Někteří lidé nedělají chyby citáty (strana 343)

„Největší zážitek mívám ze setkání s dospělými Němci. Děti jsou všude stejné, ale kdykoli se pořádá nějaká beseda s dospělými Němci, máme oni i já stejný problém: já coby oběť a oni coby potomci viníků. A tak představují naše setkání hlubší a zásadnější zkušenost než podobné akce kdekoli jinde na světě.“

Uri Orlev (1931)

Zdroj: [Friedmann, Pierre, I za války se lidé smáli, říká pamětník holokaustu a spisovatel Uri Orlev, art.ihned.cz, 2013-07-03, 2018-10-21, https://art.ihned.cz/knihy/c1-60184820-uri-orlev-ostrov-v-ptaci-ulici-rozhovor]

„Člověk, vědomý si své izolace, musí najít nové vazby se svými bližními, na tom závisí jeho duševní zdraví. Bez silných citových vazeb ke světu by trpěl pocitem nesmírné opuštěnosti a ztracenosti. Může však navázat vztah k jiným lidem, a to nejrůznějšími způsoby. Může k ostatním lidem cítit lásku, což vyžaduje nezávislost a činorodost, nebo se k nim může vztáhnout symbioticky - to znamená, že se stane jejich částí nebo je učiní částí vlastního já. V tomto symbiotickém vztahu buď ovládá druhé (sadismus), nebo jimi je ovládán (masochismus). Nemůže-li si vybrat ani lásku, ani symbiózu, může problém řešit vybudováním vztahu k vlastní osobě (narcismus). Potom se sám stává světem a "miluje" svět tím, že miluje sám sebe. To je častý způsob, jak se lidé vypořádávají s potřebou mít nějaký vztah, a obvykle bývá smíšen se sadismem. Je nebezpečný a v krajním případě vede k určitým formám šílenství. Poslední a zhoubný způsob řešení problémů (obvykle spojený s krajním narcismem) je vášeň zničit všechny ostatní. Když neexistuje nikdo kromě mě, nemusím se jiných bát a nepotřebuji s nimi navazovat vztahy. Zničím-li svět, zachráním se před tím, aby mě rozdrtil.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

The Anatomy of Human Destructiveness

„Dogma není svévolným výmyslem ani jedinečným zázrakem, jak bývá líčeno za zřejmým účelem jeho vyzvednutí z přírodních souvislostí. Ústřední křesťanské představy tkví svými kořeny v oné gnostické filosofii, která se podle psychologických zákonů musela vyvinout právě v době, kdy se klasická náboženství stávala obsolentními. Gnóze se zakládá na vnímání symbolů nevědomého procesu individuace, který nastupuje vždy, jakmile se nejvyšší kolektivní představy ovládající lidský život začnou rozpadat. V takové době se nutně objevuje celá řada jedinců, kteří jsou vyšší měrou uchváceni numinózními archetypy, jež se tlačí na povrch, aby vytvořili novou dominantu. Uchvácení se projevuje takřka bez výjimky ve skutečnosti, že lidé jimi zasažení se s jejich obsahy identifikují. Roli, která jim byla vnucena, nechápou jako působení nových obsahů, které je třeba ještě rozpoznat, ale svým životem je vzorově znázorní a stávají se tak proroky a reformátory. Pokud archetypický obsah křesťanského dramatu byl s to uspokojivě vyjádřit zneklidněné a dotírající nevědomí mnoha lidí, povýšila ho "shoda všech" (consensus omnium) na všeobecně závaznou pravdu, ovšem nikoli nějakým úsudkovým aktem, ale daleko účinnější iracionálnější uchváceností.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla V. - Snové symboly individuačního procesu

„Ti z vás, kteří byli v Peru, si možná pravděpodobně všimli, že uprostřed starých inckých chrámů se často nachází velký krásný kámen s mnoha úhly a tvary a posvátnými proporcemi, vyřezanými a zformovanými na jeho povrchu. Inu, tyto kameny nejsou jen kameny - tyto „kameny“ byly a stále jsou starými inckými knihovnami. Obsahují veškeré záznamy jejich civilizace. Pokud víte, jak se s nimi spojit, dokážete přečíst každou sekundu, která se stala během celé epochy Inků. Ale Sirianci na této lodi pokročili dál za pouhé uchovávání záznamů a pomocí této jednoduché a krásné technologie se stane, na cokoli pomyslí, dokonce i cestování vesmírem. My to nazýváme psychotronika…. Andělé mi načrtli myšlenku, že když civilizace vytváří stále více pokročilejší technologii, za předpokladu, je-li to její volba, tak se čím dál tím více odděluje od zdroje života a stává se slabší a slabší, protože se stala závislou na technologii. Potřebuje přežít. Andělé mi řekli, že lidé v této lodi byli spirituálně velmi slabí. Jinými slovy, neměl jsem se na ně dívat, jako na nejpokročilejší rasu, ale jako na lidi, kteří potřebují spirituální pomoc.“

Drunvalo Melchizedek

kniha Prastaré tajemství květu života

„Toužíš-li po spasení a chceš vědět, co máš dělat, radím ti, abys šel hned teď k Pánu Ježíši Kristu, na první soukromé místo, které můžeš najít, a usilovně a upřímně jej pros na modlitbě, aby spasil tvou duši. Řekni mu, že jsi slyšel, že přijímá hříšníky a že řekl, „toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.“ Řekni mu, že jsi bídný ohavný hříšník a že k němu přicházíš ve víře v jeho vlastní pozvání. Řekni mu, že se vkládáš plně a cele do jeho rukou; že se cítíš ničemný, bezmocný a bez naděje v sobě samém; a že nespasí-li tě on, nemáš žádnou naději být spasen. Pros jej, aby tě vysvobodil z viny, moci a následků hříchu. Pros jej, aby ti odpustil a obmyl svou vlastní krví. Pros jej, aby ti dal nové srdce a dal do tvé duše Ducha svatého. Pros jej, aby ti dal milost a víru a vůli a moc být jeho učedníkem a služebníkem od tohoto dne navždy. Ach čtenáři, jdi hned teď a řekni tyto věci Ježíši Kristu, záleží-li ti vskutku na tvé duši.“

John Charles Ryle (1816–1900) anglikánský biskup

Tell him that you are a poor vile sinner, and that you come to him on the faith of his own invitation. Tell him you put yourself wholly and entirely in his hands: that you feel vile and helpless, and hopeless in yourself: and that except he saves you, you have no hope of being saved at all. Beseech him to deliver you from guilt, the power, and the consequences of sin. Beseech him to pardon you, and wash you in his own blood. Beseech him to give you a new heart, and plant the Holy Spirit in your soul. Beseech him to give you grace and faith and will and power to be his disciple and servant from this day forever. Oh, reader, go this very day, and tell these things to the Lord Jesus Christ, if you are really in earnest about your soul.] Source: [Ryle, J. C, A Call to Prayer, https://books.google.cz/books?id=u6ARAwAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false, American Tract Society, New York, 1853, 61, 42, angličtina]
Ref: cs.wikiquote.org - John Charles Ryle / Výroky / O pokání a spasení

„My nebudeme přece kopírovat, že navrátíme půdu, prostě, do pronájmu rolníkům, členům JZD, pokud ty družstva fungují. A oni fungují. No tak proč bysme to měli rozdávat? Proč bysme měli tuto operaci dělat? Ano, Sovětský svaz je něco jinýho. Nefunguje to, zaostalo to, ta vesnice je zcela jiná než naše. Naše vesnice je vysoce kulturní, podobá se městu, neliší se svým životem, kulturním životem, vybavením domácností, a tak dál, vzdělaností, od města. No to je jiný přístup třeba, a ne něco kopírovat jenom. Ano, zamyslet se, kde, co a jak použít. Ano, jestli dáváme někomu malou hospodu nějakou, kde jsme měli jednoho člověka a platili jsme ze státní pokladny každý měsíc 4 tisíce ztráty na tu hospodu, tak je asi lepší dát ji jemu, i když on si tam asi vydělá daleko víc než předtím, ale nás to ty 4 tisíce nestojí! A on slouží, a slouží možná líp než ten, který tam v těch 10 hodin přišel a do těch šesti večer měl otevřeno, a v neděli, když byl fotbalovej zápas vedle, tak neotevřel a šel se dívat na ten zápas jako každej jinej. Tu jsme to v minulosti trochu přešvihli, abych tak řekl, s tou socializací. Tedy ty živnosti menší, kde pracují sami, kde nikoho nevykořisťuje, potřebujem.“

Miloš Jakeš (1922–2020) československý politik

„Umění Dálného východu, hudba, poezie, tanec, výtvarné umění, ba i zvyklosti a určité vzorce myšlení tamní populace, to skutečně pro mě byla jedna velká neznámá. A to jsem měl dělat reportáže o jejich životě. Ale zjistil jsem, že tamní lidi znají evropské umění. A třeba i evropskou filozofii. Není to pro ně vůbec žádná velká neznámá, jak jsem si myslel. Měl jsem to vlastně vědět. My v Evropě bereme dokonce jako přirozené, že nejen znají Dvořáka, Smetanu a třeba Brahmse a Bizeta, ale že taky mají řadu skvělých interpretů evropské hudby. Když jsem na tento poněkud zahanbující rozdíl mezi námi Evropany a jimi narazil ve styku s Tchajwanci a jinými obyvateli Dálného východu, mohl jsem si vybrat: Buď pociťovat hrdost nad světovostí české a obecně evropské západní hudby, malířství a dalších kulturních projevů nebo podlehnout tomu pocitu zahanbení nad svou, evropskou a západní neznalostí umění Dálného východu. Co víme o čínské opeře? Jak často je na repertoáru v Evropě? Jak předvídat nějaké modely jejich politického chování, když naše znalosti jejich myšlení nedosahují takové hloubky jako jejich znalosti našich stereotypů.“

Zdeněk Velíšek (1933) český hispanista a novinář

Zdroj: [Velíšek, Zdeněk, Český rozhlas Vltava (archiv - Osudy), http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3803377, 2017-03-03, 2017-07-02]

„O vaření
Chápu vaření surovin které se ne dají jíst bez tepelné úpravy. Maso houby luštěniny obyloviny. Ale fakt nechápu lido co griujou ovoce a zeleninu když by jí mohly jíst syrovou, a vůbec se s tím dělat na grilu proč Bože proč. Nebo tatarák a vajíčka na hniličko a krvavé stejky to už by to rovnou mohli žrát syrové to maso a vejce to mě hlava nebere. Nebo lidi co žerou každý den maso jako sakra to taky není normální vemte si kolik je to zabitých zvířat za celý rok. Ono je to snadné koupit v obchodě a pak to tepelně upravit. To je ale naprosto bezduché vaření než hloubky citu k jídlu. No jo ale hlavně lidi jsou rádi že mají co jíst takové středověké myšlení. A dovážka jídla zase plasty a žádná dřina. A nebo polotovary co hodíš do mikrovlnky a je to připravené k požití a zase plasty. Celkově mám úplně fólií na plasty ikdyž jo taky je používám. Ale sakra to není normální samí pasty všude fuj sakra. Ale to pouze když fakt musím. Celkově zahřívání plastu není zdravé. Doba plastová doba odpadkova to není normalní. To prostě je složitý na pochopení že to nikomu nevadí to mě moje hlava nebere.“

Chaos 🌌

Tento citát čeká na kontrolu.

život

„Byla to mediální mystifikace, která vyplynula z banální osobní animozity. Kdybych jenom trochu něco v tomto ohledu podnikal, tak publicita, která mi byla věnována, by mi už dávno zajistila minimálně místo prezidenta. Uškodilo mi to velmi. Minimálně už deset let ne.“

Vladimír Franz (1959) český hudební skladatel, malíř, profesor a vysokoškolský pedagog

odpověd na dotaz z chatu serveru Tiscalli v únoru 2006: „Počátkem 90. let jste byl v některých médiích (Reflex) propírán coby extrémista, vůdce skinheadů, apod. Čím jste si to zasloužil – byla v tom jen pitomost redaktorů nebo nějaká osobní animozita? Jak moc Vám to uškodilo? Setkáte se ještě dnes s podobným náhledem na svoji osobu?“
Zdroj: Záznam chatu s Vladimírem Franzem, hudebníkem, scénografem a výtvarníkem http://franz.wz.cz/interviews/intervcz43/index.html, Archivováno, 2013-01-10 https://web.archive.org/web/20130110212700/http://franz.wz.cz/interviews/intervcz43/index.html na Wayback Machine, Tiscali.cz, 9. 2. 2006

„Ovšem každý umělec cítí, že jeho tvorba s něčím koresponduje, že má někde kořeny, stejně tak je to u mne. Surrealismus pak vnímám jako svého druhu romantismus dvacátého i jednadvacátého století.“

Jan Švankmajer (1934) český animátor, fotograf a režisér

Zdroj: [Zuzana, Raušová, Dan Materna, Ceny umělce nedělají, říká nový držitel Křišťálového glóbu Švankmajer, http://kultura.idnes.cz/ceny-umelce-nedelaji-rika-novy-drzitel-kristaloveho-globu-svankmajer-1kb-/zpr_mff.asp?c=A090710_131801_zpr_mff_zra, iDNES.cz, MAFRA, a. s., 2009, červenec, 10, 2018-04-02, česky]

„Lidský intelekt, tak, jak si jej my představujeme, není nikterak onen, který nám líčil Platón v alegorii o jeskyni. Není právě tak jeho úlohou, aby pozoroval jak míjejí prázdné stíny, jako aby zřel, ohlížeje se za sebe, hvězdu zrak oslňující. Má dělati něco jiného. Zapřaženi jako voli oráčovi do těžké práce, cítíme hru svých svalů a kloubů, tíhu pluhu a odpor půdy: jednati a věděti o sobě, že jednáme, vstupovati ve styk se skutečností a dokonce ji žíti, avšak jen v mezích jejího významu pro dílo, které se dokonává, a pro brázdu, která se táhne, takový jest úkol lidského intelektu. A přece koupeme se v blahodárném fluidu, z něhož čerpáme samu sílu k práci a životu. Z tohoto oceánu života, do něhož jsme ponořeni, vdechujeme ustavičně něco a cítíme, že naše bytost, nebo alespoň intelekt, který ji vede, vytvořil se tu jakýmsi místním ztužením. Filosofie může být jen úsilím, jak znovu rozplynouti se v celku. A intelekt, resorbuje-li se ve svém principu, prožije zas naruby svou vlastní genesi. Avšak takový podnik nebude již moci dovršiti se na ráz; bude nutně hromadný a postupný. Bude záležeti na výměně dojmů, které opravujíce se vzájemně a též na sebe se kladouce, posléze rozšíří v nás lidství a dosáhnou toho, že půjde nad sebe samo.“

Henri Bergson kniha Creative Evolution

„Bilióny a biliony modliteb každý den se ptají, žebrají a prosí o laskavost. 'Udělej to' '' dej mi tamto '' Chci nové auto '' Chci lepší práci '. A většina z těchto modliteb se koná v neděli. A já říkám: dobře, modlete se za všechno, co chcete. Modlete se za cokoli. Ale… co je to s božským plánem? Pamatuješ si to? Božský plán. Dlouhou dobu Bůh vytvářel svůj božský plán. Dalo to hodně přemýšlení. Rozhodl se, že to byl dobrý plán. Zkusil to v praxi. A po miliardy a miliardy let se božský plán dařil dobře. Teď přijdeš a modíš se za něco. Dobře, předpokládejme, že to, co chceš, není v Božím plánu. Co po něm chceš aby udělal? Změnil plán? Jenom pro tebe? Není to trochu arogantní? Je to božský plán. Jaké je využití Boha, jestliže každý chudý blbec s dvou dolarovou modlitební knihou může přijít a zku**it váš plán? A je tu další problém, který byste mohli mít; Předpokládejme, že vaše modlitby nejsou zodpovězeny. Co na ti řeknete? "No, to je Boží vůle. Boží vůle je správná. " Dobře, ale pokud je to Boží vůle a on si stejně bude dělat co chce; proč se ku*va obtěžují s modlitbou? Zdá se mi to jako velká ztráta času. Nemohl byste prostě přeskočit modlitbu a dostat se k jeho vůli?“

George Dennis Carlin (1937–2008) americký stand-up komik

George Carlin z "You Are All Diseased"

„Lidé nemají svobodu bezplatně používat půdu, aby si uchovali nezávislost (omezování formou stavebních povolení, daněmi). Pomocí různých „podpor“ nebo „slev“ se omezí i ta troška nezávislosti, která lidem ještě zbyla, aby i potraviny mohly podléhat absolutní kontrole systému. Prostřednictvím manipulované „potravy“ lze ovládat a kontrolovat i mysl Zevnitř, protože POTRAVA vytváří KREV, díky níž jsme schopni fungovat, cítit, mít emoce, myslet, rozlišovat, provádět volby, tvořit a nakonec podle svého Bohem daného práva „BÝT“ rozpoznat sami sebe. Kdo má tedy dnes pod kontrolou naši volbu „BÝT“? Díky „potravě“ se dnes již mnoho lidí (vytvořených k obrazu Stvořitele) stalo „virem v lidské podobě“, kterého lze plně přetvořit a klonovat podle obrazu podřadného boha těch „několika vyvolených“. To nakonec vede k totální neschopnosti dosáhnout cíle života, kterým je Seberealizace, a k souhlasu s naimplantováním MIKROČIPU. Může se to stát jedině, když se podaří dostat lidi do stádia dostatečně velkého zoufalství - z toho, že už nemají peníze na to, aby přežili „běžným způsobem“. Pak bude naše zotročení absolutní a „rodný list“ (podle něhož „patříme státu“) už nebude třeba, protože dítě bude hned po porodu automaticky očipováno a zařazeno.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

Zdroj: kniha Revoluce Jednoho srdce

„Svého času, je to až úsměvné, že se objevují reminiscence na to, že já nějak souvisím s extrémismem, a nejen že to, co bylo již před dvaceti lety, ale i v dnešní době někdy nějaká vlaštovka jako by přiletěla z této doby. Jak známo, v polovině 80. let jsem se pohyboval v učňovském školství, kde, jak známo, člověk přichází do styku s problémovou městskou mládeží. Věděl jsem, že tito lidé nejsou pouze ztracená generace, jak bylo neustále líčeno, že mají svůj život, ale že jsou také v něčem bezradní. Proto jsem na sklonku 80. let se snažil najít nějaké řešení nebo zkusit nebo naznačit i státu jaké by bylo možné potenciální řešení, aby se energie těchto lidí nezvrhla do nějakých opravdu negativních konců. Bohužel, dřív, než k tomu došlo, bylo to celé ne medializováno, ale přímo skandalizováno, čili se z lékaře stal pacient. Je to stejné, jako kdyby profesor Pasteur, který hledal vakcínu proti vzteklině, byl najednou obviněn z toho, že vzteklinu rozšiřuje. Čili jsem vlastně přišel k takové nezasloužené, v uvozovkách, popularitě, o kterou jsem opravdu nestál. Znovu říkám, že extrémismus je výrazem nějaké společenské krize, zejména u slabších nátur, a takto by k němu mělo být přistupováno.“

Vladimír Franz (1959) český hudební skladatel, malíř, profesor a vysokoškolský pedagog

Video „Vladimír Franz: O korupci a extremismu“ z roku 2012 v rámci Franzovy předvolební kampaně na prezidenta republiky
Zdroj: video Vladimír Franz: O korupci a extrémismu, Youtube.com, 1. 9. 2012 http://www.youtube.com/watch?v=5XGYpgaKX1E

„Člověk neuznává zájmy jiného tvora než sebe.“

George Orwell kniha Farma zvířat

Kontext: Nezapomeňte, že ve své odhodlanosti nesmíte ochabnout. Nic vás nesmí zarazit. Neposlouchejte nikdy ty, kteří vám budou tvrdit, že člověk a zvíře mají společné zájmy, že prospěch jednoho je prospěchem druhého. To vše jsou lži! Člověk neuznává zájmy jiného tvora než sebe. Všichni lidé jsou nepřátelé!

„Odvážnému štěstí přeje.“
Fortune favors the bold

Latinské přísloví

„Touha je kus mé duše, kus mého života a předznamenává mé další filmy.“

Vojtěch Jasný (1925–2019) český fotograf a režisér

Zdroj: Zemřel režisér a odbojář Vojtěch Jasný. Autorovi trezorového filmu Všichni dobří rodáci bylo 93 let https://www.lidovky.cz/lide/zemrel-reziser-a-odbojar-vojtech-jasny-autorovi-trezoroveho-filmu-vsichni-dobri-rodaci-bylo-93-let.A191116_104906_lide_vag, Lidovky, 16. listopadu 2019

„Já jsem Rodáky za život viděla xkrát a v každém novém čase ten film dokázal přinést něco dalšího. Myslím, že to je znakem děl, která přetrvají a jsou odrazem toho, co je v lidech věčné.“

Alice Nellis (1971) česká režisérka, divadelní režisérka, překladatelka a scenáristka

Zdroj: Zemřel režisér a odbojář Vojtěch Jasný. Autorovi trezorového filmu Všichni dobří rodáci bylo 93 let https://www.lidovky.cz/lide/zemrel-reziser-a-odbojar-vojtech-jasny-autorovi-trezoroveho-filmu-vsichni-dobri-rodaci-bylo-93-let.A191116_104906_lide_vag, Lidovky, 16. listopadu 2019

„Já sám pocházím ze sedlácké rodiny, moji rodiče byli kulaci. Vzpomínám si, že jsem poprvé film Všichni dobří rodáci viděl v kině v Prešově v nějakých 17 letech. Už tehdy mě hluboce dojal, protože jsem tam v jednotlivých postavách viděl předobraz lidí, které jsem znal ze své vesnice.“

Fero Fenič (1951) český režisér

Zdroj: Zemřel režisér a odbojář Vojtěch Jasný. Autorovi trezorového filmu Všichni dobří rodáci bylo 93 let https://www.lidovky.cz/lide/zemrel-reziser-a-odbojar-vojtech-jasny-autorovi-trezoroveho-filmu-vsichni-dobri-rodaci-bylo-93-let.A191116_104906_lide_vag, Lidovky, 16. listopadu 2019

Vyhledávání

Témata

Citáty