Vyhledávání

„Když jsem se vrátil z koncentráku a chtěl jsem psát, měl jsem velmi silný pocit, že psaní, které by mě udržovalo u vzpomínek na smrt, by mě nutně dovedlo k sebevraždě. Bylo třeba si zvolit: psaní, nebo život. Žít nejprve předpokládalo na určitou dobu zapomenout. Bylo to zapomnění odhodlané, dobrovolné, do jisté míry terapeutické.“

„Musíme si uvědomit, že když někomu zbývají tři měsíce života, tak je mu jedno, jestli si nějaká regulační agentura myslí, že by za deset let mohl mít díky naší terapii nějakou šanci na léčbu. On chce zkusit cokoliv a pro vědu by to mohl být také obrovský přínos.“

„Protože se rodíme jako děti a rozličně jsme soudili o smyslových věcech, dříve než jsme dosáhli plného užívání rozumu, jsme odváděni od poznání pravdy mnoha předsudky. Těchto předsudků se můžeme zbavit, jak se zdá, jen tak, že budeme jednou v životě pochybovat o všem, v čem nalezneme sebemenší podezření nejistoty.“

„Barvy, malířův materiál: barvy v jejich vlastním životě, plačící a smějící se, sen a štěstí, horké a svaté, jako písně lásky a erotiky, jako zpěvy a nádherné chorály! Barvy jsou výkyvy jako zvuky stříbrných zvonků a bronzové vyzvánění, ohlašující štěstí, vášeň a lásku, duši, krev a smrt.“

„Myslím, že muzikant by měl žít čistý život fyzicky, duchovně a morálně, měl by studovat hudbu a pokud je to možné, měl by se učit více než jen jednu věc, protože mladí lidé jsou toho schopni. Rozhodně na tom není nic špatného, když mladý člověk je hráč, skladatel a učitel − to jsou tři rozdílné aspekty hudby.“

„Nenarodil jsem se proto, abych byl k něčemu donucován, vždy budu dýchat po svém vlastním způsobu. Uvidíme, kdo je silnější. Jakou sílu mají masy? Jenom kteří se řídí vyššími zákony než já, mne mohou k něčemu nutit… Nechci ani slyšet o lidech, kteří by byli většinou nuceni žít určitým způsobem života.“

„Exil je výborná zkušenost, někdy bolestná, ale neocenitelná. Máš své kořeny, tam ale nejsou. Máš jazyk, tam je ale nepoužitelný. V myšlenkách neustálé překládání. A sny v několika jazycích. V jazyce tvé vlastní historie a v jazyce nového života. Psychologická Babylónská věž. Ale když se člověk nepoddá, může z toho mít užitek.“

„Je s ním 47 procent lidí, kteří jsou závislí na vládě, kteří si myslí, že jsou oběti, kteří si myslí, že vláda se o ně má postarat, že mají právo na zdravotní péči, na stravu, na bydlení, na všechno. Nikdy je nepřesvědčím, že mají mít osobní odpovědnost a postarat se o svůj život.
-- o Obamovi“

„V přímém rozporu s tím, co si obvykle myslíváme, nejsou nejlepšími okamžiky našeho života pasivní chvíle, kdy něco přijímáme nebo kdy odpočíváme… Nejlepší okamžiky obvykle bývají ty, kdy se naše tělo nebo mysl vzepne k hranicím svých možností ve vědomé snaze dosáhnout něčeho obtížného, co stojí za to.“

„Každý obyčejný člověk má svůj neobyčejný příběh. Můžeme si myslet, že nejsme ničím zajímaví, že naše životy jsou nudné, protože neobjevujeme nepoznané, nepíše se o nás v novinách a nezískáváme ocenění. Všichni ale děláme něco fascinujícího, co od nás vyžaduje velkou odvahu a na co bychom měli být pyšní.“

„Já víru nepotřebuju. Čím jsem starší, tím míň jí ve mně zbylo, vychovávali mě přísně nábožensky… to je ale dlouhý příběh, který sem nepatří… ne, nevěřím. Když od sebe dokážete rozeznat dobro a zlo, když věříte, že život má nějaký smysl a najdete v něm svou úlohu, Boha nepotřebujete.“

„Ten, kdo se modlí, neztrácí duchapřítomnost ani tváří v tvář těm největším obtížím, protože si uvědomuje, že Bůh je s ním a v jeho otcovském náručí nalézá útočiště, klid a pokoj ducha. A navíc, otvíráme-li se v důvěře Bohu, otvíráme se velkoryseji i bližním, a jsme tedy schopnější stavět svůj život na Božím plánu.“

„Až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována…“

„Žít je to poslední, nač má zaneprázdněný člověk čas, a není nic těžšího, než vědět, jak žít. Odborníků v jiných oborech je všude plno, některé z těchto nauk, jak se zdá, si osvojili úplní chlapci tak dobře, že by v nich mohli dávat i hodiny: žít se však musíš učit po celý život.“

„Život je jen velká hra,
ve které neexistuje výhra. Každý z nás jde přes překážky, láme nohy láme kosti, stejně dojde v nevědomosti, protože smysl žití a lidského bytí, není znám a znát nebude. Krásy a hnusy světa kolem nás, trápí nás a škádlí denně,
dokud se do hrobky nezahrabeme.“

„„Vědění je uloženo v zrnu (semínku)“, tak zní výrok, jímž Hopiové vysvětlují Duchovní život, který nakonec vede k Seberealizaci. Tento výrok můžeme dále rozvést prohlášením „semínko je ve stromě a strom je v semínku“. Co je zde důležité, je ZMĚNA, absolutní a věčná Konstanta Stvoření. Tato konstanta je Zákon Stvořitele.“

„Vezměte si jeden nápad. Ujistěte se, že ten nápad je vaším životem, přemýšlejte o něm, sněte o něm, žijte tou myšlenkou. Ať mozek, svaly, nervy, každá část vašeho těla jsou plné této myšlenky, a vypusťte každý jiný nápad. To je cesta k úspěchu.“

„Nelíbí se mi jak vypadám. Nikdo nemá rád vlastní vzhled, a pokud má, nechci se s tím člověkem přátelit. Ale všichni víme, v čem tkví naše nejistoty. Otázka, kterou jsem si při psaní kladl, byla:,, Jak tyto nejistoty ovlivňují můj způsob života? Jak si kompenzuji to, že na sobě něco nemám rád? Co dělám, abych to zakryl?“

„Děkuji ti, můj nebeský Otče, skrze Ježíše Krista, tvého milého Syna, že jsi mne zachoval od všeho zla a nebezpečí, a prosím tě, aby všechny mé činy a život se mohly líbit tobě. Do tvých rukou se odevzdávám s tělem, duší i se vším, co mám. Amen.“