Citáty o vesmíru

Sbírka citátů na téma vesmír.

Související témata

Celkem 331 citátů o vesmíru, filtrovat:


Citát „Bez rodiny se člověk chvěje zimou v nekonečném vesmíru.“
André Maurois foto
Joseph Murphy foto
Albert Einstein foto
Albert Einstein foto
Mooji foto

„Když začnete být velice čistí a prázdní, tak Vesmír sám začne jednat…“

—  Mooji Anthony Paul Moo-Young /ˌmuː ˈjʌŋ/, (narozen 29. ledna 1954) 1954

Květoslav Minařík foto

„Kdo ovládne sebe sama, ovládne celý vesmír.“

—  Květoslav Minařík český jogín 1908 - 1974

Vidžnani, Beseda bohů

Stephen Hawking foto

„Co dělal Bůh, předtím než stvořil vesmír?“

—  Stephen Hawking britský teoretický fyzik zabývající se vznikem vesmíru 1942 - 2018

Douglas Adams foto

Help us translate English quotes

Discover interesting quotes and translate them.

Start translating
Buddha foto
Albert Einstein foto
Citát „Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.“
Paulo Coelho foto

„Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.“

—  Paulo Coelho brazilský textař a spisovatel 1947

[(pt) Quando você quer alguma coisa, todo o Universo conspira para que você realize seu desejo.]
— Alchymista, 1988

Terry Pratchett foto
Aristoteles foto

„Neboť člověk není to nejlepší ve vesmíru.“

—  Aristoteles klasický řecký filozof, student Platóna a zakladatel západní filozofie -384 - -321 př. n. l.

Zdroj: Etika Nikomachova 1141a23

Paulo Coelho foto

„POHLÉDNOUT ŽIVOTU DO TVÁŘE
V jednu chvíli, když přestaneme běhat za svými běžnými rozptýleními a závislostmi; zážitky a substancemi, které nám zlepšují náladu; a za lidmi, kteří dovedou přehlušit naše vlastní tělesné pocity; zjistíme, kolik je v našem nitru zatracené úzkosti. Zjistíme, že jsme celý život utíkali před úzkostí. Jenže nic z toho, co jsme udělali, nás jí nezbavilo.
Co teď?
Zdá se, že tato úzkost je nedílnou součástí existence. Nevychází z ničeho, co jsme zažili v minulosti. Znepokojivé otázky bublající těsně pod povrchem, otázky, které by mohly probouzet nechtěné pocity.
Kdy zemřu? (A já vím, že jednoho dne zemřu.)
Když zemřou mí nejdražší? (A já vím, že jednoho dne, možná že brzy, zemřou.)
Onemocním? Onemocní moji blízcí? Přijdu o práci? O peníze? Stane se něco, co nebudu moct ovlivnit? Stane se to někdy záhy? Jak se mohu chránit před tím, co nemohu předvídat ani ovlivnit? Jak můžu vědět, co nelze vědět?
Příteli, je toho tolik, co je mimo naši kontrolu. Někdy jsme tak maličcí, tak zranitelní, jako dítě toužící po hlubokém ujištění, že všechno bude v pořádku.
V průběhu věků nám duchovní učitelé připomínali, jak hluboká pravda spočívá v poznání, že nad životem nemáme žádnou kontrolu. Život je příliš ohromný na to, aby jej mohla lidská mysl pochopit, natož ovládat. Můžeme zdánlivě ovládat to, co můžeme zdánlivě ovládat; ale zbytek je v rukou Boha, Vesmíru nebo jakkoliv chcete nazývat Nepojmenovatelné.
Zůstaňme na okamžik s touto existenční úzkostí. Nechme ji prosáknout svou zvídavou pozorností. Dýchejme do středu této úzkosti jako čerstvě narozené dítě (protože právě tak dítě dýchá). Naslouchejme jí. Jděme se s ní projít. Pečujme dnes o ni. Nezkoušejme ji utišit nebo od ní utéct, tím jen získá víc moci.
Pomalu a jemně se nořme do vlastní bezmocnosti jako do teplé koupele po celodenní pouti.
Do menší či větší míry může být vše mimo kontrolu, ale dobrá zpráva je:
Naše bezmoc může být branou k hlubšímu odevzdání.
Ve středu naší úzkosti můžeme nalézt větší pokoj a sílu, odvahu pohlédnout životu do tváře a jít dál - třesoucí se, ale nebojácní.“

—  Jeff Foster 1980

překlad: Kateřina Grofová
Zdroj: https://www.facebook.com/LifeWithoutACentre/posts/to-stare-life-in-the-facesometimes-when-you-stop-running-to-your-usual-distracti/2360721600692101/

„LÁSKA, JAKOU SI ZASLOUŽÍTE
Ze všeho nejvíc toužíme po tom, být viděni.
Být drženi v prostoru bezpečné, neposuzující, všeobjímající přítomnosti,
být viděni milujícíma očima.
Být viděni - to je zároveň i to, čeho se nejvíc bojíme.
Víc než smrti. Děsíme se pronikavého důvěrného pohledu.
A zároveň po něm nejvíc toužíme.
Ukázat sebe sama vyžaduje tolik odvahy!
Sundat masku, zvlášť ve chvíli, kdy se cítíme nejhůř.
Sundat v takovou chvíli masku, (která nás přitom stejně jenom dusila), a říct, "Podívej! Podívej! Tady jsem, světe!"
Dovolit si být viděn,
ještě než se na to budeme cítit připraveni.
Když se cítíme nejvíc prohnile, špinavě, nejvíc uboze a nezvladatelně, nejvíc nudně, zmateně, opuštěně, zlomeně, smutně, naštvaně nebo bolavě… dovolit si být viděn právě tak.
V tomto bolavém, ostudném místě.
Nechat do něj proniknout světlo.
Vyjít z úkrytu a pozvat druhé do svého "soukromého" světa.
Dovolit, aby byli svědky našeho autentického bytí.
Pustit je za žalostně marnou ochrannou vrstvu, které říkáme "osobnost".
Říct, "Podívej! Podívej, příteli. Tady jsem!"
Podstupte riziko být milovaný.
Ano, to riziko, že budete odmítnuti.
Možná i riziko, že budete znovu zahanbeni, že se vám znovu vysmějí, poníží vás.
Riziko, že se na vás budou dívat jako na někoho, kdo selhal. Jako na špatného, zlomeného, škaredého, nebo slabého.
Ale riziko být milovaný?
Ano. Podstupte to riziko ještě dnes, protože život je krátký a potlačovat vaše přirozené já vás stojí tolik sil. Dovolte, abyste byli viděni ve své syrové kráse. Vaše zranitelné já. Vaše já bez falešné ochrany, bez odpovědí, bez vědomostí experta. Vaše nedokonalé já.
Neboť ten nejhlubší stud může být uzdraven jen ve světle lásky. Vaše nedokonalosti po celou dobu toužily po doteku vědomí tak jemného, že by pod ním našel sám sebe celý vesmír.
A tak se odevzdejte objetí milujícího přítele.
Který vás bude držet.
Ve vaší nahotě, odhalenosti, nedokonalosti.
Hodni lásky.
Takoví, jací jsi.
To je láska, jakou si zasloužíte.
Lidská láska, která je i láskou Boží.
Láska, která vás něžně omývá, když se cítíte nejvíc zahanbeni, vyděšeni, nejvíc ztraceni. Když se cítíte docela maličcí.
Obrovská láska, která vás drží.
Nikdy se nespokojte s ničím menším.“

—  Jeff Foster 1980

překlad Kateřina Grofová
Zdroj: https://www.facebook.com/LifeWithoutACentre/posts/the-kind-of-love-you-deservemore-than-anything-we-long-to-be-seento-be-held-in-a/1340515899379348/

Citát „Pouze dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost. U té první si tím však nejsem tak jist.“
Albert Einstein foto

„Pouze dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost. U té první si tím však nejsem tak jist.“

—  Albert Einstein německo-americký fyzik, autor teorie relativity 1879 - 1955

Varianta: Dvě věci jsou nekonečné: vesmír a lidská hloupost.

Stephen Hawking foto

„Pokud se mi podařilo nějak přispět k našemu pochopení vesmíru, jsem šťastný.“

—  Stephen Hawking britský teoretický fyzik zabývající se vznikem vesmíru 1942 - 2018

Stručná historie mého života

„Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Etiam egestas wisi a erat. Morbi imperdiet, mauris ac auctor dictum.“