Vyhledávání

„Chceš-li, aby tvé děti prožily život v klidu, nech je trochu hladovět a trochu zažít zimu.“

„Kdybychom neměli zimu, jaro by nebylo tak příjemné, kdybychom občas nezakusili nepřízeň osudu, prosperita by nebyla tak vítaná.“

„Mysl je jako noční ulička —
když v ní hoří i to nejslabší světlo,
víš, že máš ještě kde si sednout.
I když ti je stále zima.“

„Někdy se náš osud podobá ovocnému stromu v zimě. Kdo by si myslel, že se ty větve znovu zazelenají a rozkvetou, ale my v to doufáme, my to víme.“

„Lidé jsou jako stromy. Stromy v létě jsou rozkvetlé, v zimě jsou zchřadlé. I přesto v létě znovu rozkvetou, až na slabé a malé keříky. Ty umrznou.“

„Neumíš-li být silná jako dub, buď silná jako jalovec nebo houževnatá mateřídouška. Ta, co bez reptání přijímá žár a sucho, zimu, plodnost i zranění.“

„Co jednou upadlo do nevědomí, to nevědomí podrží bez ohledu na to, zda tím vědomí trpí nebo ne. Vědomí může umírat hlady a zimou, zatímco v nevědomí se to zelená a kvete.“

„Císař pán je císař pán, a to je přec něco říci. Já slýchala, že když se člověk podívá císaři do očí, zima pochází a horko rozpaluje.“

„Západ s východem se pořád o něčem handrkují, to by mne akorát rušilo od mé výpravy. Na severu zima jen, tam vždy přituhuje. Půjdu tedy na jih za teplem!“

„Kdo nakonec jsem, když si nehraji? Ubohý sirotek opuštěný na ulici pocitů, třesoucí se zimou na nároží Skutečnosti, odsouzený k tomu, aby spal na schodech Smutku a jedl darovaný chléb Fantazie.“

„To, co musíme snášet – jako křivdy, příkoří, horko i zimu, vítr i déšť, únavu, atd. – obětujme Pánu Bohu s ochotným srdcem, a tím způsobem se to stane ctností a zásluhou pro naši duši.“

„Zima je nejkrásnější umělec čaruje rumějec na tváři. Okolí zbarvené do čistých barev v oklí maluje. Studený klid uspavá mysl chce se spát. Pak teploučko domova bude mě hřát.“

„Moje láska k Lintonovi je jako list v lese – čas ji zeslabí, to vím, tak jako v zimě opadají stromy. Ale má láska k Heathcliffovi je jako ty věčné skály pod lesem – ne oku pro radost, ale podstata života. Já jsem Heathcliff, Nelly!“

„Vztah je živá věc. Je to jako zahrada, kterou musíte občas zalít a občas odplevelit, aby neuschla. Občas je úroda, občas je zima. Ta věc je v neustálém pohybu – zaplať pánbůh. Věnovat se vztahům je právě proto nekonečný příběh.“

„Zármutek je něco zvláštního; neubráníme se mu. Je jako okno, které se otvírá o své vlastní vůli. V místnosti je stále chladněji a nám nezbývá než se chět zimou. Ale to okno se pokaždé otevře o trochu méně a jednoho dne se s úžasem ptáme, kam se podělo.“

„My v severních Čechách s tím máme dlouhou zkušenost, protože jsme zažili léta devastace a exhalací, kdy malé děti a lidé nemohli dýchat, dostávali různé průduškové záněty apod. A kuřáci kupodivu ty inverze snášeli dobře. Je to způsobeno tím, že kuřák má ve svých plicích slabounkou vrstvu dehtu, která brání škodlivinám. Vy se tomu přestanete smát. Lékaři se smáli a pak to potvrdili, protože než škodlivina projde tou mikroskopickou vrstvičkou, nemůže napadnout tkáň, kdežto u nekuřáka okamžitě napadá plicní sklípky a on má s tím nějaké problémy. Po pravdě samozřejmě řeknu, že to má i velkou nevýhodu, protože kuřáci velmi těžce – všimněte si toho – snášejí zimu. Ten dehet v zimě tuhne a oni velmi těžko potom pohybují končetinami. Dokonce někteří, když jim to jde na víčka, tak usínají, když je zima. Proto mají rádi teplo.“

„Chutná mi to. Teď kvůli kašli sotva dýchám, a stejně kouřím. Kafe cévy roztahuje a cigarety stahujou – ty cévy jsou neustále v pohybu a to jim dělá dobře. Akorát ten dehet. V zimě v člověku ztuhne a pak mám nepohyblivý ruce.“

„Samozřejmě, že ti ublížím. Samozřejmě, že mi ublížíš. Samozřejmě, že si budeme ubližovat. Ale to je přece podmínkou existence. Stát se jarem znamená přijmout riziko zimy. Stát se přítomností znamená přijmout riziko nepřítomnosti.“

„Nóó," odpověděl Zim, "dejme tomu, že jediný, co máte, je nůž. Nebo ani to ne. Co uděláte? Prostě se jen pomodlíte a zhebnete? Nebo do toho pudete a donutíte ho zaplatit? Synu, tohle je opravdový - nejni to žádná šachová partie, kterou můžete vzdát, když zjistíte, že už jste moc pozadu.“