tun uhlí. V noci na 31. srpna 1935 se pustil do práce s takovou vervou, že místo 7 narubal 102 tuny. A tak se v zemi rozšířilo stachanovské hnutí: Stachanovovi následovníci si dali za úkol narubat za směnu desetinásobek normy. Pak dvacetinásobek. Propaganda je nazývala stachanovci, a lid stakanovci (od stakan - sklenička). Lidé věděli, že záležitost není tak čistá, jak se zdá. Po desítkách let se zjistila pravda také o tomto "hrdinském činu". Stachanov skutečně narubal 102 tuny uhlí. Pravda však je, že na dobu této rekordní těžby všem ostatním rubačům šachty "Centralnaja-Irmino" zastavili přívod stlačeného vzduchu, aby ve Stachanovově sbíječce neklesal tlak. Aby nic nebránilo jeho pracovnímu rekordu, byl zcela ochromen pracovní rytmus celé šachty. Uhlí, které Stachanov narubal, bylo třeba odvážet z porubu, a tak všechny huntíky putovaly ke Stachonovovi a dostaly zelenou. Ostatní brigády musely počkat. Hlavní finta spočívala ve statistice. Všechno závisí na způsobu zacházení s čísly. Rubač nepracuje sám. Narubané uhlí je třeba odhrabat, naložit do huntů, odvézt, natahat výdřevu a porub zpevnit. Kdyby se narubané uhlí rozpočítalo na všechny, kdo mu pomáhali a zajišťovali jeho práci, vyšlo by to na zmíněných 7 tun na člověka. Jenže pro Stachonovovu rekordní směnu byla použita jiná, progresivnější metodika výpočtu. Všechno, co narubal, připsali jemu, všechno vyčíslili jako jeho osobní zásluhu. A všechny ostatní, kdo odhrabávali, nakládali a odváželi uhlí, všechny, kdo podpírali porub za Stachanovem, zanesli do jiné kolonky. Mezi tyto pomocné pracovníky se tuny narubaného uhlí nerozpočítaly. Tak se zrodil celosvazový rekord.“

Viktor Suvorov (1947) ruský historik

„V souvislosti s potřebou omezovat státní výdaje se cudně mlčí o problému, který nás jednou v budoucnosti zavalí. (…) Přímo hrůzná čísla nabízejí každý rok statistiky nedonošených dětí a naši lékaři se ještě chlubí, že v zachraňování postižených nedochůdčat jsou nejlepší na světě. Zároveň tvrdí, že na ně nemají nemocnice dost peněz. (…) Inkubátory totiž plní také děti, které se stěží vejdou do dlaně, a to nejen proto, že máme stále lepší technické vymoženosti, ale i proto, že stále více žen otěhotní díky umělému oplodnění. (…) Lékaři sice dobře vědí v jakém období předčasného porodu a při jaké váze se nevyléčitelných dětí rodí nejvíc, ale to je nezajímá. A tak za ně samovolně „rozhoduje“ stále dokonalejší a dražší technologie. Rok co rok platí pojišťovny nemocnicím na záchranu dětí zhruba o sto miliónů víc, takže se jejich počet neustále zvyšuje. Vedlejší obětí téhle “záchrany” jsou k celoživotnímu živoření odsouzené matky ležících dětí, jež v 70 procent opustí jejich partneři, a proto musí zoufale bojovat o přežití s pojišťovnou a s úřady sociální pomoci. (…) Stará chudá společnost bývala pragmatická. Když viděla porodní bába, že je to hodně zlé, otevřela okno a rodičky se neptala. Nevím jak si poradila s křesťanským svědomím a principem nedotknutelnosti života, možná věřila, že na onom světě bude o dítě postaráno lépe. Dnešní Hippokratova víra současných lékařů je však absolutní. A ptát se matky okamžitě po porodu, znamená znát výsledek předem. (…) Že doktoři nechtějí rozhodovat o životě a smrti (a nařčení z infanticidy či eutanázie se brání) naprosto chápu, znamená to snad, že mají aktivně podporovat produkci beznadějných případů? (…) Morálka hlásá: nezabiješ! Nikoli: udržuj na živu za každou cenu. Jedno je přinejmenším z ekonomického pohledu jisté. Právo na umělé oplodnění by existovat vůbec nemělo (máme adopci) a na stále dražší moderní technologie také ne. (…) Jinak nás čeká zoufalý bezbariérový svět, kde bude stále menší počet zdravých lidí rukojmím postižených.“

Alexander Tomský (1947) český nakladatel, politolog, publicista, překladatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Tomský, Alexander, Postižená společnost, Lidovky.cz, rubrika Čtvrtek Alexandra Tomského, 2010-11-18, 2019-04-03, https://www.lidovky.cz/noviny/postizena-spolecnost.A101118_000069_ln_noviny_sko]
Zdroj: [Tomský, Alexander, Postižená společnost, Aktuálně.cz, Blogy, 2019-11-19, 2019-04-03, http://blog.aktualne.cz/blogy/alexander-tomsky.php?itemid=11322]

Viktor Suvorov (1947) ruský historik

Stachanov skutečně narubal 102 tuny uhlí. Pravda však je, že na dobu této rekordní těžby všem ostatním rubačům šachty "Centralnaja-Irmino" zastavili přívod stlačeného vzduchu, aby ve Stachanovově sbíječce neklesal tlak. Aby nic nebránilo jeho pracovnímu rekordu, byl zcela ochromen pracovní rytmus celé šachty. Uhlí, které Stachanov narubal, bylo třeba odvážet z porubu, a tak všechny huntíky putovaly ke Stachonovovi a dostaly zelenou. Ostatní brigády musely počkat. Hlavní finta spočívala ve statistice. Všechno závisí na způsobu zacházení s čísly. Rubač nepracuje sám. Narubané uhlí je třeba odhrabat, naložit do huntů, odvézt, natahat výdřevu a porub zpevnit. Kdyby se narubané uhlí rozpočítalo na všechny, kdo mu pomáhali a zajišťovali jeho práci, vyšlo by to na zmíněných 7 tun na člověka. Jenže pro Stachonovovu rekordní směnu byla použita jiná, progresivnější metodika výpočtu. Všechno, co narubal, připsali jemu, všechno vyčíslili jako jeho osobní zásluhu. A všechny ostatní, kdo odhrabávali, nakládali a odváželi uhlí, všechny, kdo podpírali porub za Stachanovem, zanesli do jiné kolonky. Mezi tyto pomocné pracovníky se tuny narubaného uhlí nerozpočítaly. Tak se zrodil celosvazový rekord.
Zdroj: Viktor Suvorov: Stín vítězství. URL: http://www.portalknihy.cz/detail/1783/prave-vychazi-viktor-suvorov-stin-vitezstvi-2-ukazka/posun/1127/