Citáty o vesmíru

„Budete-li se snažit porozumět celému vesmíru, nepochopíte vůbec nic. Jestliže se pokusíte porozumět sobě, pochopíte celý vesmír.“

—  Buddha nepálský duchovní učitel na jehož učení bylo založeno Buddhismus -563 - -483 př. n. l.

„Můj mozek je pouze příjemce, ve vesmíru je totiž jádro, které obsahuje všechy vědomosti, sílu a inspiraci. Do tajemství tohoto jádra jsem nepronikl, ale vím, že existují.“

—  Nikola Tesla vynálezce, fyzik a elektroinženýr 1856 - 1943

„Ve výchově každého člověka nastane čas, kdy dojde k přesvědčení, že závist je nevědomost, napodobování je sebevražda a že musí sám sebe za všech okolností brát jako svůj vlastní cíl, že i když celý širý vesmír je plný dobra, nedostane se mu žádnému zázračnému rohu hojnosti jinak než tím, že bude obdělávat ten pozemek, který mu byl přidělen. Síla v něm obsažená je naprosto nová a nikdo kromě něj neví, co může udělat, a ani on to nebude vědět, dokud to nezkusí.“

—  Ralph Waldo Emerson americký filozof, esejista a básník 1803 - 1882

„Myslela jsem, že neschopnost milovat znamená čistotu, strach z ublížení, zranitelnost, teď už vím, že je to jen strach z ublížení vlastního já, svého ega. Kdo má strach milovat, ten neví, co je to bezpodmínečná láska, co je to být, tudíž přijmout nedokonalost, především sebe i ostatních, tudíž životní prohru. Kdo ovšem přijme tuto životní prohru, ten získá tu největší životní výhru, tudíž lásku, především sebelásku. Potom se spojí celý vesmír a vznikne dokonalost v totální nedokonalosti. Potom není potřeba nic víc k tomu být skutečně šťastný.“

—  Ahoj.01

„Pouze dvě věci jsou nekonečné. Vesmír a lidská hloupost. U té první si tím však nejsem tak jist.“

—  Albert Einstein německo-americký fyzik, autor teorie relativity 1879 - 1955

Varianta: Dvě věci jsou nekonečné: vesmír a lidská hloupost.

„Nepotřebuji tě, ale chci tě.
Nemám prázdnotu, mám prostor pro činy.
Neočekávám od Tebe, že mě uděláš šťastnou, jsem šťastná z Tvé radostí a úsměvu.
Nemusíme se milovat jako blázni, nejsem Tvá a Ty nejsi můj.
Jsem úplná i bez Tebe a Ty jsi beze mě taky úplný.
Neumřu, pokud odejdeš, a Ty budeš šťastný, i kdybych odešla.
Nejsi zodpovědný za mou osobní spokojenost.
Přijímám Tě jako své zrcadlo a posla a nabízím Ti své oči, aby ses v nich také našel.
Jsme dva krásné a vzácné vesmíry, úplné, dokonalé, připravené vytvářet nové světy.
Nejsem bez tebe osamělá a Ty nejsi beze mě ztracený.
Nebudeme zavírat dveře a okna jen proto, abychom byli vedle sebe a nemohli svobodně létat.
Vážím si Tvé i mé svobody, každého dne našeho výběru.“

—  Emanuele Pacifici 1931 - 2014

„Jdi klidně svou cestou halasem a spěchem a nezapomeň pro ně, jaký mír se skrývá v tichosti. Pokud tím nezradíš sám sebe, vycházej dobře s každým člověkem. Svou pravdu vyslovuj tiše a jasně a naslouchej jiným, ať mdlého rozumu nebo nevědomým; také oni mají svůj příběh. Vyhni se lidem hlučným a svárlivým, jen jitří tvoji mysl. Nesrovnávej se s jinými, abys nezahořkl nebo nepropadl pýše. Vždycky se najde někdo větší nebo menší, než ty sám. Z plánů měj stejnou radost jako z dosaženého, drž se své životní cesty, byť i sebeskromnější; v proměnlivosti osudu je právě jen ona tvým vlastnictvím. Zachovej obezřetnost v každém podnikání, vždyť svět je plný klamu. Nenech se jím však oslepit a nevidět v něm i ctnost. Je mnoho lidí zápasících o velké myšlenky a všude kolem život naplněný hrdinstvím. Vždy buď sám sebou. A nikdy nepředstírej náklonnost. Stejně tak nebuď v lásce cynikem, protože tváří v tvář veškeré vyprahlosti a deziluzi je láska vytrvalá jako tráva. S ochotou přijímej, co napovídá tvůj věk a v pravý čas s grácií přenech mládí, co mu náleží. Posiluj svého ducha, aby ti byl štítem při nenadálém neštěstí. Nestresuj se však zlými představami, vždyť mnohá úzkost vzniká z únavy a osamění. Buď ukázněný a k sobě mírný zároveň. Jsi stejné dítě Vesmíru jako jsou stromy nebo hvězdy, máš právo tady být. Ať už to chápeš nebo ne, vesmír jde dál tak, jak jít má. Buď proto v míru s Bohem, ať si ho představuješ jakkoli a ať už jsou tvé snahy a touhy jaké chtějí, měj v hlučném zmatku světa ve své duši mír. Při vší své falši, otročině a rozbitých snech je to ještě pořád krásný svět. Buď veselý. Snaž se být šťastný.“

—  Max Ehrmann 1872 - 1945

Desiderata je krátká báseň v próze o tom, jak dosáhnout štěstí v životě. Jejím autorem byl americký právník a filosof Max Ehrmann žijící v letech 1872 – 1945, poprvé ji uveřejnil roku 1927. Existovala však legenda tvrdící, že se jedná o anonymní text, který pochází ze 17. století a byl nalezen v kostele sv. Pavla v Baltimore. Báseň byla populární v 60. letech v okruhu hnutí hippies.
Zdroj: Desiderata

„Důvěřujte vesmíru, když dojde ke změně ve vašem životě. Změna znamená, že přijde něco většího!“

—  Ralph Smart psycholog a spisovatel

Zdroj: Facebook

„Život je jako vesmír, nikdo neví kde končí, kdy končí a jak končí. A hlavně si myslíme, že o obou věcech víme hodně, ale ve skutečnosti nevíme vůbec nic.“

—  Patricie Jurečková

„Naše konání je přemýšlením vesmíru.“

—  Sebastián Wortys umělec a spisovatel

Zdroj: kniha Vtiposcifilo-z/s-ofie

„Ať jsi kdokoli a děláš cokoli, když něco doopravdy chceš, je to proto, že se toto přání zrodilo v duši Vesmíru. Je to tvé poslání na Zemi.“

—  Paulo Coelho, kniha Alchymista

„Možný smysl veškerého života a vznik vesmíru: život zdůvodněním stvoří vesmír, ve kterém vznikl.“

—  Sebastián Wortys umělec a spisovatel

Zdroj: kniha Vtiposcifilo-z/s-ofie

„Kéž je má vize Přirozené mnohobytosti budoucností vesmíru.“

—  Sebastián Wortys umělec a spisovatel

Zdroj: kniha Vtiposcifilo-z/s-ofie

„Pokud chcete nalézt tajemství vesmíru, je ukryto v pojmech energie, frekvence a vibrace.“

—  Nikola Tesla vynálezce, fyzik a elektroinženýr 1856 - 1943

Originál: (en) If you want to find the secret of universe, think in terms energy, frequency and vibration.

„Vděkem naplněné srdce je otevřené bohatým požehnáním vesmíru.“

—  Joseph Murphy 1898 - 1981

„Dvě věci jsou nekonečné - vesmír a lidská hloupost. Ale u vesmíru tonení tak jisté.“

—  Albert Einstein německo-americký fyzik, autor teorie relativity 1879 - 1955

„Je zajímavé, že Vesmír obviňování nezná. Hledání viníka je něco, co pramení výhradně z lidské psychiky.“

—  Teal Swan americká duchovní učitelka 1984

kniha Stíny před úsvitem

„LÁSKA, JAKOU SI ZASLOUŽÍTE
Ze všeho nejvíc toužíme po tom, být viděni.
Být drženi v prostoru bezpečné, neposuzující, všeobjímající přítomnosti,
být viděni milujícíma očima.
Být viděni - to je zároveň i to, čeho se nejvíc bojíme.
Víc než smrti. Děsíme se pronikavého důvěrného pohledu.
A zároveň po něm nejvíc toužíme.
Ukázat sebe sama vyžaduje tolik odvahy!
Sundat masku, zvlášť ve chvíli, kdy se cítíme nejhůř.
Sundat v takovou chvíli masku, (která nás přitom stejně jenom dusila), a říct, "Podívej! Podívej! Tady jsem, světe!"
Dovolit si být viděn,
ještě než se na to budeme cítit připraveni.
Když se cítíme nejvíc prohnile, špinavě, nejvíc uboze a nezvladatelně, nejvíc nudně, zmateně, opuštěně, zlomeně, smutně, naštvaně nebo bolavě… dovolit si být viděn právě tak.
V tomto bolavém, ostudném místě.
Nechat do něj proniknout světlo.
Vyjít z úkrytu a pozvat druhé do svého "soukromého" světa.
Dovolit, aby byli svědky našeho autentického bytí.
Pustit je za žalostně marnou ochrannou vrstvu, které říkáme "osobnost".
Říct, "Podívej! Podívej, příteli. Tady jsem!"
Podstupte riziko být milovaný.
Ano, to riziko, že budete odmítnuti.
Možná i riziko, že budete znovu zahanbeni, že se vám znovu vysmějí, poníží vás.
Riziko, že se na vás budou dívat jako na někoho, kdo selhal. Jako na špatného, zlomeného, škaredého, nebo slabého.
Ale riziko být milovaný?
Ano. Podstupte to riziko ještě dnes, protože život je krátký a potlačovat vaše přirozené já vás stojí tolik sil. Dovolte, abyste byli viděni ve své syrové kráse. Vaše zranitelné já. Vaše já bez falešné ochrany, bez odpovědí, bez vědomostí experta. Vaše nedokonalé já.
Neboť ten nejhlubší stud může být uzdraven jen ve světle lásky. Vaše nedokonalosti po celou dobu toužily po doteku vědomí tak jemného, že by pod ním našel sám sebe celý vesmír.
A tak se odevzdejte objetí milujícího přítele.
Který vás bude držet.
Ve vaší nahotě, odhalenosti, nedokonalosti.
Hodni lásky.
Takoví, jací jsi.
To je láska, jakou si zasloužíte.
Lidská láska, která je i láskou Boží.
Láska, která vás něžně omývá, když se cítíte nejvíc zahanbeni, vyděšeni, nejvíc ztraceni. Když se cítíte docela maličcí.
Obrovská láska, která vás drží.
Nikdy se nespokojte s ničím menším.“

—  Jeff Foster 1980

překlad Kateřina Grofová
Zdroj: https://www.facebook.com/LifeWithoutACentre/posts/the-kind-of-love-you-deservemore-than-anything-we-long-to-be-seento-be-held-in-a/1340515899379348/

„Vesmír nesoudí; spojí se, abychom uskutečnili svou touhu. Proto bojovník nebojácně zkoumá stíny své duše a snaží se je osvítit světlem odpuštění.“

—  Paulo Coelho brazilský textař a spisovatel 1947

Fejeton – Bojovník světla a nový rok