Golda Meirová citáty

Golda Meirová foto
21   3

Golda Meirová

Datum narození: 21. duben 1898
Datum úmrtí: 8. prosinec 1978

Golda Meirová byla ministerskou předsedkyní Státu Izrael. Historicky byla první a dodnes jedinou ženou v tomto úřadě, zároveň v pořadí pátou osobou v této funkci a rovněž tak v pořadí třetí ženou na světě vůbec, která úřad ministerského předsedy zastávala.Již od mládí byla horlivou sionistkou, angažovanou v sionistickém hnutí. Ve 23 letech tato Američanka původem z carského Ruska imigrovala s manželem do mandátní Palestiny, kde se postupně propracovala od práce v kibucu až do nejvyššího vedení jišuvu. Po vzniku Izraele působila na krátkou dobu jako izraelská vyslankyně v Sovětském svazu a následně jako ministryně práce. Jako taková podporovala neomezenou židovskou imigraci a velké projekty na výstavbu technické a bytové infrastruktury. Během 50. a 60. stála po deset let v čele izraelské diplomacie jako ministryně zahraničních věcí. Z tohoto vládního postu se jí podařilo dojednat historicky první nákup amerických zbraní a rovněž tak rozvíjela četné vztahy s africkými a asijskými státy.

Izraelskou ministerskou předsedkyní byla zvolena 17. března 1969 a v čele stála pět let. Za její vlády vedl Izrael vleklou opotřebovací válku a byl svědkem růstu teroristických útoků. V září 1972 skupina teroristů zavraždila izraelské sportovce na mnichovských olympijských hrách a Golda Meirová následně nařídila zpravodajským službám v rámci odvety vypátrat a zabít všechny osoby spojené s tímto masakrem. Mezi nejzásadnější okamžiky její vlády však patří jomkipurská válka v roce 1973, při které byl Izrael zasažen nepřipraven. S těžkými ztrátami nakonec válku vyhrál, avšak rostoucí veřejná nespokojenost nakonec Goldu Meirovou donutila 11. dubna 1974 rezignovat. Někdy bývá označována za „železnou lady“ izraelské politiky a někdejší premiér David Ben Gurion ji jednou označil za „jediného muže v kabinetu.“ Zemřela 8. prosince 1978 v Jeruzalémě na následky rakoviny.

Citáty Golda Meirová

„Popisuje rozhovor s Johnem Fitzgeraldem Kennedym, 1963“

—  Golda Meirová
Source: Izrael: Dějiny. s. 344 Kdybychom znovu ztratili svou suverenitu, ti z nás, kteří by zůstali naživu – a nebylo by jich příliš mnoho –, by byli znovu rozptýleni. Ale my už nemáme tu obrovskou pokladnici našeho náboženství, naší kultury a naší víry, kterou jsme kdysi měli. Mnohé jsme ztratili, když šest milionů Židů zahynulo během holocaustu. (…) Mene tekel adresované Izraeli zní „Vyvarujte se ztratit ještě jednou svou suverenitu, protože tentokrát byste o ni mohli přijít navždy.“ Kdyby k tomu mělo dojít, pak moje generace vstoupí do dějin, jako generace, která udělala Izrael znovu suverénním, ale nevěděla, jak má tuto nezávislost udržet. Když jsem skončila, Kennedy se ke mně naklonil. Vzal mě za ruku, podíval se mi do očí a řekl velice slavnostně: „Rozumím paní Meirová. Nedělejte si starosti. Izraeli se nic nestane.“

„V projevu před Valným shromážděním OSN, 5. prosince 1956“

—  Golda Meirová
Source: Izrael:Dějiny. s. 328 Izrael šel do pouště nebo osazoval kamenité stráně, aby založil nové vesnice, vybudoval silnice, domy, školy a nemocnice, zatímco arabští teroristé přicházející z Egypta a Jordánska byli posíláni, aby zabíjeli a ničili. Izraelci kopali studny, rozváděli vodu na dlouhé vzdálenosti; Egypt vysílal fedajíny, aby vyhazovali studny a vodovody do vzduchu. Židé z Jemenu přivezli nemocné, podvyživené děti a mysleli, že dvě z každých pěti zemřou; my jsme toto číslo snížili na jedno dítě z pětadvaceti. Zatímco Izrael krmil tyto děti a léčil jejich nemoci, fedajíni byli posíláni, aby házeli bomby na děti v synagogách a granáty na dětské jesle.

Help us translate English quotes

Discover interesting quotes and translate them.

Start translating

„Vzpomíná na setkání s vyslanci Židovské legie“

—  Golda Meirová
Source: [Gilbert, Martin, Izrael: Dějiny, BB Art, Praha, 2002, 80-7257-740-9, 52-53] [Dále jen: Izrael: Dějiny.] Nikdy předtím jsem se nesetkala s lidmi, jako byli tito Palestinci, ani jsem neslyšela příběhy, jaké o Jišuvu vyprávěli. Bylo to poprvé, kdy jsem se dozvěděla, jak hrozně trpí brutalitou tureckého režimu, který již normální život v zemi prakticky zastavil. Měli horečné obavy o osud Židů v Palestině a přesvědčovali nás, že účinný židovský nárok na izraelskou zemi po válce bude možno vznést jenom tehdy, bude-li náš národ hrát významnou a viditelnou vojenskou úlohu, jakožto Židé, ve válce. Skutečně hovořili o Židovské legii s takovým zaujetím, že jsem se okamžitě pokusila do ní přihlásit jako dobrovolnice − a byla jsem zdrcena, když jsem zjistila, že děvčata přijímána nebudou.

„Vzpomíná na setkání s jordánským králem Abdalláhem před hlasováním Valného shromáždění OSN o rozdělení Palestiny, 1947“

—  Golda Meirová
Source: Izrael: Dějiny. s. 159 Souhlasil, že se se mnou setká – jako s šéfem politického odboru Židovské agentury – v domě na Naharajimu, kde měla Palestinská energetická společnost vodní elektrárnu. Přijela jsem do Naharajimu s jedním z našich arabských expertů – Elijahuem Sassonem. Vypili jsme obvyklé ceremoniální šálky kávy a pak jsme začali hovořit. Abdulláh byl malý, velmi vyrovnaný muž s velkým šarmem. Velmi brzy ujasnil jádro problému. Nepřipojí se k žádnému arabskému útoku proti nám. Vždycky zůstane naším přítelem, řekl, a jako my si přál mír víc než cokoli jiného. Koneckonců, máme společného nepřítele, jeruzalémského muftího Hádždže Amína al-Husajního. A nejen to, navíc navrhl, abychom se setkali znovu po hlasování Spojených národů.

„V projevu k dallaským Židům při její fundraisingové cestě po USA, 1948“

—  Golda Meirová
Source: [Kordova, Šošana, Haaretz, Mother of a nation, but not much of a mother, http://www.haaretz.com/hasen/spages/998369.html, 2008-07-07, 2009-11-2, anglicky] Nemůžete rozhodnout zda budeme bojovat nebo ne. My budeme. Můžete rozhodnout jedinou věc, zda-li zvítězíme, či zda zvítězí muftí (…) a já vás prosím, nerozhodněte se příliš pozdě. Nelitujte hořce za tři měsíce, protože jste se nerozhodli dnes.

„V reakci na vraždu hraběte Folke Bernardotta, Moskva, 1948“

—  Golda Meirová
Source: Izrael: Dějiny. s. 233 Myslela jsem, že nastal konec světa, a dala bych nevím co za to, abych mohla odletět domů a být tam během nastávající krize.

„6. října 1973, v den vypuknutí jomkipurské války v 18.00 v projevu k obyvatelstvu“

—  Golda Meirová
Source: [Sachar, Howard, M, Dějiny Státu Izrael, Regia, Praha, 1999, 80-902484-4-6, 572] Občané Izraele: kolem 14.00 dnes armády Egypta a Sýrie zahájily ofenzívu proti Izraeli (…) Izraelské obranné síly bojují a zatlačují tento útok. Nepřítel utrpěl vážné ztráty (…) Věřili, že překvapí občany Izraele v Den smíření, kdy se mnozí budou modlit v synagogách (…) ale my překvapeni nebyli (…) Naše vojska zaujala postavení potřebná, aby mohla čelit nebezpečí. Nemáme pochyb o našem vítězství, ale pokládáme opětné zahájení egyptsko-syrské agrese za akt rovnající se šílenství.

„V dopise americkému sionistickému příteli po půl roce žití v mandátní Palestině, 1921.“

—  Golda Meirová
Source: Izrael: Dějiny. s. 63 Ti, kdo mluví o návratu, jsou čerství příchozí. Jeden starý dělník je plný inspirace a víry. Říkám, že dokud jsou tady ještě ti, kteří vytvořili to málo, co tu je, nemohu odejít a ty musíš přijet. Neřekla bych to, kdybych nevěděla, že jsi připraven těžce pracovat. Je pravda, že dokonce i těžká práce se hledá obtížně, ale nepochybuju, že si něco najdeš. Pochopitelně, toto není Amerika a člověk může ekonomicky dost trpět. Mohou být znovu nepokoje. Ale jestli někdo chce mít svou vlastní zemi a jestli si to přeje celým srdcem, musí na to být připraven. Až přijdeš, jsem si jistá, že budem schopni plánovat. Není na co čekat.

„V projevu v Tel Avivu několik dní před transferem židovských uprchlíků zpět do Evropy, 1947“

—  Golda Meirová
Source: Izrael: Dějiny. s. 155 Britům musíme říct: je velká iluze myslet si, že jsme slabí. Ať Velká Británie se svou mocnou flotilou, se svými četnými děly i letadly zví, že tento lid není tak slabý, a že jeho síla tomu neochvějně odolá.

„Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Etiam egestas wisi a erat. Morbi imperdiet, mauris ac auctor dictum.“

Podobní autoři

Indíra Gándhí foto
Indíra Gándhí4
indická politička a premiérka
Martin Buber foto
Martin Buber11
židovský existenciální filozof a teolog
Noam Chomsky foto
Noam Chomsky5
americký lingvista (MIT)
David Ben-Gurion foto
David Ben-Gurion19
izraelský politik, sionistický vůdce, ministerský předseda …
Jicchak Navon foto
Jicchak Navon2
izraelský politik, 5. prezident Izraele
Šimon Peres foto
Šimon Peres2
izraelský politik, 8. premiér a devátý prezident Izraele
Mischa Maisky foto
Mischa Maisky1
lotyšský violoncellista
Jicchak Rabin foto
Jicchak Rabin5
izraelský politik, státník a obecné
Menachem Begin foto
Menachem Begin13
izraelský politik a premiér
Chana Senešová foto
Chana Senešová12
židovská básnířka a protinacistická bojovnice za druhé svět…
Dnešní výročí
René Descartes foto
René Descartes30
francouzský filozof 1596 - 1650
Leo Buscaglia foto
Leo Buscaglia22
motivační řečník, spisovatel 1924 - 1998
Christian Morgenstern foto
Christian Morgenstern52
německý autor 1871 - 1914
John Donne foto
John Donne7
anglický básník 1572 - 1631
Dalších 75 dnešních výročí
Podobní autoři
Indíra Gándhí foto
Indíra Gándhí4
indická politička a premiérka
Martin Buber foto
Martin Buber11
židovský existenciální filozof a teolog
Noam Chomsky foto
Noam Chomsky5
americký lingvista (MIT)
David Ben-Gurion foto
David Ben-Gurion19
izraelský politik, sionistický vůdce, ministerský předseda …
Jicchak Navon foto
Jicchak Navon2
izraelský politik, 5. prezident Izraele
x