Vyhledávání

„Prvních šest měsíců války jim můžeme ošklivě zatápět. Můžeme dosáhnout nepřerušené šňůry vítězství. Pokud se ale válka protáhne na dva či tři roky, pak v naše konečné vítězství nevěřím.“

„Bez opravdu tvrdého lockdownu se nepohneme nikam. Na dva tři týdny zavřít fabriky, nechat lidi doma a pak nastartovat testování a trasování. Jinak budeme řadu měsíců v tom, v čem jsme teď.“

„Ve vztazích máme sklony být líní a myslíme si, že se známe po měsících nebo letech. To je úplná iluze, zejména vzhledem k tomu, že EMOCE, ZKUŠENOSTI A MYŠLENKY patřící člověku se mění každý den.“

„Puntíky mají formu slunce, které je symbolem energie a celého světa a našich životů, mají rovněž formu měsíce, který je tichý. Kulatý, jemný, pestrobarevný, nesmyslný a nevědomý. Puntíky se stávají hnutím.“

„Měsíce nás všechny sužuje problém, který nám kdysi nadělil versailleský diktát a který se stal nyní neúnosný svou zrůdností a prohnilostí. Gdaňsk je německé město. Koridor byl a je německý… Proto jsem se nyní rozhodl hovořit s Polskem stejnou řečí, jakou Polsko užívá po měsíce vůči nám… Polsko dnes v noci poprvé střílelo na našem vlastním území a použilo k tomu i regulérní vojáky. Od pěti hodin čtyřiceti minut opětujeme palbu. A od této doby se za bombu platí bombou.“

„Přes analyzování situace můžete strávit minuty, hodiny, dny, týdny nebo dokonce měsíce; pokusit se dát kusy dohromady, zdůvodnit, co by se stalo … nebo můžete prostě nechat ležet kousky na podlaze a posunout se dál.“

„Nemůžete rozhodnout zda budeme bojovat nebo ne. My budeme. Můžete rozhodnout jedinou věc, zda-li zvítězíme, či zda zvítězí muftí (…) a já vás prosím, nerozhodněte se příliš pozdě. Nelitujte hořce za tři měsíce, protože jste se nerozhodli dnes.“

„BRÁNA NEVĚDĚNÍ

Když spočineme v Nevím,
vytvoří se v závoji iluzí naší mysli skulinka,
a může námi prostoupit celý Vesmír.

Nevědění není nevědomost.
Nevědění není hloupost.
Je to zvědavost. Je to úžas.
Je to stav, ve kterém se oddělené “Já” uvolní
v přítomnosti Velkého Soucitu.

Když Nevíme, může námi prostoupit unavené slunce,
explodující do červené a oranžové;
žlutý měsíc a bilion vzdálených hvězd,
tak vzdálených a přitom tak blízkých,
tak daleko a přitom Tady.

Vědění nás k tomu nemůže dovést.
“Já” to nedovede pochopit.
Tou bránou je NeVědění.

Otevřete se Měsíci.“

„Nemůžete dosáhnout na olympijskou medaili, když se začnete připravovat jen dva měsíce před olympiádou. Co se mu stalo, to je způsobeno tím, že prostě nechce jezdit trénovat za moře s těmi nejlepšími, protože není schopen na sobě pracovat šest hodin denně.“

„V zásadě neexistuje nic, co by nám bránilo dosáhnout dohody o zásadních otázkách v blízké budoucnosti. Věřím, že je to možné. Věřím, že je to příhodné. Je potřebná deklarace. Jsem k ní připraven. Doufám, že druhá strana také... K rozhodnutí nepotřebujete měsíce.“

„Život je někdy velmi skoupý, uplynou dny, týdny, měsíce a roky, aniž člověk zažije něco nového. Ale pak se otevřou dveře a dovnitř se vřítí lavina. V jednu chvíli nemáte nic, a najednou máte víc, než dokážete přijmout.“

„Cožpak se milenci dívají na měsíc, když jsou u svých milenek? Naštěstí ne, leda když je začínají nudit. Mílenci spolu nepláčou, neskládají hymny na nekonečnost a málo se věnují rozjímání. Hodiny opravdu rozkošné prchají velmi rychle a jsou vyplněny jinak.“

„Roli studujete měsíc dva, víc nebo míň, a pochopitelně práce s režisérem je velmi důležitá. Dnes musí být operní zpěvák i činohercem, opera je synkretická tvorba, musí obsáhnout všecko. Mám zkušenosti s fantastickými režiséry, které nejde neposlouchat.“

„Moře neví nic o minulosti. Prostě je. Nepotřebuje žádná vysvětlení. A stejně tak i hvězdy a měsíc. Ty také jsou a hledí na nás shůry. Co je jim po tom, co se stalo? Provázejí nás a radují se z toho. Vidíš, jak září a mihotavě se lesknou? Myslíš, že by tak zářily, kdyby je zajímala naše minulost?“

„Aby se člověk stal slavným, musí 40 let malovat, nebo 20 let psát bestsellery, nebo 10 let hrát na divadle hlavní role, nebo 5 let hrát ve filmu, nebo 1 měsíc číst v televizi kuchařské recepty.“

„Na diskusi bych byl rád s Václavem Havlem či Václavem Klausem, v hospodě s Milošem Zemanem. Ale kdybych měl být měsíc – či alespoň týden – v džungli nebo na poušti, nechtěl bych tam být s nikým z předchozích, nýbrž s Mirkem Topolánkem. Neboť je to chlap.“

„Byl to překrásný život, který trval více než sto let. Člověk jen stěží věří, že někdo, kdo vyrostl v době kočárů a koní, viděl, jak člověk přistává na měsíci a všechny ty věci, které se dnes dějí, jaké už nikdy neuvidíme. Byla prostě báječná.“

„Hodně teď pracuji; chtěl bych ale během posledního měsíce, který mi přibližně zbývá do návratu do Moskvy, tvořit ještě víc. Moje mínění o mých nových skladbách je pořád stejné: vznikají těžce a jsem s nimi nespokojený. Jsou to pro mě stálá muka.“

„Uvolnění se jo, to je to co potřebujou úplně všichni. Proč se všichni nechají vším tak vynervovat vytočit a všechno tak hrotí a prožívají. Vždyť je léto to má bejt měsíc relaxu a obzvlašť srpen kdy jsou všichni ze slunka vypeklí až jim z toho hrabe v hlavě.“